Hra na volby. Nový kazachstánský prezident si nechal posvětit mandát, kritiky dal pozatýkat

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Podle předběžných výsledků získal šestašedesátiletý Tokajev 71 procent hlasů. O jeho vítězství předem nikdo nepochyboval, protože režim celý proces pečlivě kontroloval, upozorňuje britská BBC. Z voleb tak poprvé po téměř třiceti letech vzešel jiný vítěz než Nazarbajev. Proti vybranému nástupci mohlo kandidovat šest málo známých lidí a nekonala se ani kampaň obvyklá v demokratických zemích. 

Během neděle, kdy byly otevřeny volební místnosti a kdy se konaly demonstrace, bylo podle webu Rádia Svobodná Evropa v hlavním městě nasazeno velké množství policistů. Připojení k internetu v největších městech bylo neobyčejně pomalé, takže neumožňovalo živé videopřenosy z protestů. Někteří jejich účastníci byli zatčeni, jiní byli spěšně odvedeni do armády. Ministr vnitra Marat Kožajev označil demonstranty za „radikální živly usilující o destabilizaci společnosti“.

Demonstranti měli modré balónky jako výraz solidarity se zakázanou opoziční skupinou Demokratická volba Kazachstánu. Její lídr Muchtar Abljazov žije ve francouzském exilu, kam se uchýlil v obavách z věznění. Volby označil za zmanipulované a vyzval k protestu. Další opoziční politik a bývalý premiér Akežan Kažegeldin, který emigroval do Londýna, označil volby za řízené.

Tokajev: V Kazachstánu je naprostá svoboda názoru

Tokajev v reakci na demonstrace prohlásil, že svoboda názoru je v Kazachstánu „naprostá“. Avšak někteří občané, „podněcovaní informacemi zvenčí“, si počínali „nedůstojně“ a „provokovali“, a tak policie musela podniknout nezbytná opatření, aby ochránila bezpečnost jiných občanů. „Tři policisté, zranění demonstranty, byli hospitalizovaní,“ prohlásil prezident na své první povolební tiskové konferenci.

Odmítl také kritiku pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří vytkli úřadům nedostatečné respektování demokratických norem, přehlížení volebních přešlapů i základních práv, včetně zadržování pokojných demonstrantů. OBSE je podle Tokajeva „jen jedna z mezinárodních organizací“ a trpí „politickými předsudky“.

Diktatura zalitá ropou

V Kazachstánu, který je s rozlohou necelých tří milionů kilometrů čtverečních devátou největší zemí světa, žije 18 milionů lidí, z nichž asi pětinu tvoří Rusové. Země je šestnáctým největším producentem ropy a třicátým největším producentem zemního plynu. Vývoz energetických surovin je základem kazašského hospodářství.

Osmasedmdesátiletý Nursultan Nazarbajev byl prezidentem od vzniku nezávislého státu na troskách Sovětského svazu a funkci zastával téměř třicet let. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch kazachstánský režim „významně omezuje“ svobody projevu, vyznání i shromažďování. Freedom House označuje režim jako „pevně autoritářský“.

Nazarbajev z prezidentské funkce odstoupil v březnu. Ponechal si však funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem vládní strany Světlo vlasti. Jeho dcera Darigha se stala předsedkyní Senátu, tedy druhou nejvyšší ústavní činitelkou.

Tokajev se nechal slyšet, že názory bývalého prezidenta budou nadále klíčové pro politické rozhodování. Rozhodl také o přejmenování hlavního města Astany jeho jménem Nur-Sultan.

V letech 2007 až 2011 a poté od října 2013 do března 2019 byl předsedou kazašského senátu. Úřadujícím kazašským prezidentem se stal v souladu s ústavou 20. března poté, co z funkce odstoupil Nursultan Nazarbajev.

Od března 2011 do října 2013 byl generálním ředitelem Úřadu OSN v Ženevě (UNOG).

Od října 1999 do ledna 2002 byl premiérem.

V roce 1992 nastoupil na ministerstvo zahraničí nezávislého Kazachstánu, kde se o dva roky později stal ministrem. Post zastával do roku 1999 a poté v letech 2003 až 2007. Jako šéf diplomacie se podílel na denuklearizaci Kazachstánu.

Vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a hned po studiu nastoupil na sovětské ministerstvo zahraničí. Poté působil například na sovětské ambasádě v Singapuru nebo v Číně a studoval čínštinu na Pekingském jazykovém institutu.

Narodil se 17. května 1953 v největším kazašském městě a bývalé metropoli Almaty. Jeho otec Kemel Tokajev byl známým kazašským spisovatelem a veteránem druhé světové války.

Je autorem řady knih a článků o mezinárodní politice a čestným profesorem řady zahraničních univerzit. Hovoří rusky, čínsky a anglicky, ovládá i francouzštinu. Je ženatý, má syna.

Kasym-Žomart Tokajev
Zdroj: Denis Balibouse/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Právě teď

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...