Berlín - Německá vládní koalice rozhodla, že rok 2022 bude definitivním koncem jaderné energetiky v zemi. Oznámil to ministr životního prostředí Norbert Röttgen po schůzi, která trvala až do časných ranních hodin. Osm nejstarších, nedávno zastavených reaktorů už provoz neobnoví vůbec, do jedenácti let pak provoz ukončí všech 17 jaderných elektráren. Kabinet německé kancléřky Angely Merkelové tak reaguje mj. na protesty proti jádru, jež se v Německu zvedly po japonském zemětřesení a nehodě ve Fukušimě.
Do roku 2022 zavře Německo všechny jaderné elektrárny
Německo bude největší průmyslovou velmocí bez jádra
„Naše dohoda počítá s tím, že sedm nejstarších jaderných elektráren, na které se vztahovalo moratorium, a elektrárna Krümmel už se nezprovozní. Druhá skupina šesti elektráren bude od elektrické rozvodné sítě odpojena nejpozději v roce 2021 a tři nejmodernější se z provozu vyřadí roku 2022,“ konstatoval ministr životního prostředí Norbert Röttgen. „Práce expertní komise ukázala, že náš energetický systém musí a může být od základu změněn,“ dodala Merkelová.
GALERIE
videogallery_7285
Jako „studená rezerva“ by měla být v pohotovostním režimu ponechána nějakou dobu také jedna z již odstavených starších elektráren a do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země. Náklady na udržování rezervní elektrárny vyčíslila německá agentura spravující přenosové sítě na 50 milionů eur ročně.
Klaus Töpfer, vedoucí poradní komise k jaderné energii:
„Musíme se ptát, jaká rizika s sebou nese vysoký standard a blahobyt. Japonská katastrofa ty otázky posílila. Součástí vystoupení z jádra je i plán na snížení spotřeby elektřiny o 10 procent a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů do deseti let. Bude se ve velkém zateplovat a zvyšovat úspornost spotřebičů.“
Podle Röttgena je rozhodnutí definitivní a žádná další změna není možná. Energii z jádra tak chce Berlín nahradit obnovitelnými zdroji. Rozhodnutí koaličních špiček musí ještě formálně schválit vláda, která by tak měla učinit příští pondělí, a také parlament.
Opozici se nelíbí ani jádro v záloze
Opozičním levicovým stranám, které dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se nelíbí především záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu. „To jsou představy, které toho mají s technickou skutečností málo co společného,“ poznamenal po skončení nočního jednání šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel, který se ho spolu se zástupci Zelených zúčastnil. Podle Zelených plán vlády ponechává otevřená zadní vrátka pro oddalování konce jaderné energetiky v Německu, což jeho strana odmítá.
Ani se zbytkem opozice není spokojená. „Říkáme už přes třicet let, že je to nebezpečná technologie. Otočením vypínače se jí teď bohužel jen tak nezbavíme,“ tvrdí předsedkyně Zelených Claudia Rothová. Demonstranty si tak Merkelová také nezískala. „Podle našich studií by šlo vypnout všechny místní jaderné elektrárny dřív - do roku 2015, Německo by nezhaslo. A zůstává problém odpadu. Neexistuje bezpečné úložiště, tak jsme to přivezli paní Merkelové,“ tvdí protestující Stephanie Weigelová z organizace Tollwood.
Stopka jádru zdraží elektřinu i v Česku
Protijaderné tažení evropských a hlavně německých politiků může pocítit i Česko. Už příští rok by elektřina pro domácnosti mohla podle Energetického regulačního úřadu zdražit až o šest procent. Firmám hrozí až devítiprocentní nárůst. Zdražení lze čekat i v dalších letech. Jak se na tom ale bude podílet rozhodnutí Německa, to zatím není jasné.
Jak uvedl analytik z Vysoké školy ekonomické Miroslav Zajíček, pro ekonomiku jako celek dnešní rozhodnutí prakticky nic znamenat nebude. „Vliv to bude mít na energetický sektor. Lze předpokládat vyšší ceny elektřiny, ale je velká otázka o kolik a na jak dlouho, protože bude velmi záležet na tom, jakým způsobem budou elektrárny vypojovány a čím budou nahrazovány.“
Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ:
„Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně eventuálně uplatnit dočasný přebytek.“
S růstem cen elektřiny v důsledku německé stopky jaderné energetice počítá i český ČEZ. Zdražovat se přitom nebude jen v Německu, ale v celé střední Evropě, tedy i v Česku. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž ale důrazně odmítl, že by výpadek v německé výrobě měl nahradit větší vývoz elektřiny z Česka. Podle podmínek na německém trhu nicméně ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal Kříž.
Zelení a Fukušima, dvě hybné páky
Ke zlomovému rozhodnutí vláda přistoupila na základě závěrů z etické komise. Tu zřídila německá kancléřka Angela Merkelová pod tlakem veřejného mínění po březnové havárii ve Fukušimě, jež byla ostatně jednou z hybných pák v rozhodování o budoucnosti německého jádra. Vliv má také vnitropolitická situace v zemi, především pokles popularity vládních křesťanských demokratů a naopak vzrůstající preference Zelených.
Podle analytika z VŠE Miroslava Zajíčka ovšem nelze předpokládat, že by dnešní rozhodnutí výhru obnovitelných zdrojů přineslo. „Já se osobně domnívám, že vítězem bude uhlí a plyn, protože je fantasmagorické se v současné době domnívat, že zelené energie mohou nahradit výpadek jaderných elektráren. A nebude tomu tak ani za deset let.“
Názorový veletoč německého kabinetu
Dnešní krok je bezprecedentní přehodnocení vládního postoje; loni v září se totiž koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na pravém opaku - chtěla prodloužit životnost jaderných bloků v průměru o 12 let, a zásadně tak změnit koncepci předchozích kabinetů. Vláda jejího předchůdce, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, totiž v roce 2001 uzavřela se zástupci energetického průmyslu dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren. Poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021.
Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz na začátku 70. let.
Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 27 procent spotřeby elektrické energie v Německu; loni vyrobily německé jaderné elektrárny 133 012 gigawatthodin elektrické energie.
Kancléřka Angela Merkelová nakonec v polovině dubna (po jednání s premiéry spolkových zemí) oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů. Místo jádra se Německo zaměří na obnovitelné zdroje.
GALERIE
Žárovky