Do konce roku se mají podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejít zástupci všech sněmovních stran kvůli českému předsednictví Radě Evropské unie. Opoziční politici vládu viní, že jim nedává informace o přípravách ani chystaných prioritách. Kritizují také zásadní snížení rozpočtu vyhrazeného na předsednictví. Tato změna se nelíbí ani koaliční sociální demokracii.
Opozice chtěla od vlády ve sněmovně slyšet, jak si představuje české předsednictví v Evropské radě v roce 2022. „Předsednictví by mělo mít své ambice, mělo by mít vizi, mělo by mít konkrétní plán. Ten nám nebyl představen,“ argumentoval předseda STAN Vít Rakušan.
Zařazení debaty na program schůze přesto poslanci neprosadili, premiér jim ale slíbil, že jim vše prozradí jindy. Nejdříve ale chce sám získat další podklady – především od ministerstva zahraničí.
V pořadu Týden v politice premiér sdělil, že by chtěl nejprve sestavit seznam těch, kdo se podíleli na českém předsednictví v roce 2009 a mají tak cenné zkušenosti. Zároveň věří, že v rámci struktury českých úřadů, které se věnují Evropské unii, jsou personální i finanční rezervy.
Energetika a vnitřní trh
Podle Andreje Babiše by tématem českého předsednictví mohla být energetika. Připomněl, že předsednický rok 2022 má být zároveň letopočtem, kdy Německo plánuje definitivně uzavřít svoji jadernou i uhelnou kapitolu. „My naopak chceme stavět jádro,“ podotknul.
Babiš se zmínil také o společném trhu. To je důležité téma i pro opoziční Piráty, jak připomněl jejich poslanec Jan Lipavský. Podle premiéra vnitřní trh skýtá potenciál 1,7 procenta evropského HDP, což dělá asi 235 miliard euro. „Naši živnostníci, firmy či dopravci mají všude problémy. Bariéry. Tam je potenciál,“ přemítá Babiš nad dalším možným tématem českého předsednictví. To současné finské přitom zkritizoval za to, že nemá výsledky.
Chybí koncepce i peníze, tvrdí opozice i ČSSD
Úvahy o tom, co by mohlo být hlavním tématem předsednictví, jsou ale podle politiků nevládních stran málo. Předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala považuje dosavadní postup vlády za nekoncepční a nekonkrétní, byť zmínky o energetice či vnitřním trhu „nezní špatně“. „Ale musí to mít nějakou koncepci, musí to mít smysl, musí to být rozumným způsobem sděleno veřejnosti, opozici,“ řekl.
A více by od Babiše chtěl slyšet i séf KSČM Vojtěch Filip, o jehož stranu se menšinová vláda ve sněmovně často opírá. „Témata by se měla stanovovat už teď, byť to bude v době, kdy už tady bude jiná sněmovna a jiná vláda,“ podotkl.
Když se opozice pokusila téma ve sněmovně otevřít, poukazovali její poslanci i na osekávání rozpočtu určeného pro předsednictví. Je už dvakrát nižší než původně být měl. Místo očekávaných 2,6 miliard schválila vláda jen 1,24 miliardy. Před deseti lety přitom přišlo předsednictví na 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách by to bylo přes 4 miliardy.
„Částka je podhodnocená tak, že bychom možná nebyli schopni předsednictví řádně zvládnout,“ varoval předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Menší obavy má poslanec SPD Jiří Kobza. „Je docela pravděpodobné, že nebude zapotřebí tolik lidí,“ poznamenal.
Nad tím, že ubývá peněz určených na organizaci předsednictví, se ovšem pozastavují i vládní sociální demokraté. „Vidíme velké rezervy jak v personální oblasti, tak hlavně v oblasti zajištění bezpečnosti. Já jsem na to pana premiéra upozornil,“ podotkl předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.
Premiér Babiš ale zdůraznil, že rozpočet na předsednictví ještě není konečný a bude se měnit. „Každý rok děláme rozpočet. Jenom jsme rámcově něco schválili,“ uvedl.
Opozice apeluje na vládu, aby předsednictví neskončilo tak, že si – slovy Miroslava Kalouska (TOP 09) – „uřízneme druhou ostudu“. Česko poprvé a zatím naposled předsedalo Evropské radě v prvním pololetí roku 2009. V jeho průběhu ale padla vláda Mirka Topolánka a nahradil ji úřednický kabient Jana Fischera.
Minulé předsednictví navíc mělo kriminální dohru. Soud s šestiletým odstupem potrestal sedm lidí kvůli zakázce na audiovizuální techniku v kauze ProMoPro.
