Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Zadržela také desítky novinářů

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Fotografie a videa v internetových fórech ukazují například zraněné demonstranty, kteří s obvazy kolem hlavy sedí v ulicích. Organizace na ochranu lidských práv Vjasna odpoledne hovořila o zhruba 150 zatčených. Podle běloruského svazu novinářů bylo mezi zadrženými také kolem dvou desítek zástupců médií.

Protesty začaly po prezidentských volbách 9. srpna, v nichž nesměli kandidovat nejvýraznější opoziční politici a na které nedohlíželi pozorovatelé OBSE. Komise prohlásila jejich vítězem Lukašenka, ovšem opozice, Evropská unie ani Česko výsledek neuznávají, protože ho považují za zfalšovaný.

Na neděli proto opozice znovu vyzvala k „pochodu hrdosti“. „Ukážeme, že neúnavně usilujeme o svobodu, pokrok a změnu,“ uvedla.

Policie hromadně zatýkala novináře

Policie podle serveru Tut.by již před demonstrací v hlavním městě hromadně zatýkala novináře, které pod záminkou kontroly dokladů odvážela na policejní úřadovny. Mezi zadrženými se ocitla nejen reportérka samotného serveru Tut.by a lidé z dalších nezávislých médií, ale také zpravodaj a fotografka ruské státní agentury TASS a dokonce fotoreportéři běloruské státní agentury Belta. TASS později informoval, že jeho zpravodajové byli během neděle zadrženi už dvakrát.

Média hlásila rovněž tvrdé potyčky a desítky zatčených demonstrantů z okolí památníku Hrdinů. „Lidé stáli a nerozutekli se. Nakonec je policisté začali bít obušky, zasahovali opravdu brutálně,“ napsal server Onliner.by.

Nahrávám video

Proti demonstrantům podle Tut.by zasahovali i zamaskovaní lidé s obušky a v civilním oblečení. „Zatčena byla padesátka lidí,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na očité svědky, podle kterých se někteří demonstranti stavěli na odpor. Policisté tvrdě zasahovali a několik raněných muselo být ošetřeno. 

Nezávislá média hlásila od nedělního rána průjezdy kolon s obrněnou technikou Minskem, jakož i rozmísťování jednotek policejních těžkooděnců v centru metropole. Mobilní operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a varovali před výpadky spojení. TASS připomněl, že se tak děje v posledních týdnech každou neděli, kdy opozice pořádá protestní akce.

Nedělní protesty mají obvykle největší účast. Už v sobotu běloruským hlavním městem pochodovaly stovky žen, které protestovaly proti politickým represím a žádaly nové volby. Několik účastnic protestu bylo zadrženo, uvedla agentura AP.

Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele

Lukašenko v sobotu navštívil ve vězení některé opoziční představitele. Podle opozičního portálu Nexta s nimi diskutoval o změnách ústavy, informovala agentura DPA. 

Rozhovory s představiteli opozice, včetně Viktara Babaryky, se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babaryka chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dříve, než naplno začal předvolební boj, píše DPA.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která se voleb účastnila místo svého zavřeného muže a podle opozice je vyhrála, po čemž musela pod tlakem úřadů opustit Bělorusko, označila Lukašenkovo setkání s vězněnými politiky za výsledek demonstrací, a vyzvala k pokračujícímu tlaku na nové volby. „Lukašenko tímto setkáním uznal existenci politických vězňů, které dříve zavrhoval jako kriminálníky,“ prohlásila.

Bývalý ministr kultury a velvyslanec ve Francii Pavel Latuška, který se stal členem opoziční Koordinační rady a který byl přinucen opustit Bělorusko, uvedl, že setkání odráží slabost dlouholetého vládce země. „Lukašenko byl nucen zasednout k jednacímu stolu s lidmi, které uvěznil,“ řekl. Zároveň vyzval k propuštění všech politických vězňů.

Pozorovatelé označují Lukašenkovu návštěvu věznice za součást snahy o utišení protestů nabídkou vágně popsaných reforem, jako je například jeho návrh na přijetí nové ústavy, po němž připouští konání nových voleb, ovšem opět organizovaných režimem. „Po dvou měsících protestů a tvrdých represích se Lukašenko snaží situaci mírnit,“ uvedl běloruský politolog Valerij Karbalevič.

„Diskuse o nové ústavě je pokusem vlády imitovat dialog. Umožnilo by to Lukašenkovi utopit protesty v rozhovorech, snížit napětí a prosazovat svou agendu doma i v zahraničí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
11:47Aktualizovánopřed 4 mminutami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.
08:20Aktualizovánopřed 13 mminutami

SledujteAmeričané vzpomínají na oběti útoků z 11. září. Podle Trumpa USA „nikdy nezapomenou“

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomínají památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.
14:17Aktualizovánopřed 36 mminutami

Firma Anthropic tvrdí, že zmařila pokusy zneužít AI pro vývoj biologických zbraní

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Utekl jsem zdaleka. Musím pomáhat lidem, kteří zůstali doma,“ říká Súdánec v Ceutě

Centrum v Loma Margarita poskytuje útočiště více než tisíci lidem, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky. Mnozí pocházejí ze zemí, které se potýkají s konflikty nebo závažnými humanitárními krizemi.
před 3 hhodinami

Německo obžalovalo členy Hamásu kvůli zbraním, jeden z nich byl v Česku

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za nezájmem estonské mládeže o politiku je i nedostatek lákavých kandidátů

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.
před 4 hhodinami

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.