Tokajev si nechal potvrdit prezidentství. Vážní soupeří ve volbách chyběli

Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to v pondělí ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta. Kampaň i přípravu voleb už předem kritizovala pozorovatelská mise OBSE jako neférové.

Jasné vítězství Tokajeva předpovídaly již v neděli výsledky průzkumu u voličů při odchodu z volebních místností. Tokajev byl favoritem voleb, jeho pět soupeřů znalo podle agentury Reuters jen málo voličů. Žádný z dalších kandidátů se nedostal přes 3,42 procenta, napsala agentura AFP.

Novinkou voleb byla možnost hlasovat „proti všem“, kterou zaškrtlo 5,8 procenta voličů, uvedla agentura Reuters.

O skutečnou politickou soutěž nešlo, upozornila mise OBSE

Na volby přijela dohlížet pozorovatelská mise OBSE. Ta už předem kritizovala proces registrace kandidátů a úroveň veřejné debaty. Režim podle ní omezuje svobodnou diskusi a skutečnou politickou soutěž. Žádný z protikandidátů například reálně nezpochybnil program stávajícího prezidenta a ve výsledku „proto měli voliči jen omezenou volbu“, citovala AFP OBSE.

„Volby zdůraznily potřebu provést další reformy (…), aby byl zajištěn skutečný pluralismus,“ uvedl mezinárodní tým pozorovatelů. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) v souvislosti s hlasováním poukázal na „omezování základních svobod a omezování prostoru pro kritické hlasy“ v Kazachstánu.

Tokajev se podle Reuters snaží předčasnými volbami posílit svou moc na úkor svého vlivného předchůdce a dlouholetého vládce Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva. Tokajev patřil k věrným Nazarbajevovým spojencům, oba politici se ale rozešli po lednových krvavě potlačených demonstracích, které Tokajev označoval za pokus o státní převrat.

Po protestech, při kterých zemřelo nejméně 238 lidí, Tokajev donutil Nazarbajevovy spojence opustit funkce ve vedení státu. Současně zahájil ústavní reformy a slíbil, že sníží nerovnosti v příjmech obyvatel. Jedním ze symbolů konce vlivu bývalého prezidenta byl i návrat historického názvu hlavního města Astana, které se v letech 2019 až 2022 jmenovalo Nur-Sultan.

Z Kremlu přišla přes kritiku gratulace

Tokajev se také vymezil vůči svému největšímu dosavadnímu spojenci v zahraniční – Moskvě. Kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu a jeho země také přijala Rusy, kteří prchají před mobilizací. Moskva přitom Tokajeva podpořila při lednových demonstracích, když do Kazachstánu poslala své jednotky.

I přes možný rozkol mezi oběma zeměmi v pondělí ruský lídr Vladimir Putin pogratuloval Tokajevovi k vítězství. „Od vašich spoluobčanů jste obdrželi přesvědčivý důkaz důvěry,“ uvedl podle prohlášení Kremlu Putin. Kazachstán v něm ujistil, že „strategické partnerství“ a spojenectví mezi Astanou a Moskvou „s výrazným úspěchem pokračuje“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 43 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.