V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
Úřady se snaží návrh prezentovat jako něco, co bylo konzultováno s odborníky a veřejností speciální komisí – ta měla posoudit více než deset tisíc návrhů občanů prostřednictvím on-line platforem, konat se mělo také veřejné slyšení, píše Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL).
Kritici však dle RFE/RL tvrdí, že jde pouze o frašku. „To, co je prezentováno jako národní diskuse, je ve skutečnosti jen divadlo,“ sdělil RFE/RL právní expert Majdan Sulejmenov. „(Návrh) ústavy odráží zájmy mocných, nikoli vůli lidu,“ varoval.
Státní represe vůči kritikům tyto obavy ještě posílily. Na začátku února byl jeden z tamních aktivistů odsouzen ke dvěma měsícům vězení za příspěvky na facebooku, v nichž se k novému návrhu vyjadřoval negativně. Další aktivisté a novináři čelili policejním předvoláním, varováním a nátlaku, aby smazali příspěvky na základě směrnic o „nepravdivých informacích“, dodává RFE/RL.
Podle kazachstánských odborníků se prezident Tokajev snaží prostřednictvím návrhu nové ústavy posílit svou moc a chce se pokusit o úplnou restrukturalizaci politického systému země, píše portál Current Time (CT).
Jednokomorový parlament místo dvoukomorového
Změny se mají dotknout více než čtyř pětin základního zákona země a jedná se tak o nejrozsáhlejší revizi ústavy v historii nezávislého Kazachstánu, zmiňuje dále CT.
První návrh byl zveřejněn už na konci ledna, poté však došlo k doplnění a úpravě některých bodů. Referendum má proběhnout 15. března, v případě schválení má nová ústava vstoupit v platnost 1. července.
Hlavní změna se týká parlamentu – nynější dvoukomorový má být nahrazen jednokomorovým zákonodárným orgánem voleným podle stranických seznamů, což znevýhodňuje malé opoziční strany, poznamenává CT. Vzniknout má také Lidová rada, která bude jmenována prezidentem a bude disponovat pravomocí předkládat návrhy zákonů.
Na změnách ve fungování parlamentu se začalo pracovat už v polovině října loňského roku, iniciátorem byl sám Tokajev. Ruskojazyčná mutace webu Deutsche Welle (DW) poznamenává, že kazachstánský prezident chce zrušit Senát, v jehož čele po dobu deseti let sám stál.
DW zároveň připomíná, že předseda Senátu je podle hierarchie státní moci druhou nejdůležitější politickou postavou v zemi. V roce 2019 přitom byla tato skutečnost rozhodujícím faktorem v tom, že se Tokajev ujal funkce úřadujícího prezidenta po dobrovolné rezignaci tehdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva.
Rozšíření prezidentských pravomocí
Navzdory tomu, že by dle nové ústavy mohl být prezident zvolen pouze jednou na sedm let oproti dřívějším pěti letům s možností opakování mandátu, se pravomoci hlavy státu v návrhu rozšiřují, upozorňuje CT.
Prezident by mohl například promlouvat do jmenování viceprezidenta – tato politická funkce v Kazachstánu existovala do roku 1995 a nyní má být obnovena. Nová ústava také umožní hlavě státu v případě rozpuštění parlamentu vydávat dekrety, které se svým významem rovnají zákonům.
Nová ústava také předpokládá, že prezident musí mít „nejméně pětiletou praxi ve státní službě nebo ve volených státních funkcích“, což předpokládá větší integraci této osoby do systému moci v zemi, píše CT. V dosavadní verzi ústavy požadavek na „praxi“ ve státní službě nikdy nebyl.
Zakázáno má být financování tamních politických stran a odborů zahraničními společnostmi, firmami se zahraniční účastí a osobami bez státní příslušnosti.
Podle nové ústavy budou také neziskové organizace povinny zveřejňovat údaje o penězích a aktivech, které získávají ze zahraničí nebo od osob bez státní příslušnosti.
Změny se týkají také občanství. Občan Kazachstánu nebude moci mít dvojí nebo vícenásobné občanství – existence jiného občanství než kazachstánského bude důvodem pro zrušení státní příslušnosti k této zemi.
Postavení ruštiny a reakce ruské veřejnosti
V sousedním Rusku nejvíce rezonovalo téma postavení ruského jazyka v Kazachstánu, které se v nové ústavě rovněž zmiňuje. Podle té současné se ve státních organizacích ruština používá „na stejné úrovni“ jako kazaština – nyní však má být formulace nahrazena slovem „vedle“.
V praxi to znamená, že kazaština zůstává úředním jazykem, ale mechanismus používání ruštiny ve vládních orgánech se mění, vysvětluje Novaja gazeta (NG). Dříve bylo povinností dostávat stejné množství informací v ruštině jako v kazaštině, ale nyní se tak má dít až na žádost občana. Členové parlamentu mohou i nadále hovořit rusky, obecně ale nikdo nemá být povinen jim tlumočit projevy v kazaštině, pokud ji sami neovládají, dodává NG.
Status ruského jazyka se ve středoasijské zemi nemění, napsala podle Meduzy mutace ruského propagandistického serveru Sputnik Kazachstán. Zpráva o změně postavení ruštiny se však v ruských médiích velmi rozšířila a vyvolala kritiku ze strany provládních zástupců.
Někteří ruští politologové se vyjádřili, že Kazachstán zapomíná na blízké vztahy s Ruskem a snaží se zavděčit Spojeným státům. Prokremelský zpravodajský web ANNA News pak tvrdí, že nová kazachstánská ústava „se píše v Bruselu a Washingtonu“. Sám Kreml se k této záležitosti zatím nevyjádřil, dodává Meduza.
„Nesnažíme se ruský jazyk omezovat. Ale v povědomí lidí fráze ‚ruský jazyk je oficiálně používán na stejné úrovni jako kazašský‘ znamená, že tyto dva jazyky jsou jedno a totéž,“ tvrdí kazachstánský právník Mejrman Kalmachanuly.
Díky růstu populace v kazašsky mluvících regionech země nicméně získává kazaština na síle v médiích, stejně jako ve veřejném i každodenním životě. Na začátku dvacátých let tohoto století byla čtvrtina vystoupení v parlamentu v kazaštině, zbytek pak v ruštině. Nyní je poměr opačný – čtyři pětiny promluv v kazaštině a pouze dvacet procent v ruštině, napsal server RTVI.
