Autokratický prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev vyzval v úmyslu tvrdě potlačit nepokoje v zemi policii a vojáky ke střelbě bez varování. Na jeho výzvu do země také zamířily armády postsovětských států včetně Ruska. V pořadu Události, komentáře situaci hodnotili člen sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a bývalý šéf diplomacie a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.
Petříček vnímá kazašské demonstrace jako reakci na frustraci. Pokus o převrat, míní Kobza
Události, komentáře: Petříček, Kobza a Kolář o situaci v Kazachstánu (zdroj: ČT24)
„Je to reakce na dlouhodobě rostoucí frustraci a nespokojenost kazašské populace. Reakce na rostoucí pocit nerovností ve společnosti. Myslím, že zdražení LPG bylo tím posledním, co vyvolalo reakci, co skutečně dlouho doutnala,“ komentuje protesty proti kazašskému režimu Petříček.
„Viděl jsem davy mladých mužů, kteří útočili na nastoupené bezpečnostní síly,“ podotýká Kobza. „Myslím si, že my zvenčí v podstatě nemáme šanci, jak jim pomoci. To, co tam probíhá, je naprosto zřejmý pokus o převrat,“ myslí si poslanec SPD.
Podle Koláře jsou v Kazachstánu při protestech porušována lidská práva. „Je dobré si říct, že ani Evropa ani Spojené státy nezpochybňují, že Kazachstán a celý ten region je jaksi ruskou sférou vlivu,“ přidává další rozměr problému Kolář.
Lidská práva v Kazachstánu mohou vypadat jinak, říká Kobza
Petříček ale s Kolářem nesouhlasí. „Já jsem přesvědčen, že Češi s naší minulostí by vždycky měli mít výhrady vůči tomu, když někdo chce mít nějaké zájmové, vlivové sféry, do kterých nikdo nemá sahat a kde se omezuje právo lidí rozhodovat o své vlastní budoucnosti,“ říká bývalý ministr zahraničí.
„Fakt je, že to, co my považujeme za lidská práva, může vypadat úplně jinak z pohledu místních a z pohledu těch radikálů, kteří se tam pohybují,“ myslí si Kobza.
Petříček vyjádřil nesouhlas i vůči Kobzovu tvrzení. Podle jeho informací první protesty v západních částech Kazachstánu probíhaly pokojně. „Nedocházelo tam k žádným střetům. Byli to normální dělníci.“
„Nemohu ale, protože ty informace nemám, potvrdit, jestli tam nejsou nějaké radikální prvky, které zneužívají té situace,“ doplňuje Petříček. Kobza je ale přesvědčen, že brutalita demonstrujících je větší než reakce bezpečnostních složek. Podle něj je otázkou, jak se radikální skupiny do situace „zamíchávají“ a snaží se jí využít.
„Kazašský režim se snaží o stabilizaci situace, snaží se z toho vytěžit maximum a snaží se upevnit svou pozici a reaguje na to tak, že si zve své staré přátele, kteří s tím mají zkušenosti,“ říká Kolář s ohledem na intervenci států z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, ve které je Kazachstán společně s Ruskem, Běloruskem, Arménií, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem.