Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.
„V Evropě mě nikdo nechce, do Ruska nemůžu.“ Opoziční ruští novináři se potýkají s životem v exilu
Horizont ČT24: Ruský novinářský exil (zdroj: ČT24)
Od chvíle, kdy utekl, nosí ruský historik a novinář Maksim Kuzachmetov na rukávu nášivku s vlajkou historického regionu Ingrija. Věří, že po pádu Putina se oblast kolem rodného Petrohradu osamostatní.
„Rusko je teroristický stát. Nemělo by existovat. Mezinárodní společenství musí zasáhnout a toto poslední impérium rozdělit,“ řekl Kuzachmetov.
Dřív pracoval pro opoziční rádio Echo Moskvy, které Kreml umlčel. Do Rigy utekl s manželkou a třemi dětmi po začátku války. Bál se pronásledování. Z lotyšské metropole píše třeba o tom, že ruští sportovci by měli zůstat v izolaci. „Oni pomáhají režimu. Legitimizují ho. Putin využívá sport jako mocný nástroj propagandy,“ domnívá se.
Čtyři roky vězení za recenzi amerického filmu
Příběh novináře Kuzachmetova není ojedinělý. Od loňska v Lotyšsku působí třeba mutace BBC, část Rádia Svobodná Evropa nebo v Rusku zakázaný server Meduza. Píše pro něj i známý filmový kritik Anton Dolin. „Pokud vkročím do Ruska, hrozí mi až čtyři roky vězení. Jen proto, že jsem na serveru Meduza publikoval recenzi na film John Wick 4,“ přiblížil Dolin.
Vloni, krátce poté, co z Ruska utekl, mu na dveře bytu někdo nasprejoval symbol agrese. Podle Dolina není působení opozičně naladěných Rusů v Lotyšsku jednoduché. Na konci dubna mu vyprší vízum a úřady mu prý naznačily, že jeho prodloužení není jisté.
„Dostanu ho, nebo ne? Nevím to jistě. Takže taková je moje situace. Nikdo mě nechce v Evropě, v Pobaltí. A zároveň se nemůžu vrátit do Ruska,“ popsal.
Lotyšsko loni vyzvalo ruské opoziční novináře prchající před zlovůlí Kremlu, aby do země přijeli. Poté se ale uzavřelo a začalo zakazovat ruskojazyčná média a omezovat ruštinu na veřejnosti.
Od začátku války lotyšské organizace pomohly uprchnout a začít nový život v Evropské unii zhruba pěti stům novinářů z Ruska, Běloruska nebo okupovaných částí Ukrajiny. Podle odhadů jich zhruba třetina v zemi zůstala.