Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků sovětských táborů pro politické vězně ze třicátých až padesátých let dvacátého století. Už při obhlídce tam našli archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) první artefakty; výzkum budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.
Tři místa v oblasti Karagandy a Žezkazganu, kde byly pracovní tábory, vědci dopředu znali díky předchozí expedici organizace Gulag.cz a historickým špionážním satelitním snímkům americké armády. „Nález dalších tří táborů ale při prvních průzkumech na zemi i s použitím dronů překvapil historiky, vědce i místní odborníky,“ uvedli plzeňští archeologové v tiskové zprávě.
Dva nově objevené tábory jsou v okrajových částech existujících sídel, další unikátně dochovaný tábor našli i s hospodářskou zónou ve stepi. „Na místě jsou pozůstatky staveb, oplocení z ostnatého drátu a velké množství vyhozených nebo ztracených předmětů dokumentujících každodenní život,“ řekl vedoucí výzkumu Pavel Vařeka ze ZČU.
Tábor, kde dřeli Čechoslováci
Stepní tábor, zkráceně Stěplag, byl poválečný komplex zvláštních táborů pro politické vězně se zpřísněným režimem. Zadržováni tam byli občané více než čtyřiceti národů, především Litevci, Lotyši, Ukrajinci, ale také Čechoslováci, kteří v okolí Žezkazganu těžili měď, mangan a uhlí. V roce 1954 tam vypuklo Kengirské povstání, které sovětské tanky krvavě potlačily. „Výzkum gulagů, který by kombinoval nedestruktivní metody i odkryv, nebyl dosud nikdy realizován,“ uvedl Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz.
Ve stepi u tábora zmapovali archeologové také zapomenutý hřbitov s dřevěnými kůly a rozlámanými kříži. „Je to unikátní a velmi působivý nález. Nevíme, kdo je v hrobech pohřbený, ale vzhledem k pestrému složení vězňů Stěplagu nemůžeme vyloučit ani českou stopu,“ doplnil Černoušek.
Podle něj by plánovaný výzkum mohl s pomocí kazašských archivů poodhalit i konkrétní osudy vězňů. „Podle našich odhadů pobývaly v lágrech stovky československých občanů, ale konkrétní osudy zatím známe jen v jednotlivých případech,“ dodal.
Při obhlídce už vědci nalezli fragmenty nádob a lahví, oblečení i obuvi, hliníkový hrnek a u bývalé strážní věže vystřelenou nábojnici. Průzkum je součástí dlouhodobého projektu Zdivočelá země. „Odlišné podmínky dochování táborů v kazašských stepích a v krušnohorských lesích okolo Jáchymova nabízejí mimořádně zajímavé možnosti srovnávacího výzkumu materiálních otisků těchto zařízení. Nalezené pozůstatky konstrukcí a předměty umožňují porovnat stavební podobu táborů a podmínky života v nich,“ dodal Vařeka.
