O studium ruského jazyka na vysokých školách klesl od začátku plnohodnotné války zájem. Podle dat, která oslovené univerzity poskytly České televizi, přišlo na jazykové obory se zaměřením na ruštinu letos méně přihlášek – někde až o polovinu. Důvodem je obecně nižší zájem o filologické obory a také rusko-ukrajinská válka.
Zájem o ruštinu poklesl. Někde téměř o polovinu
„Věděla jsem, že chci studovat jazyky. Rozhodovala jsem se mezi ruštinou a čínštinou,“ vysvětluje Veronika Radičová, proč se rozhodla studovat rusistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. „Nakonec jsem si vybrala ruštinu, protože mi přišlo, že bude vyšší šance najít uplatnění. A také proto, že jsem se setkala s vyučujícími a všichni působili mile,“ říká čerstvá absolventka bakalářského studia, která se začínajícím semestrem pokračuje na magisterské překladatelství.
Za dobu, kdy Veronika studuje, ale počet studentů klesl. „Fakulta pedagogická obdržela v minulém akademickém roce celkem 113 přihlášek ke studiu ruštiny, letos 62,“ říká Šárka Stará, mluvčí Západočeské univerzity v Plzni. Tam tak na dva obory – „Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání“ a „Cizí jazyky pro komerční praxi – ruština“ – přijali o téměř 50 procent méně přihlášek než loni.
Ruštinu lze podobně jako jiné jazykové obory studovat na většině českých vysokých škol samostatně nebo jako dvouobor. V už zmíněné západočeské metropoli v zaměření na vzdělávání, v Olomouci třeba se specializací na překladatelskou a hospodářskou praxi, případně jako ruskou filologii.
S poklesem zájmu se potýkají i vyučující v Olomouci. René Andrejs, vedoucí sekce rusistiky Katedry slavistiky na Univerzitě Palackého, letos eviduje 60 přihlášek, v loňském jich přitom přišlo 100. Podobná čísla hlásí i z Masarykovy univerzity v Brně. Zatímco před třemi lety univerzita přijala 127 přihlášek, letos už to bylo pouze 47. Nižší zájem eviduje také Univerzita Karlova.
Důvodů je několik
„Nižší zájem je dán mimo jiné tím, že ruštinu zde dříve studovali také lidé z Ruské federace. Ti zde v současné době studovat nemohou,“ vysvětluje Šárka Stará ze Západočeské univerzity v Plzni. S tím souhlasí i šéf olomoucké sekce rusistiky Andrejs. Za poklesem podle něj stojí obecně nižší zájem o filologické obory, ale také rusko-ukrajinská válka.
Jak se ale ukazuje, třeba v Brně naopak roste zájem o studium ukrajinštiny, a to o dvojnásobek. Do nového akademického roku tak v moravské metropoli ke studiu ukrajinštiny nastoupí 60 nových studentů a studentek.
Jak upozorňují zástupci vysokých škol, data zatím nejsou konečná – například je možné, že uchazeči podají víc přihlášek na různé obory a nakonec nastoupí jenom na jeden. Ruštinu mohou zájemci na českých univerzitách studovat v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Českých Budějovicích. K dispozici je až 400 míst v různých oborech.
