Lotyšsko omezuje ruskojazyčné služby a média. Na menšinu cílí kremelská propaganda

Nahrávám video

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.

„Nejsem občanka. Nedostala jsem občanství. Ani jsem se během života nepokoušela ho získat,“ svěřila se Ruska Julia, která žije v lotyšském hlavním městě Rize.

K získání občanství by se musela naučit úřední jazyk a složit zkoušky. Říká, že se cítí být obyvatelkou druhé kategorie a že se její životní úroveň propadá. Věří, že by se jí v Rusku žilo lépe.

Bydlí ve čtvrti Kengarags v jednom z paneláků, které ve čtyřicátých letech vybudovali Sověti. Od čtyřicátých let do nich stěhovali pracovní sílu z východu – hlavně Rusy a Bělorusy. V ulicích tam dosud zní hlavně ruština.

„Zvažuji teď dvě varianty. Buď odjedu do Španělska, nebo do Ruska. Mám tam hodně příbuzných,“ přemýšlí Julia. K zemi, ve které se narodila, necítí loajalitu. Stejně to má řemeslník Jevgenij, který nevylučuje, že Vladimir Putin zaútočí i na Pobaltí. „Za kterou zemi bych bojoval, to nevím. Mám bratra Lotyše, já jsem Rus,“ přemítá Jevgenij.

Lotyšská změna politiky a ruská propaganda

Lotyšsko nutí nerozhodné, aby si vybrali. Buď se začlení, naučí jazyk, získají občanství a budou například moct i volit, nebo jim ztíží život. Třeba zákazem ruskojazyčných médií, vytěsněním ruštiny z veřejného prostoru, úřadů, škol a školek.

„Tohle je Lotyšsko. Nemohou přece očekávat, že jim budou veškeré služby dostupné v ruštině,“ myslí si ředitel Centra NATO pro strategickou komunikaci v Rize Janis Sarts.

„Do začátku války na Ukrajině nadpoloviční většina rusky mluvící části země pěstovala proruský sentiment. To se ale dramaticky změnilo 24. února 2022. Podle průzkumů Moskvu v konfliktu podporuje asi deset procent rusky hovořících obyvatel,“ uvádí zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Dalších asi sedmdesát procent se pak k ruské agresi staví neutrálně. Právě na tyto dvě skupiny se zaměřuje ruská propaganda.

„Tvrdí, že Lotyšsko je padlý stát, který se o ně nepostará. Tvrdí, že Lotyši jsou fašisté, kteří se snaží poškodit ruskojazyčné obyvatele,“ přibližuje Sarts. Experti varují, že Kreml teď vypouští směrem k ruské menšině rekordní množství dezinformací. Vládu kritizují, že jim nedokáže čelit. Napětí podle nich zatím doutná pod povrchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.