Jiří Kobza

Slovenský premiér Robert Fico vsadil vše na příklon k východním typům politických režimů a hledá v nich partnery pro prosazování svých zájmů, řekl v pořadu Události, komentáře senátor Stanislav Balík (nestr.). Podle něj jde o pragmatický kalkul. Poslanec Jiří Kobza (SPD) soudí, že Česku nepřísluší kroky slovenské vlády kritizovat. Vystoupení Fica v ruské státní televizi označil za „první vlaštovku, která umožňuje nějaký dialog“.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Mladá Boleslav postoupil poslanec Ondřej Lochman (STAN, kandiduje za STAN+SLK), utká se s lékařem Igorem Karenem (ANO).

Krajské volby ve Středočeském kraji vyhrálo ANO. Získalo 33,35 procenta hlasů. Vyjednávat chce s koalicí SPOLU či s jejími jednotlivými stranami o vytvoření krajské vlády. První místopředseda hnutí Karel Havlíček si nedovede představit, že by hnutí ve vedení kraje nebylo. Na postu hejtmana pro ANO ale netrvá. Hnutí STAN nechce vítězné ANO pustit do vedení kraje, nabídlo spolupráci SPOLU. Lídr SPOLU Jan Skopeček uvedl, že bude jednat se STAN i s ANO.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Mladá Boleslav postoupil poslanec Ondřej Lochman (STAN). Za týden se utká s lékařem Igorem Karenem (ANO). Dosavadní senátor Raduan Nwelati (ODS) tak svůj mandát neobhájil.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve středu 18. září se věnovala Středočeskému kraji.

Odstoupení amerického prezidenta Joea Bidena z kandidatury na znovuzvolení prezidentem Spojených států je rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Jde podle něj o odpovědný a osobně jistě nelehký krok.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu sešli lidé na protivládní demonstraci, kterou pořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) a spřízněný spolek Česko proti bídě. Podle organizátorů kabinet Petra Fialy (ODS) ztrácí důvěru obyvatel a tím i mandát vládnout. V horní části náměstí byli i odpůrci tohoto shromáždění, kteří měli české a ukrajinské vlajky i vlajky NATO. Policie podle mluvčího Richarda Hrdiny nemusela zasahovat a nikdo z účastníků nenarušil veřejný pořádek.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Příspěvek poslance hnutí SPD Jiřího Kobzy o prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl trestný. Kriminalisté proto případ takzvaně uložili, aniž by zahájili trestní řízení. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Kobza na sociální síti mimo jiné označil pachatele střelby za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“. Později se za příspěvek omluvil, univerzita na něj ale podala trestní oznámení.

Byli na místě tragické střelby na filozofické fakultě a teď se s tím vyrovnávají. O tom, co prožili, chtějí sami mluvit a své pocity sdílet. Ubližuje jim i nenávist, která se šíří na sociálních sítích. Speciální vydání Reportérů ČT se věnovalo přeživším i těm, kteří zasahovali 21. prosince na Filozofické fakultě UK.

Policie v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v pátek registrovala 149 případů vyhrožování jeho napodobením nebo schvalování činu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kriminalisté svou práci dělají dobře. Upozornil ale, že jde především o verbální trestné činy, za které by se neměly ukládat příliš přísné tresty. S tím i souhlasí ústavní právník Marek Antoš. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Visegrádská skupina (V4) je budoucností Evropy, míní poslanec Jiří Kobza (SPD). Její spolupráci vidí na základě společných konzervativních hodnot. I když poslankyně Barbora Urbanová (STAN) souhlasí s kooperací států střední Evropy, tak budoucnost České republiky vidí spíš v užších vazbách Prahy, Bratislavy a Vídně, řekla v pořadu Události, komentáře.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

Senát podpořil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Tu ještě musí odsouhlasit sněmovna. Člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) o smlouvě říká, že je vazalská, a obává se, kdo ji bude vykládat. Je podle něj i zbytečná. „Kdyby to byla vazalská smlouva, tak nám ji někdo nařídí. My se ale můžeme svobodně rozhodnout, jestli ano nebo ne,“ namítl v Událostech, komentářích předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). S tím souhlasí místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO).

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Návrh na odvolání děkana Miroslava Ševčíka by měl akademický senát Národohospodářské fakulty VŠE projednat přesně za týden. ČT o tom informovala jedna z jeho členek. Hlasování inicioval rektor Petr Dvořák. Podle jeho názoru poškodil dobré jméno univerzity svou účastí na demonstraci u Národního muzea, kde se skupina lidí snažila odstranit ukrajinskou vlajku z budovy. Ševčík uvedl, že pro své odvolání důvod nevidí.

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) Miroslav Ševčík představuje pro univerzitu reputační problém, uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v úterý večer na svém Facebooku. Domnívá se, že Ševčíkovo postavení v čele fakulty je neudržitelné. Doplnil ale, že ministr školství nemá žádné právní nástroje na odvolání děkana z funkce. Ševčíka v pondělí vyzval kvůli jeho dlouhodobému vystupování na veřejnosti včetně účasti na sobotní protivládní demonstraci k rezignaci rektor VŠE Petr Dvořák. Ševčík uvedl, že pro své odvolání nevidí důvod a odmítl, že by poškozoval dobré jméno VŠE, jak tvrdí jeho kritici.

Je dobře, že první cesta prezidenta Petra Pavla vedla právě na Slovensko, je to velká historická tradice, řekl v Událostech, komentářích poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Návštěva podle něj upevňuje jasnou prozápadní, proatlantickou proevropskou orientaci. Jiřího Kobzu (SPD), dalšího člena zahraničního výboru, mrzí Pavlova slova o Visegrádské skupině. Vztahy Česka a Slovenska považuje za naprosto klíčové.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.