Bez svobodné Ukrajiny nebude svobodné Bělorusko. Musíme stát po jejím boku, žádá Cichanouská

Nahrávám video

Podle lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské nestojí Bělorusové na straně autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka a ruské agrese na Ukrajině. Řekla to v exkluzivním rozhovoru v pořadu Události, komentáře. Podpořila také západní sankce proti Bělorusku, režim je podle ní nutné vyčerpat.

„Bez svobodné Ukrajiny nebude svobodné Bělorusko a bez svobodného Běloruska nebude bezpečná Ukrajina,“ řekla v Událostech, komentářích. Lidé v zemi proto podle ní i navzdory stávajícímu proruskému režimu napadeného souseda podporují.

Podle Cichanouské je v pořádku, že je běloruský režim v očích Západu dáván dohromady s Kremlem a je trestán za účast ve válce. Běloruský lid by ale měl být spojován s Ukrajinci, podotkla politička.

„Běloruští vojáci nerozumí, proč by měli bojovat proti svým bratrům a sestrám na Ukrajině, nechápou, proč by tam museli jít a hynout za zájmy dvou diktátorů,“ řekla. Bělorusové podle ní ukázali svůj odpor i při desítkách sabotáží železnice, ke kterým došlo i navzdory silným represím. „Ti lidé byli biti, mučeni, jsou zavíráni, ale nemohli jednat jinak, chtěli nějak pomoci Ukrajincům,“ dodává.

Vývoj války není příznivý, proto mění Lukašenko rétoriku, míní Cichanouská

Alexandr Lukašenko v posledních dnech tvrdí, že chce konec války, i navzdory tomu, že v prvních fázích konfliktu umožnil invazi na Ukrajinu z území své země. Podle Cichanouské je změna rétoriky způsobena pro Rusko nepříznivým vývojem konfliktu.

„Když začala válka, byl si jist, že bude na straně vítěze,“ říká k postojům běloruského vůdce. „Ale teď když vidí, že Rusko válku prohrává, tak se chce vyhnout odpovědnosti za to, co udělal,“ dodává. Evropské země by podle ní měly být konzistentní a důsledné ve svém postupu proti režimu jak v Bělorusku, tak v Rusku.

„Je třeba pokračovat v zápasu, nejde jen o mé děti, jde o tisíce dětí, které čekají na své otce, sestry, matky, které by se měly vrátit z vězení,“ řekla Cichanouská, jejíž manžel Sjarhej byl před dvěma lety zatčen poté, co oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách. „Proto žádáme politickou i ekonomickou izolaci režimu, je třeba jej vyčerpat, až se dostane na mez svých možností,“ uzavřela politička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled