Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.
Změna kazachstánské ústavy má podle režimu decentralizovat moc. Kritici ji považují za nedostatečnou
Úpravy navrhl šéf státu Kasym-Žomart Tokajev a týkají se zhruba třetiny všech ústavních článků. Vztahují se mimo jiné i na Tokajevova předchůdce a politického mentora Nursultana Nazarbajeva, jehož vliv chce stávající hlava státu omezit.
Mezi návrhy je odebrání titulu „vůdce národa“ Nazarbajevovi či zákaz, aby příbuzní veřejných funkcionářů vykonávali přední vládní funkce, což je podle agentury AFP opatření namířené proti rodině bývalého diktátora. Úprava dále omezí počet senátorů přímo jmenovaných hlavou státu z patnácti na deset (z celkového počtu 49, zbytek vybírají místní parlamenty).
Podle kritiků jsou však změny pouze kosmetické a opravdovou reformu rozdělení moci nepřinesou. Nový text podle nich nezvrátí dlouhodobou tendenci posilování prezidentské moci a šéf státu si i po úpravě zachová právo rozpustit parlament či jmenovat premiéra, ministry, vrchního prokurátora, šéfa tajných služeb, šéfa centrální banky, soudce, členy centrální volební komise, primátory měst či regionální guvernéry.
Právě právo jmenovat mocné regionální guvernéry je považováno za důležitý politický nástroj hlavy státu, protože guvernéry lze využít k tomu, aby ovlivňovali volební proces v zemi, upozorňuje RFE/RL. Politologové poukazují na to, že hlasování má Tokajevovi poskytnout politickou sílu, aby se mohl v roce 2024 ucházet o druhý mandát.
Volby v Kazachstánu nejsou svobodné
V zemi se podle mezinárodních pozorovatelů nekonají svobodné a spravedlivé volby, organizace Freedom House označuje tamní režim jako „konsolidované autoritářství“, což jsou „uzavřené společnosti, v nichž diktátoři brání politické soutěži a pluralismu a jsou zodpovědní za rozsáhlé porušování základních politických, občanských a lidských práv“.
Na nesrovnalosti upozorňovali podle RFE/RL pozorovatelé i nyní. Jeden z nich napříkald hlásí, že na západě země byly lístky vhozené ve volební urně už před začátkem hlasování, reportéři RFE/RL zase nebyli vpuštěni do některých volebních místností. Kritici vlády také tvrdí, že obyvatelé neměli dost času si navrhované změny prostudovat.
Reakce na protesty
Referendum je podle odborníků také reakcí na nepokoje, které v Kazachstánu propukly na začátku ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Podle agentury AFP zemřelo přes 230 lidí.
Tokajev je stoupencem úzkých vazeb na Rusko, které mu pomohlo během lednových protestů. Současně se ale snaží udržovat dobré vztahy s Čínou i západními zeměmi, jejichž firmy investovaly miliardy dolarů do těžby ropy a plynu v Kazachstánu.
