Jiří Kobza strana 2 z 3

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 10 postoupují kardiochirurg Jan Pirk (TOP 09) a dosavadní senátorka Renata Chmelová (STAN). Pirk získal 44,77 procenta hlasů, druhá Chmelová 24,35 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek rezignuje na svou funkci. Potvrdil to serveru Lidovky.cz. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer v Událostech, komentářích řekl, že na dobu, než vybere nového ředitele, pověřil vedením Úřadu pro zahraniční styky a informace prvního náměstka. Část poslanců vyzývala k Mlejnkově výměně kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Kvůli Mlejnkově angažmá čelí již řadu týdnů ministr vnitra kritice, hnutí ANO trvá i na jeho rezignaci.

Vláda na své středeční zasedání pozvala šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka. Diskutovali jsme s ním všechny otázky v důvěrném režimu, neshledali jsme důvody k jeho odvolání, řekl po jednání šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN). Mlejnek čelí kritice kvůli kontaktům s lobbistou Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kabinet obdržel informaci, podle které Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování kauzy. Vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová to nepotvrdila.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Autokratický prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev vyzval v úmyslu tvrdě potlačit nepokoje v zemi policii a vojáky ke střelbě bez varování. Na jeho výzvu do země také zamířily armády postsovětských států včetně Ruska. V pořadu Události, komentáře situaci hodnotili člen sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a bývalý šéf diplomacie a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Sněmovna ve středu odmítla schvalovat vládní předlohu o vydávání takzvaných covidových certifikátů navzdory naléhání ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) zrychleně ve stavu legislativní nouze. Podle většiny opozice je novela nadbytečná, část poslanců v čele s SPD ji zcela odmítá. Na základě hlasování se tak mimořádná schůze k předloze nekonala. Opozičním politikům vadilo mimo jiné to, že by lidé museli sdílet svá osobní a zdravotní data.

Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou i nadále kvůli vrbětické kauze na bodu mrazu. Zatímco z české strany zní požadavky na omluvu a odškodnění, Moskva chce osvětlit slova ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) o působení českých zpravodajců na území federace. Jeho výroky zaskočily jak senátora Pavla Fischera (nestr.), tak poslance Jiřího Kobzu (SPD), kteří byli spolu s bývalým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) hosty Otázek Václava Moravce.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Poslanci ve čtvrtek pokračovali v debatě o národním plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by měl obsáhnout 191 miliard korun. Na dopoledních interpelacích vyvolalo spor diplomatické angažmá bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Odpoledne měly následovat interpelace na premiéra, který ale ve sněmovně nebyl. Na otázky poslanců tedy odpovídal ministr zdravotnictví a ministryně financí.

Povolební vývoj v USA je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) zneklidňující, tamní demokracie ale ohrožena není. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jiřího Kobzy (SPD) to není tak jisté, je to ale poslední, co západní svět potřebuje. Hosté Událostí, komentářů pochválili končícího prezidenta Donalda Trumpa za dohody arabských zemí s Izraelem a zamysleli se také nad brexitem.

Pravděpodobné vítězství demokrata Joea Bidena v amerických prezidentských volbách dostalo vedle vnitřních otázek do popředí také zahraniční politiku. Významní evropští státníci kromě gratulace vyjádřili také naději na přínosnou spolupráci. Nový prezident USA by mohl navázat na tradiční obchodní vztahy, které během vlády Donalda Trumpa ochladly. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce řekl, že pro Česko i Evropskou unii je uzavření obchodní dohody s Američany jednou z hlavních priorit.