Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.
Kazašští vojáci rozehnali demonstranty v Almaty střelbou, mluví se o mrtvých
Události: Násilné protesty v Kazachstánu (zdroj: ČT24)
„Lidé, kteří běželi od náměstí, potvrdili, že na místě jsou ranění a zabití,“ napsala odpoledne ruská agentura TASS. Také zpravodajové agentur AFP a Reuters z místa uvedli, že se v centru největšího města středoasijského Kazachstánu ozývala střelba.
Očití svědci podle agentury Interfax uvedli, že vojáci přijeli v pěti kamionech na náměstí, kde se v tu dobu zdržovalo asi tři sta demonstrantů. Akci kazašských vojáků předcházely výzvy k vyklizení hlavního městského náměstí. „Ať všichni opustí náměstí, začínáme střílet,“ znělo podle médií z tlampačů. Úřady podle Interfaxu zprávy o střelbě na náměstí dosud nepotvrdily. Informovaly namísto toho o „zničení teroristů“, kteří zaútočili na policejní velitelství.
Střelbu na hlavním náměstí v Almaty označil ruský list Kommersant za známku, že úřady přistoupily k „čištění“ města, ve kterém podle zpravodaje deníku panuje apokalyptická situace: „Při cestě do města lze jako první vidět obrovské fronty na benzinových stanicích, které ještě fungují. Desítky aut, mraky lidí.“
GALERIE
Nepokoje v Kazachstánu 6. ledna 2022
Kazašské ministerstvo vnitra odpoledne zvýšilo údaje o mrtvých a zraněných příslušnících bezpečnostních sil. O život podle jeho sdělení dosud přišlo osmnáct policistů a asi sedm set padesát z nich utrpělo zranění. Dva ze zabitých policistů našli dekapitované, což „svědčí o teroristickém a extremistickém charakteru banditských uskupení,“ uvedla podle agentury TASS televizní stanice Chabar-24 s odvoláním na komuniké policejního velitelství.
Podle ministerstva zdravotnictví si nepokoje v zemi vyžádaly více než tisícovku zraněných. Policejní mluvčí v Almaty ovšem hovořila o „likvidaci“ desítek lidí útočících na vládní budovy v tomto městě. „Výtržníci“ se podle ní mimo jiné pokusili proniknout do policejních budov ve městě. Některá zahraniční média interpretují vyjádření jako potvrzení, že střety si vyžádaly i desítky mrtvých mezi demonstranty.
Tisíce zadržených demonstrantů, protesty v dalších regionech
Při potlačování nepokojů v Almaty policie zadržela přes dva tisíce lidí. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na kazašské ministerstvo vnitra. „Policisté v Almaty vyrazili k očistě ulic. Přijímají opatření k zadržení narušitelů pořádku,“ citovala agentura z komuniké.
Demonstrace na dalších místech Kazachstánu pokračují. Ve městě Taraz, které má asi 380 tisíc obyvatel a leží na jihu země, demonstranti spálili tři policejní vozy, uvedl list Kommersant na svém webu.
Celkem během nepokojů shořela asi padesátka policejních aut, dodal. Nepokoje očekávají také úřady na severu Kazachstánu, kam prý směřují organizované výpravy z jihu a západu země, aby „zažehly“ protesty. Úřady proto zablokovaly dopravu na trasách mezi regiony.
Internet nefunguje, ruší se lety, cena uranu stoupá
„Obchody jsou zabarikádované, anebo vyrabované,“ popsal zpravodaj ruského deníku Kommersant. Po městě podle něj chaoticky jezdí mnoho aut s odšroubovanými poznávacími značkami. „Máme pocit, že ve městě nic není pod kontrolou a neplatí žádná pravidla,“ doplnil.
Mnohde znovu nefunguje internet a mobilní sítě, uvedla agentura TASS. Mluvčí Kazašské národní banky informoval, že provoz přerušují všechny banky v zemi kromě té centrální a také burza.
Některé letecké společnosti oznámily, že ruší lety do Almaty. Už ve středu tak učinily kuvajtské aerolinky Jazeera Airways, ve čtvrtek přestala nabízet pravidelné lety do největšího kazašského města do odvolání také Lufthansa. Aerolinky Flydubai ze Spojených arabských emirátů ve středu sdělily, že zrušily let plánovaný na tento den z Almaty do Dubaje a že bezpečnostní situaci v Kazachstánu pečlivě sledují.
Čtvrteční lety do Almaty, Aktau a hlavního města Nur-Sultanu podle agentury TASS zrušil rovněž Aeroflot. Cestující zrušeného středečního letu kazašských aerolinek Air Astana z Moskvy do Almaty se museli přesunout do hotelu v ruské metropoli. Lety do Kazachstánu ve čtvrtek neuskuteční ani další ruský přepravce Ural Airlines.
Letiště v Almaty ve středu podle agentur obsadili protivládní demonstranti, což si vynutilo zastavení leteckého provozu. Úřady později oznámily, že letiště „osvobodily“ vládní bezpečnostní síly.
Na protesty reagují i světové trhy. Prudce se zvyšuje cena uranu, jehož je Kazachstán největším producentem. Na jeho těžbě se podílí z více než čtyřiceti procent. Jenom za středu vzrostla o více než osm procent.
Ruské jednotky dorazily do Kazachstánu (zdroj: EBU)
Rusko vyslalo výsadkáře, EU žádá mírové řešení
Šéf státu Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že protesty maximálně tvrdě potlačí. Z chaosu v zemi obvinil „provokatéry z domova i ze zahraničí“. O pomoc požádal státy z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, ve které je Kazachstán společně s Ruskem, Běloruskem, Arménií, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem. Organizace přislíbila pomoc při potlačování protestů.
Rusko už vyslalo do Kazachstánu své výsadkáře. První jsou již na místě a jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. Mise by měla trvat „několik dnů nebo týdnů“ a zúčastní se jí kolem dvou a půl tisíc vojáků.
Evropská komise v reakci na vyslání ruských vojáků vyzvala Moskvu, aby ctila svrchovanost a nezávislost Kazachstánu. Vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti a k mírovému řešení situace s tím, že je připravena podpořit dialog v zemi. Obavy o dění v zemi dal najevo šéf diplomacie EU Josep Borrell, který vyzval k respektování práv a zajištění bezpečnosti civilistů. „Vojenská pomoc ze zahraničí vyvolává vzpomínky na situace, kterým je třeba se vyhnout. EU je připravena přispět k řešení krize,“ napsal Borrell na Twitteru.
Násilí při nepokojích odsoudila i Velká Británie, k jeho zastavení vyzvaly také Francie, OSN i Spojené státy. Mluvčí Bílého domu ale ujistila, že události v Kazachstánu neovlivní plány USA a dalších zemí NATO vést příští týden rozhovory s Ruskem o situaci na Ukrajině.
Odhodlání dostát spojeneckým závazkům v rámci ODKB a pomoci Kazachstánu vyjádřily podle TASS také Tádžikistán a Kyrgyzstán, součástí kontingentu jsou podle listu Kommersant rovněž vojáci z Běloruska a Arménie.
Kyrgyzský parlament ale kvůli malé účasti poslanců nemohl vyslání vojáků schválit. „Na mimořádném zasedání se sešlo jen čtyřicet zákonodárců,“ citovala agentura TASS pracovnici parlamentu. K vyslání vojenských jednotek do ciziny je podle kyrgyzských zákonů zapotřebí souhlas nejméně šedesáti z devadesáti poslanců. Před budovou parlamentu proti intervenci kyrgyzských vojáků v Kazachstánu protestovaly asi dvě desítky demonstrantů, dodal TASS.
Čína označila nepokoje za „vnitřní záležitost“ sousední země a vyjádřila přesvědčení, že se kazašské úřady dokážou se vzniklou situací vypořádat. „Doufáme, že se situace stabilizuje a že bude obnoven normální společenský řád,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin s tím, že Čínu a Kazachstán pojí rozsáhlé strategické partnerství. Středoasijská země je především dodavatelem energetických surovin do Číny, se kterou sdílí více než patnáct set kilometrů dlouhou hranici. Wang nekomentoval vyslání vojáků ODKB.
V Kazachstánu jsou tři desítky Čechů
V Kazachstánu se podle ministerstva zahraničí nachází zhruba třicet českých občanů. Česká ambasáda nemá informace o tom, že by byli v ohrožení. Černínský palác vyzývá k opatrnosti a maximální obezřetnosti všechny české občany, kteří jsou aktuálně v této zemi. Doporučuje jim registrovat se v aplikaci DROZD.
České ministerstvo zahraničí také vyzvalo všechny strany k ukončení násilností. O situaci v Kazachstánu ve čtvrtek hovořila i vláda. „Zájmem České republiky je, aby se všude ve světě dodržovala lidská práva, nebyly potlačovány občanské svobody a byla respektována nezávislost a celistvost jednotlivých států a nezasahovaly do toho jiné mocnosti,“ vyjádřil se premiér Petr Fiala (ODS).
Přítomnost ruských vojáků v Kazachstánu okomentoval také předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. „Vstup armád Ruska a dalších států není dobrou zprávou. A to tím spíše, že jejich cílem má být normalizace situace v zemi,“ uvedl na svém Twitteru.
Nepokoje spustilo zdražení LPG, vláda nově zavedla cenové stropy
Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, zažívá nejhorší protesty za posledních nejméně deset let. Nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Většina aut v zemi jezdí na LPG. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst.
Kazachstánský antimonopolní úřad ve čtvrtek oznámil, že podezřívá čtyři největší prodejce zkapalněného plynu v zemi z cenových dohod. Pokud se jim nezákonné jednání prokáže, čekají je pokuty. K podezřelému zdražení došlo v průběhu loňského roku.
„Zatímco původně se cena pohybovala kolem 67 tisíc tengů (3340 korun) za tunu zkapalněného plynu, koncem roku překročila sto tisíc tengů,“ uvedl mluvčí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Kazašská vláda podle agentury TASS uvalila šestiměsíční cenové stropy na zkapalněný plyn a benzin a také moratorium na zvyšování tarifů.
Nepokoje vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem, který novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží.
Tokajev také nahradil exprezidenta Nursultana Nazarbajeva ve vedení bezpečnostní rady státu a odstavil ho tím od velké části jeho vlivu. Po Nazarbajevově odchodu z veřejného života také volali demonstranti.