Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská vytváří v exilu prozatímní vládu

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Do exilové vlády zatím jmenovala první čtyři členy: Pavel Latuška, někdejší ministr kultury, dostal v kabinetu na starost přesun moci od „nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka“, jak napsal deník Naša Niva. Bývalý policejní důstojník Aljaksandr Azarau, označovaný oficiálním Minskem za „zrádce“, dostal za úkol obnovení právního státu.

Obranu a bezpečnost dostal na starost bývalý velitel výsadkové brigády Valeryj Sachaščyk a zahraniční věci Valer Kavaleuski, v sociálních sítích a západních médiích často psaný Valery Kavaleuski, který vedl zastoupení Cichanouské na Ukrajině. Vytváření prozatímního kabinetu má být dokončeno v září.

„Čekají nás měsíce plné práce. Poprvé se zúčastníme Valného shromáždění OSN. Otevřeme zastoupení v Estonsku, v Praze a v Bruselu,“ řekla Cichanouská podle deníku.

Hromadné protesty

Bělorusové v létě 2020 hromadně vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé demonstrace provázené i stávkami v řadě podniků. Policie protesty brutálně potlačila, desetitisíce lidí zatkla a opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů uprchlo ze země.

Lukašenko je u moci od července 1994, kdy byl hlavou státu zvolen poprvé. O dva roky později prosadil novou ústavu a díky tomu prezidentský mandát prodloužil do roku 2001. Prezidentské volby v tomto roce opět vyhrál a referendem v roce 2004 zrušil omezení, které mu znemožňovalo vykonávat úřad prezidenta více než dvě funkční období. Lukašenko poté podle ústřední volební komise vyhrál i další volby v letech 2006, 2010, 2015 a 2020. Hlasování ovšem provázela kritika ze strany opozice i Západu.

Lukašenko se u moci udržel i díky podpoře z Moskvy, pro kterou je nejbližším spojencem. Do ruské invaze na Ukrajinu se Bělorusko přímo nezapojilo, ale dalo své území a základny k dispozici pro ruskou agresi, a tak sankce Západu dolehly i na Minsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 1 mminutou

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentura Reuters napsala o dronech mexických drogových kartelů a o tom, že americké ministerstvo obrany podniklo akci, kterou je zneškodnilo.
14:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pálení izraelských vlajek, rakve pro generály USA. Írán oslavuje výročí revoluce

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.
14:44Aktualizovánopřed 45 mminutami

Soud odmítl žalobu na Kellyho kvůli výzvě k neuposlechnutí nelegálních rozkazů

Velká porota v USA odmítla obžalovat demokratického senátora Marka Kellyho a pět jeho stranických kolegů, kteří před časem vyzvali příslušníky armády a zpravodajských služeb, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ten dané politiky označil za zrádce. Šéf Pentagonu Pete Hegseth usiloval o degradaci Kellyho, který sloužil v námořnictvu. Kelly zároveň oznámil, že zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2028.
před 1 hhodinou

Starmer odpovídal v parlamentu. Rezignaci kvůli kauze Mandelsona odmítá

Britský premiér Keir Starmer odpovídal na otázky v parlamentu. V posledních dnech opakovaně odmítl výzvy k rezignaci, kterým čelí v souvislosti s vazbami bývalého britského velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona na amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Starmer navíc plánuje vstoupit do dalších voleb v čele Labouristické strany. Podporu mu po pondělní schůzce podle britských médií vyjádřila velká část zákonodárců.
před 3 hhodinami

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 3 hhodinami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 5 hhodinami
Načítání...