Lukašenko mluví o „válce, která se táhne“. Dál ale ruskou invazi podporuje

„Nejsem do problematiky zasvěcen natolik, aby mohl říct, zda jde vše podle plánu, jak tvrdí Rusové a jak to cítím i já sám. Chci ale znovu zdůraznit, že se zdá, že se tato operace protahuje,“ odpověděl Lukašenko na otázku agentury AP, jak hodnotí postup ruských jednotek na Ukrajině.

Za „neakceptovatelné“ také označil případné použití jaderných zbraní na Ukrajině, a to z důvodu geografické blízkosti Běloruska. „Nejsme v zámoří jako Spojené státy,“ prohlásil doslova.

Na rozdíl od ruských představitelů či médií, kteří odmítají označovat invazi na Ukrajinu za válku a mluví o „speciální vojenské operaci,“ Lukašenko v interview opakovaně označení „válka“ použil, zdůraznila AP.

„Jakoukoli válku kategoricky považujeme za nepřijatelnou. Udělali jsme a dál děláme všechno pro to, aby válka nebyla. Právě díky mé maličkosti začala jednání mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Lukašenko. „Ale proč Ukrajina, na jejímž území de facto válka probíhá, máme tam vojenskou operaci, umírají lidé – proč Ukrajina na těchto jednáních nemá zájem?“

Na běloruském území se konalo několik úvodních setkání ruských a ukrajinských vyjednavačů po začátku invaze, rozhovory o možném příměří ale nevedly k žádnému zásadnímu průlomu, z čehož Rusko viní Ukrajinu. Kyjev ale tvrdí, že rozhovory jsou pozastaveny kvůli tomu, že Rusové zůstávají ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“, nepřihlížejí ke změnám v průběhu války a pokračují ve vydírání. Také odhalení zvěrstev v obci Buča po odchodu ruské armády vedlo podle Kyjeva k přestávce v jednání.

Lukašenko: Putin je můj „velký bratr“

Lukašenko od počátku války stojí pevně na straně šéfa Kremlu Vladimira Putina, Minsk dokonce poskytl své území a základny ruským vojskům a letectvu jako zázemí k útokům proti Ukrajině. Část ruských vojsk vtrhla v počátečních fázích agrese na sever Ukrajiny právě z běloruského území a invazi předcházelo rozsáhlé společné cvičení Běloruska a Ruska na běloruském území. Západ proto zemi pokládá za stranu válečného konfliktu a na Bělorusko uvalil sankce.

Lukašenko ale v rozhovoru trval na tom, že konflikt vypukl proto, že Ukrajina „Rusko provokovala“, což tvrdí od počátku invaze. Po setkání s Putinem začátkem března řekl, že Kyjev plánoval napadnout Bělorusko a že ruský vpád tomuto útoku zabránil. Žádné důkazy ale nepředložil.

Běloruský vůdce v interview označil Putina za svého „velkého bratra“ a tvrdil, že Bělorusko je jedinou zemí, která stojí při Moskvě, zatímco „padesát států se přidalo k silám“ na straně Ukrajiny. Prohlásil také, že Rusko „z definice nemůže tuto válku prohrát“.

Lukašenko zároveň tvrdil, že jeho země nikoho neohrožuje. „Nikoho neohrožujeme a nebudeme to dělat ani v budoucnu. Ani nemůžeme – víme, kdo jsou naši protivníci, takže vyvolat nějaký konflikt, nějakou válku na Západě, naprosto není v zájmu běloruského státu. Západ může klidně spát.“

Běloruská opozice je obezřetná

Představitelé běloruské opozice Lukašenka v reakci na rozhovor kritizovali. Opoziční politik Pavol Latuška poukázal na zapojení Minsku do války poskytnutím svého území agresorovi a označil diktátorovo volání po míru za absurdní. Bělorusko se podle něj stalo „platformou pro agresi“ a „zaslouží si nejtvrdší západní sankce,“ citovala ho AP.

Opoziční politička Svjatlana Cichanouská podle AP označila Lukašenka za „spolu-agresora“ a uvedla, že se diktátor „snaží změnit svou image žháře v obraz hasiče a mírotvůrce“.

Britové: Lukašenko vyvažuje

Analytik amerického think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson poznamenal, že Lukašenkovo kritické vyjádření k průběhu invaze se dramaticky liší od jeho dosavadní podpory ruského postupu.

Zdůraznil, že od brutálního potlačení protestů po zmanipulovaných volbách v roce 2020 je diktátor závislý na podpoře Kremlu, který výměnou za ni rozšiřuje svou politickou, ekonomickou i vojenskou přítomnost v Bělorusku. „To činí Lukašenkův odklon od kremelského scénáře tím spíš významným, neboť tak riskuje ztrátu moci, pokud Putin stáhne svou podporu,“ podotkl analytik.

Z Lukašenkova projevu vyplývá, že běloruské vedení nevěří, že Rusko zvítězí nad Ukrajinou, a má vážné obavy z vedlejších dopadů války, zejména v ekonomické sféře, uvádí Belarus in Focus, nezávislý web sídlící v Polsku. Režim by proto preferoval co nejvýraznější návrat ke stavu před konfliktem a obnovil běloruskou „neutralitu“, míní autoři webu.

Britské zpravodajské služby později, aniž by výslovně odkazovaly na Lukašenkovo interview, v jedné ze svých pravidelných zpráv konstatovaly, že diktátor „zřejmě vyvažuje podporu ruské invaze s touhou vyhnout se přímé vojenské účasti a riziku západních sankcí, ukrajinské odvety a možné nespokojenosti v běloruské armádě“.

Negativní postoj veřejnosti a sabotáže na železnici

Běloruská veřejnost vnímá zapojení Běloruska do ruské invaze na Ukrajině převážně kriticky, ukazuje průzkum nezávislého sociologa Andreje Vardomackého, který byl proveden v březnu a zveřejněn koncem dubna. Dvě třetiny lidí odmítají využití běloruské infrastruktury pro ruské operace na Ukrajině a jen jedenáct procent podporuje přímé zapojení běloruských jednotek do konfliktu.

Zhruba polovina obyvatel, 50,4 procenta dotázaných, pak invazi vůbec neschvaluje, zatímco 42,7 procenta ano. Necelá třetina označila Bělorusko za spolupachatele.

Režim kromě toho čelí i sérii sabotáží na železnici, jejímž cílem je narušení zbrojních dodávek ruské armády. Podle lidskoprávní organizace Vjasna se jen za první zhruba měsíc invaze uskutečnilo přes deset takových akcí. List The Times začátkem dubna napsal, že od začátku invaze „dochází k sabotážím téměř denně“ a že zatčeno bylo přes padesát lidí včetně tří desítek pracovníků železnice.

Analytik: Lukašenko je v úzkých

Běloruský diktátor se svou zvýšenou závislostí na Putinovi po brutální reakci na demonstrace před dvěma lety a jednoznačnou počáteční podporou invaze, která se z plánované „bleskové války“ změnila v šlamastyku, dostal do úzkých, konstatoval koncem dubna, tedy před Lukašenkovým rozhovorem pro AP, analytik a novinář Brian Whitmore.

„Zaprodal svou duši Putinovi a tím si odcizil vlastní obyvatelstvo, ale jeho užitečnost pro vůdce Kremlu se nyní také zmenšuje. Dříve nebo později se ho Putin pravděpodobně pokusí nahradit poddajnější a méně vrtošivou postavou. Na rozdíl od minulosti už (Lukašenko) nemá možnost dvořit se Západu,“ míní Whitmore.

„Pokud Rusko na Ukrajině utrpí potupnou porážku a Putin bude politicky oslaben, Lukašenko zůstane bez patrona a zranitelný vůči hněvu vlastního lidu. Bez ohledu na to, jak ukrajinská válka skončí, se zdá, že Lukašenko je předurčen vyjít z konfliktu jako oslabená a ponížená postava,“ uzavřel analytik.