Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev přinutil vládu k demisi. Kabinet tak učinil poté, co šéf státu prohlásil, že vláda musí odstoupit, neboť nedokázala zvýšit reálné příjmy, vytvořit nová pracovní místa ani zvýšit životní úroveň. Demise následně předložené premiérem Bakytžanem Sagintajevem a jeho týmem následně Nazarbajev podepsal, oznámila místní média.
„Soudím, že vláda musí odstoupit,“ řekl kazašský prezident. A vláda odstoupila
Autoritářský vládce v projevu k národu tvrdil, že navzdory jeho iniciativě modernizovat zemi a podniknout stovku konkrétních kroků k urychlení reforem se v ekonomice nepodařilo dosáhnout pozitivních změn.
Růst hrubého domácího produktu se podle něj nadále dosahuje vývozem surovin. Zejména na venkově chybějí pracovní místa, soukromé podnikání se nestalo motorem růstu a konkrétní výsledky nejsou, přestože vláda při změnách v ústavě dostala všechny potřebné nástroje.
„Reálné příjmy obyvatel se nezvětšily. Podíl výdajů na potraviny v rozpočtech domácností roste,“ řekl Nazarbajev a vyčetl ministrům, že vinou formálního přístupu k úkolům se nejchudší nedočkali pomoci. A k tomu všemu se projevuje neschopnost členů kabinetu pracovat s veřejností, vyslechnout problémy lidí a objasňovat vládní politiku, míní prezident.
„Za těchto podmínek jako prezident a garant ústavy, v zájmu našeho národa jsem přijal následující rozhodnutí. Soudím, že vláda musí odstoupit,“ řekl Nazarbajev.
Končící premiér byl v očích pozorovatelů budoucím prezidentem
Premiér Bakytžan Sagintajev, kterému je pětapadesát let, stál v čele vlády od roku 2016. Pozorovatelé ho dříve považovali za možného budoucího nástupce Nazarbajeva.
Nový kabinet bude podle Nazarbajeva muset podniknout reálné kroky ke zvýšení životní úrovně, povzbuzení ekonomiky a splnění strategických úkolů. Prezident také slíbil na nejbližším sjezdu vládní strany navrhnout opatření k posílení sociální podpory a zlepšení kvality života nejchudších a nejzranitelnějších lidí.
Nazarbajev vládne středoasijskému Kazachstánu od počátku 90. let. Je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média, ale nezapomíná přitom na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ústavními změnami si zajistil, že může vládnout zemi až do smrti. Z rozhodnutí parlamentu dostal oficiální titul vůdce národa.
Nejdéle vládnoucí postsovětský prezident (nar. 6. července 1940) stojí v čele země od dubna 1990, kdy ho do funkce jmenoval Michail Gorbačov. Po vítězných volbách v prosinci 1991 stanul Nazarbajev v čele nezávislého Kazachstánu a funkci si bývalý šéf kazašských komunistů udržel dodnes.
Svůj první mandát si nechal v roce 1995 prodloužit v referendu až do roku 2000. Od té doby drtivě vyhrál další čtvery prezidentské volby (1999, 2005, 2011, 2015), žádné z nich ale nebyly podle západních pozorovatelů svobodné a spravedlivé. V roce 2007 parlament odhlasoval, že Nazarbajev může vykonávat libovolný počet mandátů po sobě. V parlamentu má víc než osmdesátiprocentní převahu pro-prezidentská strana Nur Otan.
Nazarbajevův režim je sice ve srovnání s Uzbekistánem či Turkmenistánem relativně mírnější, pořád jde ale o autoritářství, které potírá opozici a potlačuje svobodu slova.
Prezident se nicméně v zemi těší velké popularitě. Vděčí za ni mimo jiné štědrým sociálním výdajům financovaným ze zásob nerostných surovin, které jsou nejbohatší ve Střední Asii. Jeho příznivci mu také přičítají k duhu, že se země v 90. letech vyhnula mezietnickému násilí a chaosu a naopak zažila období enormního hospodářského růstu. Režim si udržuje i přízeň zahraničních investorů včetně těch západních.
Příjmy z ropy a zemního plynu umožňují Nazarbajevovi budovat hlavní město Astanu, která je metropolí od roku 1997. Ve městě vyrůstají monumentální stavby západních architektů, například gigantický průhledný stan Chan Šatyry (dílo britského architekta Normana Fostera), pod kterým se na rozloze větší než deset fotbalových stadionů rozkládá nákupní centrum s horskou dráhou či umělou pláží.
Nazarbajev si také v Kazachstánu buduje kult osobnosti. Je po něm pojmenována univerzita, má své vlastní muzeum nebo sochy, v zemi je i několik monumentů s odlitkem prezidentovy ruky. Na Nazarbajevovy narozeniny připadají oslavy hlavního města (Den Astany) a v roce 2010 parlament prezidenta prohlásil za „Vůdce národa“.
Zdroje: ČTK, BBC, Telegraph, Slate
Nursultan Nazarbajev