Moc v Kazachstánu převzal Tokajev, chce pojmenovat hlavní město po svém předchůdci Nazarbajevovi

Nahrávám video

Úřadu hlavy státu v Kazachstánu se po demisi dlouholetého vůdce Nursultana Nazarbajeva ujal dosavadní předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev. Zemi povede do dubna 2020. Tokajev v inauguračním projevu řekl, že metropole Astana musí být přejmenována na Nursultan po jeho předchůdci. Kazašský parlament záhy změnu schválil. Uvolněnou funkci šéfa horní komory kazašského parlamentu převzala dcera odstoupivší hlavy státu Dariga Nazarbajevová.

Osmasedmdesátiletý Nazarbajev, který středoasijskou zemi vedl od roku 1991, v úterý oznámil rezignaci, kterou zdůvodnil nutností příchodu nové generace lídrů. Úřad opustil ve středu, kdy funkci převzal pětašedesátiletý Tokajev.

Moci se ale Nazarbajev, který podle Reuters neměl žádného očividného nástupce, zcela nevzdal: ponechal si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem de facto monopolní vládní strany Světlo vlasti.

Tokajev, který v minulosti zastával i post šéfa vlády, v projevu řekl, že Nazarbajev se musí stát čestným senátorem. Uvedl také, že názory nyní již bývalé hlavy státu budou nadále klíčové pro politické rozhodování a hlavní město by po něm mělo být pojmenováno.

Přejmenováním prošla v posledních dekádách v postsovětských státech celá řada měst, ostatně samotná Astana se až do roku 1991 jmenovala Celinograd a poté dalších sedm let Akmola.

Také někdejší kazašská metropole, známá dříve pod jménem Alma-Ata, dostala začátkem 90. let jméno Almaty. Asi nejznámějšími přejmenovaným městem je někdejší Leningrad (od roku 1991 zase Petrohrad), k původnímu názvu se ve stejné době vrátily i Jekatěrinburg (za SSSR Sverdlovsk) nebo Nižnij Novgorod (od roku 1932 Gorkij).

Nazarbajevova dcera předsedkyní Senátu

V úřadu, který bude vykonávat prozatímně, setrvá Tokajev do konce Nazarbajevova mandátu, což je duben 2020. Zda se zúčastní voleb, které Nazarbajev pravidelně vyhrával se ziskem více než devadesát procent hlasů, jasné není. Nazarbajev ho nicméně v úterý označil za muže, který je důvěryhodný a může vést Kazachstán.

Novou předsedkyní horní komory parlamentu se stala nejstarší dcera odstoupivšího vůdce Dariga Nazarbajevová, která dosud v Senátu působila jako předsedkyně výboru pro mezinárodní záležitosti, obranu a bezpečnost.

Podle kazašské ústavy je šéf Senátu druhým nejvyšším činitelem Kazachstánu. O Nazarbajevové analytici spekulovali, že ji její otec připravuje jako svou nástupkyni v úřadu hlavy státu. 

Nazarbajev byl prototypem postsovětského autoritářského vůdce, jenž obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásledoval opozici a kontroloval média.

Narodil se 17. května 1953 v největším kazašském městě a bývalé metropoli Almaty. Jeho otec Kemel Tokajev byl známým kazašským spisovatelem a veteránem druhé světové války.

Tokajev vystudoval prestižní Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a hned po studiu nastoupil na sovětské ministerstvo zahraničí. Poté působil například na sovětské ambasádě v Singapuru nebo v Číně a studoval čínštinu na Pekingském jazykovém institutu.

V roce 1992 nastoupil na ministerstvo zahraničí nezávislého Kazachstánu, kde to v roce 1994 dotáhl až na funkci ministra, kterým byl celkem deset let (v letech 1994–1999 a 2003–2007). Jako šéf diplomacie se podílel na denuklearizaci Kazachstánu a za svou zemi podepsal například Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), která však dosud nevstoupila v platnost.

Od října 1999 do ledna 2002 byl premiérem, od března 2011 do října 2013 generálním ředitelem Úřadu OSN v Ženevě (UNOG). Předsedou Senátu byl v letech 2007 až 2011 a poté od října 2013.

Zdroj: ČTK

Kasym-Žomart Tokajev
Zdroj: Denis Balibouse/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 22 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.