Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Zadržela také desítky novinářů

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Fotografie a videa v internetových fórech ukazují například zraněné demonstranty, kteří s obvazy kolem hlavy sedí v ulicích. Organizace na ochranu lidských práv Vjasna odpoledne hovořila o zhruba 150 zatčených. Podle běloruského svazu novinářů bylo mezi zadrženými také kolem dvou desítek zástupců médií.

Protesty začaly po prezidentských volbách 9. srpna, v nichž nesměli kandidovat nejvýraznější opoziční politici a na které nedohlíželi pozorovatelé OBSE. Komise prohlásila jejich vítězem Lukašenka, ovšem opozice, Evropská unie ani Česko výsledek neuznávají, protože ho považují za zfalšovaný.

Na neděli proto opozice znovu vyzvala k „pochodu hrdosti“. „Ukážeme, že neúnavně usilujeme o svobodu, pokrok a změnu,“ uvedla.

Policie hromadně zatýkala novináře

Policie podle serveru Tut.by již před demonstrací v hlavním městě hromadně zatýkala novináře, které pod záminkou kontroly dokladů odvážela na policejní úřadovny. Mezi zadrženými se ocitla nejen reportérka samotného serveru Tut.by a lidé z dalších nezávislých médií, ale také zpravodaj a fotografka ruské státní agentury TASS a dokonce fotoreportéři běloruské státní agentury Belta. TASS později informoval, že jeho zpravodajové byli během neděle zadrženi už dvakrát.

Média hlásila rovněž tvrdé potyčky a desítky zatčených demonstrantů z okolí památníku Hrdinů. „Lidé stáli a nerozutekli se. Nakonec je policisté začali bít obušky, zasahovali opravdu brutálně,“ napsal server Onliner.by.

3 minuty
Události: Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům
Zdroj: ČT24

Proti demonstrantům podle Tut.by zasahovali i zamaskovaní lidé s obušky a v civilním oblečení. „Zatčena byla padesátka lidí,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na očité svědky, podle kterých se někteří demonstranti stavěli na odpor. Policisté tvrdě zasahovali a několik raněných muselo být ošetřeno. 

Nezávislá média hlásila od nedělního rána průjezdy kolon s obrněnou technikou Minskem, jakož i rozmísťování jednotek policejních těžkooděnců v centru metropole. Mobilní operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a varovali před výpadky spojení. TASS připomněl, že se tak děje v posledních týdnech každou neděli, kdy opozice pořádá protestní akce.

Nedělní protesty mají obvykle největší účast. Už v sobotu běloruským hlavním městem pochodovaly stovky žen, které protestovaly proti politickým represím a žádaly nové volby. Několik účastnic protestu bylo zadrženo, uvedla agentura AP.

Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele

Lukašenko v sobotu navštívil ve vězení některé opoziční představitele. Podle opozičního portálu Nexta s nimi diskutoval o změnách ústavy, informovala agentura DPA. 

Rozhovory s představiteli opozice, včetně Viktara Babaryky, se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babaryka chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dříve, než naplno začal předvolební boj, píše DPA.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která se voleb účastnila místo svého zavřeného muže a podle opozice je vyhrála, po čemž musela pod tlakem úřadů opustit Bělorusko, označila Lukašenkovo setkání s vězněnými politiky za výsledek demonstrací, a vyzvala k pokračujícímu tlaku na nové volby. „Lukašenko tímto setkáním uznal existenci politických vězňů, které dříve zavrhoval jako kriminálníky,“ prohlásila.

Bývalý ministr kultury a velvyslanec ve Francii Pavel Latuška, který se stal členem opoziční Koordinační rady a který byl přinucen opustit Bělorusko, uvedl, že setkání odráží slabost dlouholetého vládce země. „Lukašenko byl nucen zasednout k jednacímu stolu s lidmi, které uvěznil,“ řekl. Zároveň vyzval k propuštění všech politických vězňů.

Pozorovatelé označují Lukašenkovu návštěvu věznice za součást snahy o utišení protestů nabídkou vágně popsaných reforem, jako je například jeho návrh na přijetí nové ústavy, po němž připouští konání nových voleb, ovšem opět organizovaných režimem. „Po dvou měsících protestů a tvrdých represích se Lukašenko snaží situaci mírnit,“ uvedl běloruský politolog Valerij Karbalevič.

„Diskuse o nové ústavě je pokusem vlády imitovat dialog. Umožnilo by to Lukašenkovi utopit protesty v rozhovorech, snížit napětí a prosazovat svou agendu doma i v zahraničí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 4 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 10 hhodinami
Načítání...