Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.
Čtyřicetiletý Moskvan Oleg Atajev z domova utekl na konci září, protože nechtěl narukovat do armády. Hranici s Finskem překročil v noci jen dva dny předtím, než Helsinky – podobně jako dříve pobaltské státy – zakázaly vstup ruským občanům na své území.
„Jednoznačně jsem nechtěl bojovat za Putina a jeho režim. Kdyby šlo o obranu vlasti, tak teoreticky ano,“ říká Atajev, který se podle svých slov nyní cítí bezpečněji a svobodněji.
Přes Německo za ním po měsíci přiletěla manželka Naděžda Prusenkovová s dvouletým synem Janem. „Chápejte, musela jsem se rozhodnout mezi válkou a rodinou. Samozřejmě jsem si vybrala svoji rodinu,“ líčí.
Mladá rodina si vybrala Lotyšsko i proto, že z necelých dvou milionů zdejších obyvatel zhruba čtvrtina mluví rusky. Lidem s ruským pasem ale teď zdejší úřady nedávají pracovní povolení. Pokud ho nedostane ani Oleg se ženou, budou muset odejít jinam. „Chceme zůstat tady nebo určitě v nějaké evropské zemi. Ale nejspíš zde,“ uvažuje Oleg Atajev.
„Stále mi nedochází, že žijeme tady, že jsme v Lotyšsku a že jsme odjeli z Moskvy, a to možná navždy. Je to velmi těžké,“ líčí Prusenkovová.
Rozdělená ruská menšina
Pro většinu Lotyšů je nyní životně důležitá dlouhodobá přítomnost jednotek NATO. Alianční vojáci jsou pravidelně vidět v Rize na vojenských přehlídkách armády. „Národní ozbrojené síly Lotyšska jsou připraveny chránit naše občany a národní území, domov nás všech,“ zdůraznil lotyšský prezident Egil Levits.
Probíhající ukrajinský konflikt ruskou menšinu v Lotyšsku rozděluje, i když se o tom otevřeně příliš nemluví. Potvrdily to říjnové volby, kdy se do parlamentu nedostala dříve silná proruská sociální demokracie. Ta agresi Moskvy na Ukrajinu odsoudila a ztratila tak velkou část svých voličů.
Zájmy ruské menšiny teď v lotyšském parlamentu hájí hlavně populistická strana Pro stabilitu. Její poslanci se zasazují o vystoupení země z Evropské unie a zachování výuky v ruštině.
