V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.
Hra na volby. Nový kazachstánský prezident si nechal posvětit mandát, kritiky dal pozatýkat
Podle předběžných výsledků získal šestašedesátiletý Tokajev 71 procent hlasů. O jeho vítězství předem nikdo nepochyboval, protože režim celý proces pečlivě kontroloval, upozorňuje britská BBC. Z voleb tak poprvé po téměř třiceti letech vzešel jiný vítěz než Nazarbajev. Proti vybranému nástupci mohlo kandidovat šest málo známých lidí a nekonala se ani kampaň obvyklá v demokratických zemích.
Během neděle, kdy byly otevřeny volební místnosti a kdy se konaly demonstrace, bylo podle webu Rádia Svobodná Evropa v hlavním městě nasazeno velké množství policistů. Připojení k internetu v největších městech bylo neobyčejně pomalé, takže neumožňovalo živé videopřenosy z protestů. Někteří jejich účastníci byli zatčeni, jiní byli spěšně odvedeni do armády. Ministr vnitra Marat Kožajev označil demonstranty za „radikální živly usilující o destabilizaci společnosti“.
Demonstranti měli modré balónky jako výraz solidarity se zakázanou opoziční skupinou Demokratická volba Kazachstánu. Její lídr Muchtar Abljazov žije ve francouzském exilu, kam se uchýlil v obavách z věznění. Volby označil za zmanipulované a vyzval k protestu. Další opoziční politik a bývalý premiér Akežan Kažegeldin, který emigroval do Londýna, označil volby za řízené.
Tokajev: V Kazachstánu je naprostá svoboda názoru
Tokajev v reakci na demonstrace prohlásil, že svoboda názoru je v Kazachstánu „naprostá“. Avšak někteří občané, „podněcovaní informacemi zvenčí“, si počínali „nedůstojně“ a „provokovali“, a tak policie musela podniknout nezbytná opatření, aby ochránila bezpečnost jiných občanů. „Tři policisté, zranění demonstranty, byli hospitalizovaní,“ prohlásil prezident na své první povolební tiskové konferenci.
Odmítl také kritiku pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří vytkli úřadům nedostatečné respektování demokratických norem, přehlížení volebních přešlapů i základních práv, včetně zadržování pokojných demonstrantů. OBSE je podle Tokajeva „jen jedna z mezinárodních organizací“ a trpí „politickými předsudky“.
Diktatura zalitá ropou
V Kazachstánu, který je s rozlohou necelých tří milionů kilometrů čtverečních devátou největší zemí světa, žije 18 milionů lidí, z nichž asi pětinu tvoří Rusové. Země je šestnáctým největším producentem ropy a třicátým největším producentem zemního plynu. Vývoz energetických surovin je základem kazašského hospodářství.
Osmasedmdesátiletý Nursultan Nazarbajev byl prezidentem od vzniku nezávislého státu na troskách Sovětského svazu a funkci zastával téměř třicet let. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch kazachstánský režim „významně omezuje“ svobody projevu, vyznání i shromažďování. Freedom House označuje režim jako „pevně autoritářský“.
Nazarbajev z prezidentské funkce odstoupil v březnu. Ponechal si však funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem vládní strany Světlo vlasti. Jeho dcera Darigha se stala předsedkyní Senátu, tedy druhou nejvyšší ústavní činitelkou.
Tokajev se nechal slyšet, že názory bývalého prezidenta budou nadále klíčové pro politické rozhodování. Rozhodl také o přejmenování hlavního města Astany jeho jménem Nur-Sultan.
V letech 2007 až 2011 a poté od října 2013 do března 2019 byl předsedou kazašského senátu. Úřadujícím kazašským prezidentem se stal v souladu s ústavou 20. března poté, co z funkce odstoupil Nursultan Nazarbajev.
Od března 2011 do října 2013 byl generálním ředitelem Úřadu OSN v Ženevě (UNOG).
Od října 1999 do ledna 2002 byl premiérem.
V roce 1992 nastoupil na ministerstvo zahraničí nezávislého Kazachstánu, kde se o dva roky později stal ministrem. Post zastával do roku 1999 a poté v letech 2003 až 2007. Jako šéf diplomacie se podílel na denuklearizaci Kazachstánu.
Vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a hned po studiu nastoupil na sovětské ministerstvo zahraničí. Poté působil například na sovětské ambasádě v Singapuru nebo v Číně a studoval čínštinu na Pekingském jazykovém institutu.
Narodil se 17. května 1953 v největším kazašském městě a bývalé metropoli Almaty. Jeho otec Kemel Tokajev byl známým kazašským spisovatelem a veteránem druhé světové války.
Je autorem řady knih a článků o mezinárodní politice a čestným profesorem řady zahraničních univerzit. Hovoří rusky, čínsky a anglicky, ovládá i francouzštinu. Je ženatý, má syna.
Kasym-Žomart Tokajev
