Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Zadržela také desítky novinářů

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Fotografie a videa v internetových fórech ukazují například zraněné demonstranty, kteří s obvazy kolem hlavy sedí v ulicích. Organizace na ochranu lidských práv Vjasna odpoledne hovořila o zhruba 150 zatčených. Podle běloruského svazu novinářů bylo mezi zadrženými také kolem dvou desítek zástupců médií.

Protesty začaly po prezidentských volbách 9. srpna, v nichž nesměli kandidovat nejvýraznější opoziční politici a na které nedohlíželi pozorovatelé OBSE. Komise prohlásila jejich vítězem Lukašenka, ovšem opozice, Evropská unie ani Česko výsledek neuznávají, protože ho považují za zfalšovaný.

Na neděli proto opozice znovu vyzvala k „pochodu hrdosti“. „Ukážeme, že neúnavně usilujeme o svobodu, pokrok a změnu,“ uvedla.

Policie hromadně zatýkala novináře

Policie podle serveru Tut.by již před demonstrací v hlavním městě hromadně zatýkala novináře, které pod záminkou kontroly dokladů odvážela na policejní úřadovny. Mezi zadrženými se ocitla nejen reportérka samotného serveru Tut.by a lidé z dalších nezávislých médií, ale také zpravodaj a fotografka ruské státní agentury TASS a dokonce fotoreportéři běloruské státní agentury Belta. TASS později informoval, že jeho zpravodajové byli během neděle zadrženi už dvakrát.

Média hlásila rovněž tvrdé potyčky a desítky zatčených demonstrantů z okolí památníku Hrdinů. „Lidé stáli a nerozutekli se. Nakonec je policisté začali bít obušky, zasahovali opravdu brutálně,“ napsal server Onliner.by.

3 minuty
Události: Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům
Zdroj: ČT24

Proti demonstrantům podle Tut.by zasahovali i zamaskovaní lidé s obušky a v civilním oblečení. „Zatčena byla padesátka lidí,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na očité svědky, podle kterých se někteří demonstranti stavěli na odpor. Policisté tvrdě zasahovali a několik raněných muselo být ošetřeno. 

Nezávislá média hlásila od nedělního rána průjezdy kolon s obrněnou technikou Minskem, jakož i rozmísťování jednotek policejních těžkooděnců v centru metropole. Mobilní operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a varovali před výpadky spojení. TASS připomněl, že se tak děje v posledních týdnech každou neděli, kdy opozice pořádá protestní akce.

Nedělní protesty mají obvykle největší účast. Už v sobotu běloruským hlavním městem pochodovaly stovky žen, které protestovaly proti politickým represím a žádaly nové volby. Několik účastnic protestu bylo zadrženo, uvedla agentura AP.

Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele

Lukašenko v sobotu navštívil ve vězení některé opoziční představitele. Podle opozičního portálu Nexta s nimi diskutoval o změnách ústavy, informovala agentura DPA. 

Rozhovory s představiteli opozice, včetně Viktara Babaryky, se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babaryka chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dříve, než naplno začal předvolební boj, píše DPA.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která se voleb účastnila místo svého zavřeného muže a podle opozice je vyhrála, po čemž musela pod tlakem úřadů opustit Bělorusko, označila Lukašenkovo setkání s vězněnými politiky za výsledek demonstrací, a vyzvala k pokračujícímu tlaku na nové volby. „Lukašenko tímto setkáním uznal existenci politických vězňů, které dříve zavrhoval jako kriminálníky,“ prohlásila.

Bývalý ministr kultury a velvyslanec ve Francii Pavel Latuška, který se stal členem opoziční Koordinační rady a který byl přinucen opustit Bělorusko, uvedl, že setkání odráží slabost dlouholetého vládce země. „Lukašenko byl nucen zasednout k jednacímu stolu s lidmi, které uvěznil,“ řekl. Zároveň vyzval k propuštění všech politických vězňů.

Pozorovatelé označují Lukašenkovu návštěvu věznice za součást snahy o utišení protestů nabídkou vágně popsaných reforem, jako je například jeho návrh na přijetí nové ústavy, po němž připouští konání nových voleb, ovšem opět organizovaných režimem. „Po dvou měsících protestů a tvrdých represích se Lukašenko snaží situaci mírnit,“ uvedl běloruský politolog Valerij Karbalevič.

„Diskuse o nové ústavě je pokusem vlády imitovat dialog. Umožnilo by to Lukašenkovi utopit protesty v rozhovorech, snížit napětí a prosazovat svou agendu doma i v zahraničí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 3 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 11 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 12 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 18 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 21 hhodinami
Načítání...