Ruština

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

O studium ruského jazyka na vysokých školách klesl od začátku plnohodnotné války zájem. Podle dat, která oslovené univerzity poskytly České televizi, přišlo na jazykové obory se zaměřením na ruštinu letos méně přihlášek – někde až o polovinu. Důvodem je obecně nižší zájem o filologické obory a také rusko-ukrajinská válka.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Рішення українського навчального закладу Києво-Могилянської академії про заборону російської мови є законним. Про це говорить уповноважений із захисту української державної мови Тарас Кремінь. За його словами, за останній рік половина населення України перейшла на українську мову. Кремінь також розповів журналістці Чеського телебачення Вікторії Церкуник, що, наприклад, на Луганщині відбувається так званий лінгвоцид – знищення книжок або заборона викладання українською мовою в школах.

Část karlovarských zastupitelů kritizuje propagační kampaň městského infocentra, která je v ruštině. Domnívají se, že je nevhodná a poškozuje pověst Karlových Varů. Vedení infocentra i městští radní ji hájí. Podotýkají, že je cílena především na Rusy žijící v Německu.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.

Zájem o výuku ruštiny na středních a jazykových školách od začátku invaze na Ukrajinu klesl. Na některých školách se letos neotevřely ruštinářské skupiny vůbec. Uvádějí to ředitelé gymnázií a jazykové školy. Některé jazykovky současně přestaly spolupracovat i s firmami, které k nim posílaly na kurzy své zaměstnance. Kvůli válce totiž přestaly s Ruskem obchodovat.

Ukrajinština a ruština se jako jazyky značně odlišují. Od vyhlášení nezávislosti se Ukrajina snaží propagovat používání národního jazyka. Mají na to dokonce svého ombudsmana. Natáčel s ním zpravodaj ČT v Kyjevě David Borek.

Bývalá moldavská premiérka a ekonomka Světové banky Maia Sanduová porazila v nedělních prezidentských volbách dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona, informuje agentura AFP. Po sečtení 99,07 procenta hlasů má Sanduová podporu 57 procent voličů, Dodon za ní zaostává o 14 procentních bodů.

Co bylo s ruštinou? O její výuku zájem upadal, největší poptávka byla nově po angličtině. Na pozvání pedagogického ústavu přijelo do Prahy mnoho Američanů a Britů, aby zde učili a pomáhali s přeškolováním pedagogů-ruštinářů na angličtináře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Jak učitelé zvládali přechod z ruštiny na angličtinu nebo francouzštinu? Podívejte se na reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Děti, které se narodily kolem roku 1989, vyrůstaly ve zcela jiné době než jejich rodiče a prarodiče. Porovnávání ve stylu „jó, to za našeho mládí“ neujde žádná generace, skok mezi socialistickým Československem a demokratickým Českem byl ale přece jen velký. V následujícím kvízu si mohou dnešní dvacátníci či třicátníci (ale samozřejmě nejen ti) zkusit cestu časem o tři dekády zpátky. Věděli by, co shánět v partiovce nebo dělat se šuměnkou, i bez internetu?

Ukrajinský parlament schválil jazykový zákon. Ten potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk a ukládá ho ve službě používat mimo jiné poslancům, soudcům, učitelům nebo lékařům ve státních nemocnicích, oznámila agentura Unian. Netýká se rozhovorů soukromé sféry. Asi třicet procent obyvatel Ukrajiny považuje podle posledního sčítání lidu z roku 2001 za svůj rodný jazyk ruštinu. Zákon si proto vysloužil kritiku opozice i Ruska.