Bělorusko není Lukašenko, většina národa je v opozici, upozorňuje novinářka zabývající se zemí

Události, komentáře: Bělorusko a zapojení do války proti Ukrajině (zdroj: ČT24)

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se čím dál více mluví o zapojení Běloruska přímo do vojenských operací. Před tím varují i samotné ukrajinské úřady. Podle novinářky zabývající se Běloruskem i podle emigrantky je ale důležité rozlišovat mezi režimem vedeným Alexandrem Lukašenkem, který podporuje invazi Ruska a Vladimira Putina, a běloruskými obyvateli. Téma rozebraly Události, komentáře.

Novinářka časopisu Reportér a spoluautorka knihy Bělorusko na cestě ke svobodě Adéla Dražanová upozorňuje, že je důležité rozlišovat mezi Bělorusy na jedné straně a Alexandrem Lukašenkem na straně druhé. „Lukašenko není legitimně zvoleným prezidentem Běloruska, protesty proti němu byly ohromné. Tím, že je u moci, je on nyní aktérem událostí okolo Ukrajiny,“ podotýká Dražanová.

„Musíme si uvědomit, že Bělorusko je v podstatě okupováno Lukašenkovým režimem a Ruskem,“ říká překladatelka a Běloruska žijící v Česku Kryscina Šyjanok. „Bělorusové teď neví, jak moc je Lukašenko ochoten vtáhnout Bělorusko do války,“ dodala. Upozorňuje také na to, že sankce vůči Minsku nerozlišují mezi činiteli režimu a lidmi, co s ním nesouhlasí.

„Reálná podpora Lukašenka se nyní nedá zjistit, ale většina expertů se shodne, že to bude něco kolem dvaceti, pětadvaceti procent, většina národa je tak vlastně opozice,“ uvádí Dražanová. Postavení lidí nesouhlasících s režimem bylo podle ní obtížné už před válkou. „Jakýmkoliv způsobem protestovat je velmi riskantní, přesto se to děje a Bělorusové proti Putinově agresi vystupují,“ rozvádí Dražanová. Represe vůči Bělorusům ale nejspíše budou přibývat.

„Režimy v Rusku a Bělorusku mají hodně společných rysů, ale elity mezi obyvatelstvem jako v Rusku nejsou. Často se stává, že bohatí lidé se ocitnou ve vězení pro obvinění z korupce nebo krácení daní,“ vysvětluje Šyjanok. Válku proti Ukrajině v Bělorusku podle ní neoficiálně podporují asi tři procenta lidí, zbytek se snaží protestovat alespoň diverzemi na železnici a omezením průchodu vojenských jednotek zemí.

Sankce proti sportovcům a omezení jejich mezinárodního soutěžení ale Šyjanok schvaluje. Měli podle ní po volbách v roce 2020 možnost rozhodnout se, jestli budou i nadále podporovat nelegitimního vůdce Lukašenka, a řada z nich podle ní přešla na stranu běloruského lidu.