Nursultan Nazarbajev

V Kazachstánu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby – kvůli změně volebního systému dříve, než bylo plánováno. Podle průzkumů hlasování nejspíše vyhraje vládní strana Amanat prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, do dolní komory parlamentu by se ale na základě nového systému mohli dostat i nezávislí kandidáti, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie se zabývá dalším obcházením sankcí. Podle zpravodajských služeb míří na její území ruské zboží přes postsovětské republiky – například Kazachstán. Tamní investoři obchodují i v Česku. Karlovarští zastupitelé v úterý odhlasovali prodej jednoho z lázeňských domů firmě kazašského vlastníka s vazbami na Rusko. Někteří tamní politici to považují za bezpečnostní riziko.

Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to v pondělí ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta. Kampaň i přípravu voleb už předem kritizovala pozorovatelská mise OBSE jako neférové.

Vítěz kazachstánských prezidentských „voleb“ je předem známý: Kasym-Žomart Tokajev svůj post obhájí. Nejasné je však další směřování největší středoasijské země. Na domácím poli prezident slibuje demokratizaci, ovšem jeho sliby dosud zůstaly nenaplněny. V zahraniční politice bude nejvíc záležet i na vývoji rusko-ukrajinské války. Tokajev je v delikátní situaci, protože při lednových protestech zachránil jeho setrvání u moci ozbrojenou intervencí Vladimir Putin. Ruskou agresi proti Ukrajině však Kazachstán s ohledem na vlastní ruskou menšinu podpořit nemůže. Tokajev se tak snaží balancovat a co nejvíc se vyhnout negativním dopadům války. Plánuje například posílení vývozu ropy do Evropy včetně Česka cestami mimo Rusko.

Kazachstánské úřady ve čtvrtek oznámily, že zabránily pokusu o převrat, který chystali příznivci opozičního vůdce Muchtara Abljazova žijícího v exilu. Sedm lidí bylo zadrženo, napsala agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. V Kazachstánu se v neděli konají předčasné prezidentské volby. Favoritem je současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který hlasování vypsal.

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.

Kazachstánská vládnoucí strana Nur-Otan (Světlo vlasti) zvolila v pátek do funkce předsedy současného kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, čímž se podle agentury Reuters završilo odstranění jeho předchůdce Nursultana Nazarbajeva od moci. Právě odchod Nazarbajeva z politické scény byl jedním z požadavků kazachstánských protestů, které se začátkem roku přelily do rozsáhlých nepokojů.

Bývalý kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev poprvé od krvavých nepokojů ze začátku ledna promluvil k veřejnosti. V poselství k národu uvedl, že zůstává v Kazachstánu. Popřel také jakékoliv konflikty mezi vládnoucí elitou a sám sebe označil za důchodce. Právě proti vlivu Nazarbajeva a jeho rodiny demonstranti také protestovali, exprezident ale tvrdí, že jejich cílem bylo zničit celistvost země a základy státu.

V kazachstánském městě Almaty se v sobotu ráno znovu ozývala střelba, informují BBC a agentura Interfax. Podle kazachstánského ministerstva vnitra od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely na 4400 lidí, včetně bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož úřady podezírají z velezrady. Prezident Kasym-Žomart Tokajev telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace.

Za rychlou radikalizací protestů v Kazachstánu stojí především velké množství mladých mužů, kteří jezdí z venkova do měst za prací a jimž pandemie vzala výdělek. Nemají co ztratit, a tak se tváří v tvář zkorumpovanému režimu chopili zbraní. Jejich tvrdá likvidace posílí prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který se konečně mohl zbavit vlivu svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Spíše symbolické zapojení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) posílí i reputaci Ruska v zemi i širším regionu. K tomu ve své analýze dospěli politologové Alexandr Gabujev a Temur Umarov z Moskevského centra Carnegie.

Autoritářský prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji v zemi. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity. V centru Almaty pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích. Některá místní média uvádějí, že zemi údajně opustil bývalý vládce Nursultan Nazarbajev. K situaci se vyjadřují také někteří světoví státníci.

Před třemi lety se ujal funkce kazašského prezidenta Kasym-Žomart Tokajev. Při přebírání moci sliboval reformy směřující k demokratizaci země. Bývalý sovětský diplomat, který ovládá ruštinu, angličtinu nebo čínštinu, tehdy řekl, že půjde ve šlépějích svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Naděje na změnu k liberálnějšímu přístupu brzy pohasly.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

Situace v Kazachstánu, kde prezident Kasym-Žomart Tokajev po protestech odvolal vládu, se dále vyhrocuje. Agresivně naladěný dav čítající asi tři tisíce mužů vtrhl do radnice v největším městě Almaty i tamní rezidence hlavy státu. Úřady v Almaty a hlavním městě Nur-Sultanu vypnuly internet a telefonické spojení. Ruské tiskové agentury informují, že je výjimečný stav vyhlášen už pro celou zemi. Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do země pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci stabilizovat.

Kazašské parlamentní „volby“, které se konaly v neděli, vyhrála strana Světlo vlasti bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ziskem 71,09 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků, které oznámila ústřední volební komise. Ve sněmovně zasednou ještě dvě uskupení loajální režimu. Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) volbám chyběla transparentnost a voliči neměli skutečnou možnost volby. V neděli policie pozatýkala několik desítek přívrženců opozice, kteří v den voleb protestovali proti poměrům.

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Úřadu hlavy státu v Kazachstánu se po demisi dlouholetého vůdce Nursultana Nazarbajeva ujal dosavadní předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev. Zemi povede do dubna 2020. Tokajev v inauguračním projevu řekl, že metropole Astana musí být přejmenována na Nursultan po jeho předchůdci. Kazašský parlament záhy změnu schválil. Uvolněnou funkci šéfa horní komory kazašského parlamentu převzala dcera odstoupivší hlavy státu Dariga Nazarbajevová.

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev oznámil, že odstupuje. Středoasijský stát vedl od začátku devadesátých let. Osmasedmdesátiletý Nazarbajev v předtočeném televizním projevu uvedl, že jeho rozhodnutí „nebylo snadné“. Dál zůstane v čele bezpečnostní rady státu. Podle prezidenta nastal čas, aby moc v zemi převzala nová generace lídrů.

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev přinutil vládu k demisi. Kabinet tak učinil poté, co šéf státu prohlásil, že vláda musí odstoupit, neboť nedokázala zvýšit reálné příjmy, vytvořit nová pracovní místa ani zvýšit životní úroveň. Demise následně předložené premiérem Bakytžanem Sagintajevem a jeho týmem následně Nazarbajev podepsal, oznámila místní média.

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev po setkání s hlavou USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu oznámil, že zástupci jeho země dohodli s americkými firmami kontrakty v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (přes 155 miliard korun). Smlouvy se podle Nazarbajeva týkají například dodávek dopravních letadel a lokomotiv do Kazachstánu a investic do zemědělského sektoru.