Tokajev dovolil vojsku a policii střílet bez varování na kazašské demonstranty, vyjednávat nehodlá

3 minuty
Události: Tokajev vyzval armádu ke střelbě bez varování
Zdroj: ČT24

Autoritářský prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji v zemi. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity. V centru Almaty pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích. Některá místní média uvádějí, že zemi údajně opustil bývalý vládce Nursultan Nazarbajev. K situaci se vyjadřují také někteří světoví státníci.

Tokajev v projevu děkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za to, že „soudružsky vřele“ zareagoval na jeho prosbu o pomoc s nastolením pořádku v Kazachstánu. Putin již ve čtvrtek do spojenecké země poslal ruské výsadkáře.

Největší kazachstánské město, bezmála dvoumilionové Almaty, podle Tokajeva „přepadlo dvacet tisíc banditů“, kteří využili, že místní úřady zaspaly a propásly přípravy k útoku. Do nepokojů jsou podle něj zapojeni „teroristé ze zahraničí, podněcovaní v zákulisí postavami z ciziny“. Právě teroristé používají zbraně proti pokojným civilistům, tvrdil Tokajev.

Úřady v Kazachstánu označují účastníky nepokojů za „teroristy“, „extrémisty“ či „ozbrojené bandity“.

Šéf státu zároveň tvrdí, že počínání úřadů nesměřuje k potlačení práv a svobod. „Zákon a pořádek jsou základní zárukou prosperity naší země. Vůbec to neznamená útok na občanské svobody a lidská práva,“ prohlásil podle TASS.

V centru Almaty se dál střílí

V centru Almaty pokračuje střelba. „Střelba u náměstí Republiky v Almaty neutichá. Jsou mrtví. Leží přímo na ulici. Je vidět několik rozstřílených aut, přinejmenším ve dvou z nich jsou těla,“ vylíčil zpravodaj ruské agentury TASS.

Podle reportéra ruské televize Mir 24 byla situace na náměstí, které je ohniskem protestů, k večeru stále nestabilní. Podle TASS je situace pokojnější, protože náměstí obsadili vojáci s kulomety a obrněnými transportéry.

Přítomnost bojové techniky potvrdili také novináři agentury Reuters. O pár stovek metrů dál viděli mrtvolu v těžce poškozeném civilním autě.

Všechny budovy státních úřadů v Almaty kontrolují vojáci, uvedl velitel zásahu ve velkoměstě generál Kanat Tajmerdenov. „Spolu s tím teroristé a jejich banditská uskupení kladou tvrdý odpor,“ citovala generálovo vyjádření agentura TASS.

Velitel současně vyzval obyvatele Almaty, aby přísně dodržovali ustanovení výjimečného stavu a zákaz vycházení ve večerních a nočních hodinách. Ve městě totiž dál pokračuje „protiteroristická operace“, vojáci získali kontrolu nad radnicí, prezidentskou rezidencí a právě náměstím Republiky, dodal generál.

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup připomíná, že obdobný zásah není v historii Kazachstánu ojedinělý. Střelbou do demonstrujících dělníků skončily i protesty před deseti lety. Situace v Almaty se podle něj ale liší tím, že se mezi protestujícími objevily skupiny ozbrojenců, které začaly rabovat obchody a nejspíš násilí vyprovokovaly.

Podle Soukupa není jasné, o jaké lidi šlo. Objevují se ale spekulace, že je organizoval nedávno odvolaný první náměstek kazachstánské tajné služby Abiš Samata, který se tak chtěl mstít. „Je jasné, že tohle nebyli nějací normální demonstranti. Proti takovým lidem je použít zbraně patrně nezbytné,“ hodnotí Soukup.

V ostatních městech je situace klidnější

Ústavní pořádek byl ale podle Tokajeva z velké části obnoven ve všech regionech země. „Místní orgány mají situaci pod kontrolou. Teroristé však používají zbraně a poškozují majetek občanů. Proto je třeba, aby protiteroristická operace pokračovala, dokud nebudou bojovníci zcela zlikvidováni,“ řekl už před svým projevem, po zasedání bezpečnostního štábu.

Podle ruského listu Kommersant je situace v ostatních městech kromě Almaty relativně klidná. Bezpečnostní složky mají podle resortu vnitra pod kontrolou všechny budovy městských a okresních úřadů a také policejní stanice.

Nepokoje v pátek zasáhly také město Šymkent na jihu země. Podle televize Chabar-24 bylo v oblasti raněno na šedesát civilistů i policistů. Demonstranti údajně poškodili místní výstaviště a divadlo. Situace už údajně není tak napjatá.

Klid panuje i v blízkosti kosmodromu Bajkonur, který Rusko využívá ke startu kosmických raket, a ve stejnojmenném městě. Vedení města od pátečního poledne do půlnoci 19. ledna zavedlo zvýšený, „modrý“ stupeň teroristického nebezpečí. Platí zákaz vycházení a prodeje alkoholu. Kvůli pandemii covidu platí zákaz shromažďování více než tří lidí, uvedla agentura Interfax.

Turecká společnost Turkish Airlines kvůli obavám o bezpečnost cestujících od pátku nejméně do neděle přerušila lety do Kazachstánu. Vlastní zaměstnance aerolinky přepraví v sobotu repatriačním letem do Istanbulu, píše Reuters. Uzbekistan Airways oznámily zrušení letů do Kazachstánu naplánovaných od soboty do 13. ledna.

Úřady kazachstánské obyvatele pomocí SMS informovaly, že odblokovaly přístup k sedmi informačním serverům a postupně se obnovuje přístup k internetu, uvedl korespondent agentury TASS z místa. Jmenované informační weby, mezi nimiž je například inform.kz nebo qazaqstan.tv, nebyly ale v pátek večer po oznámení z Česka přístupné.

Místní média tvrdí, že Nazarbajev opustil zemi

Ruský web Gazeta.ru napsal, že podle kazašských médií zemi opustil bývalý vládce Nursultan Nazarbajev se svou rodinou. Přišel s tím web Orda.kz, podle jehož šéfredaktorky Gulnary Bažkenovové od začátku krize úřady ani státní televize a média nezmínily jméno Nazarbajeva a jeho rodinných příslušníků.

„A to ani nemluvím o tom, že neinfomují, kde jsou a co s nimi je. Máme informace, že první prezident a jeho dcery s rodinami opustili Kazachstán. V zemi zůstává pouze starší bratr Bolat Nazarbajev. Také v oficiálních zprávách a projevech se hlavní město nejmenuje Nur-Sultan,“ citovala Bažkenovovou Gazeta.ru. Hlavní město Kazachstánu bylo na Nur-Sultan přejmenováno před třemi lety, když se Nazarbajev oficiálně vzdal funkce hlavy státu. Předtím se jmenovalo Astana.

Podle jiných místních médií přistála ve čtvrtek v Biškeku, hlavním městě sousedního Kyrgyzstánu, letadla patřící rodině Nazarbajevových. Ani tyto informace ale nikdo oficiálně nepotvrdil, píše Gazeta.ru.

Vnitro: Přes tři tisíce zadržených, 26 lidí bylo „zlikvidováno“

„V současné době bylo zadrženo přes tři tisíce lidí, šestadvacet bylo zlikvidováno a osmnáct zraněno,“ citovala v pátek ráno agentura Interfax ministerstvo vnitra. Resort rovněž informuje o osmnácti zabitých a 748 zraněných příslušnících bezpečnostních sil. Podle poslední informace bylo v celé zemi zatčeno okolo čtyř tisíc lidí, sdělila podle agentury TASS kazachstánská média s odkazem na vyjádření ministerstva vnitra.

Jednou z obětí násilných střetů je řidič televizní stanice Almaty, který ve čtvrtek převážel skupinu reportérů. Na Twitteru o tom informovala zástupkyně OBSE pro svobodu médií Teresa Riberová.

Podle Interfaxu zahájila generální prokuratura trestní řízení v souvislosti s nepokoji a případným viníkům hrozí tresty od osmi let vězení až po doživotí se ztrátou občanství. 

Kazachstán prožívá v posledních dnech nepokoje, které agentura Reuters už dříve označila za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Začaly v neděli původně jako protesty proti zvýšení ceny zkapalněného plynu ve městě Žanaozen, poté se rozšířily do dalších měst a vyhrotily se.

Vláda v úterý požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny zdraženého paliva o více než padesát procent, protestující tím však neuklidnila.

Přítomnost zahraničních jednotek

Tokajev proto mimo jiné odvolal kabinet, vyhlásil výjimečný stav a požádal o pomoc země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem. Právě velitel ruských výsadkářů, generálplukovník Andrej Serďukov, celou misi řídí. Trvat  by měla „několik dnů nebo týdnů“ a zúčastní se jí kolem dvou a půl tisíce vojáků.

Už ve čtvrtek dorazili první ruští a běloruští výsadkáři, počet běloruských vojáků média odhadují na sto až tři sta. Rusko do přepravy parašutistů nasadilo 75 transportních letounů Il-76 a An-124, které přepravují jednotky 45. brigády zvláštního určení, 98. vzdušně výsadkové divize a 31. samostatné brigády výsadkových sil. Všichni vojáci absolvovali zvláštní výcvik a mají za sebou bojové zkušenosti. Ruští výsadkáři kontrolují letiště ve městě Almaty a také zajišťují bezpečnost tamního ruského konzulátu.

Z letiště v Jerevanu podle agentury TASS odletěly transportní letouny se sedmdesáti arménskými vojáky. V pátek schválil vyslání praporu o síle dvou set mužů rovněž Tádžikistán a podle serveru Fergana potvrdil vyslání 150 kyrgyzských profesionálních vojáků ze zvláštní jednotky Škorpion také parlament v Biškeku, ve kterém se ve čtvrtek na mimořádné schůzi k tomuto tématu nesešlo dost poslanců.

Hlavním úkolem „mírových jednotek“ je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. V případě napadení mají právo použít zbraně, informoval server Kommersant s odvoláním na generálního tajemníka organizace.

Německo střelbu kritizuje, Peking přístup chválí

Světoví politici na zprávy z Kazachstánu reagují rozdílně. Z Německa zazněla ostrá kritika. „Ti, kdo bez varování střílejí na demonstranty, aby je zabili, opustili okruh civilizovaných států,“ napsal na Twitteru německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Paříže prohlásila, že vývoj ve středoasijské zemi sleduje s velkými obavami. EU je podle ní připravena pomoci tam, kde to bude možné. Zdůraznila potřebu chránit bezpečnost a práva místních. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke snížení napětí.

Čínský prezident Si Ťin-pching naopak Tokajevovi vyjádřil lítost, že musí čelit rozsáhlým nepokojům. Pochválil „přijetí důrazných opatření v kritických chvílích“ a nabídl pomoc. Kazachstán pro Peking představuje spojení s Evropou. Je důležitou součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky, který by nepokoje mohly ohrozit, podotýká agentura AP.

Podle Kremlu s Tokajevem několikrát telefonoval ruský prezident Putin. Lídři diskutovali o nastolení pořádku v Kazachstánu a o boji proti „teroristům“.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyjádřil pochybnosti nad tím, zda musel Kazachstán kvůli současným nepokojům žádat Rusko o vojenskou pomoc, uvedla agentura AFP. „Poučení z nedávné historie je, že když jsou Rusové u vás, tak je někdy těžké je přimět k odchodu,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 23 mminutami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
21:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...