Lotyšsko omezuje ruskojazyčné služby a média. Na menšinu cílí kremelská propaganda

Nahrávám video

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.

„Nejsem občanka. Nedostala jsem občanství. Ani jsem se během života nepokoušela ho získat,“ svěřila se Ruska Julia, která žije v lotyšském hlavním městě Rize.

K získání občanství by se musela naučit úřední jazyk a složit zkoušky. Říká, že se cítí být obyvatelkou druhé kategorie a že se její životní úroveň propadá. Věří, že by se jí v Rusku žilo lépe.

Bydlí ve čtvrti Kengarags v jednom z paneláků, které ve čtyřicátých letech vybudovali Sověti. Od čtyřicátých let do nich stěhovali pracovní sílu z východu – hlavně Rusy a Bělorusy. V ulicích tam dosud zní hlavně ruština.

„Zvažuji teď dvě varianty. Buď odjedu do Španělska, nebo do Ruska. Mám tam hodně příbuzných,“ přemýšlí Julia. K zemi, ve které se narodila, necítí loajalitu. Stejně to má řemeslník Jevgenij, který nevylučuje, že Vladimir Putin zaútočí i na Pobaltí. „Za kterou zemi bych bojoval, to nevím. Mám bratra Lotyše, já jsem Rus,“ přemítá Jevgenij.

Lotyšská změna politiky a ruská propaganda

Lotyšsko nutí nerozhodné, aby si vybrali. Buď se začlení, naučí jazyk, získají občanství a budou například moct i volit, nebo jim ztíží život. Třeba zákazem ruskojazyčných médií, vytěsněním ruštiny z veřejného prostoru, úřadů, škol a školek.

„Tohle je Lotyšsko. Nemohou přece očekávat, že jim budou veškeré služby dostupné v ruštině,“ myslí si ředitel Centra NATO pro strategickou komunikaci v Rize Janis Sarts.

„Do začátku války na Ukrajině nadpoloviční většina rusky mluvící části země pěstovala proruský sentiment. To se ale dramaticky změnilo 24. února 2022. Podle průzkumů Moskvu v konfliktu podporuje asi deset procent rusky hovořících obyvatel,“ uvádí zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Dalších asi sedmdesát procent se pak k ruské agresi staví neutrálně. Právě na tyto dvě skupiny se zaměřuje ruská propaganda.

„Tvrdí, že Lotyšsko je padlý stát, který se o ně nepostará. Tvrdí, že Lotyši jsou fašisté, kteří se snaží poškodit ruskojazyčné obyvatele,“ přibližuje Sarts. Experti varují, že Kreml teď vypouští směrem k ruské menšině rekordní množství dezinformací. Vládu kritizují, že jim nedokáže čelit. Napětí podle nich zatím doutná pod povrchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled