Situace v Kazachstánu, kde prezident Kasym-Žomart Tokajev po protestech odvolal vládu, se dále vyhrocuje. Agresivně naladěný dav čítající asi tři tisíce mužů vtrhl do radnice v největším městě Almaty i tamní rezidence hlavy státu. Úřady v Almaty a hlavním městě Nur-Sultanu vypnuly internet a telefonické spojení. Ruské tiskové agentury informují, že je výjimečný stav vyhlášen už pro celou zemi. Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do země pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci stabilizovat.
Kazašský prezident Tokajev ve středu večer oznámil, že požádal prezidenty států ODKB, aby mu pomohli potlačit nepokoje v jeho zemi. Hovořil o „teroristické hrozbě“, informovala agentura TASS. Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu, jde o Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Arménský premiér Nikol Pašinjan následně oznámil, že ODKB do Kazachstánu skutečně pošle na omezenou dobu mírové jednotky.
Spolupracovník ČT Tomáš Vlach poznamenal, že ruský prezident Vladimir Putin už před rozhodnutím poslat jednotky poručil náčelníkovi generálního štábu ruské armády Valeriji Gerasimovovi, aby vyčlenil jednotky, které by tam mohly jít. Konkrétně by se jednalo o výsadkáře z několika posádek, ti budou posláni letadly do Kazachstánu a v horizontu několika dnů až hodin by mohli do situace zasáhnout, dodal Vlach.
„Nepůjde o to, že by ty takzvané mírové síly oddělovaly strany od sebe a zajišťovaly neutrální postoj, jde čistě o intervenci, která bude vyslaná na podporu kazachstánského režimu. Putin moc dobře ví, že kdyby nezasáhl, tak by se ty události daly přelít dál, do Běloruska, do Ruska a toto rozhodně nechce nikdo riskovat,“ vysvětlil.
Bílý dům, generální tajemník OSN a Evropské unie v souvislosti s narůstajícími nepokoji v Kazachstánu vyzvali kazašskou vládu i protestující, aby se zdrželi násilí. Moskva ještě během dne uvedla, že Kazachstán si své problémy vyřeší sám a že je důležité, aby se do jeho vnitřních záležitostí nikdo nevměšoval.
Letiště obsazeno, následně „osvobozeno“
Vedení města Almaty večer oznámilo, že bezpečnostní složky provádějí „protiteroristickou operaci“ s cílem nastolit pořádek, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.
Úřady zároveň oznámily, že při speciální operaci osvobodily místní letiště, které před tím obsadili protestující. Podle agentury Reuters kvůli tomu byly zrušeny všechny přílety i odlety. „Letiště bylo osvobozeno. Je opět v běžném provozu,“ řekl zástupce městské správy. Prezident země Kasym-Žomart Tokajev před tím prohlásil, že se letiště zmocnili „teroristé“, kteří zadrželi pět letadel.
Dřívější vpád davu na radnici v Almaty potvrdil z místa i zpravodaj kazašské pobočky agentury Interfax. „Policisté, kteří se pokoušeli zabránit útoku demonstrantů, se pokoušejí utéci, demonstranti je bijí. Policejní vozy, které byly rozmístěny v okolí radnice, odjely. Nad budovou stoupá černý kouř,“ vylíčil zpravodaj.
„Jsou zabití a ranění, tlupy banditských živlů bijí a ponižují vojáky, honí je nahé po ulicích, znásilňují ženy, rabují obchody. Situace ohrožuje bezpečnost všech obyvatel Almaty. Nelze to dále strpět. Kromě toho se situace vyhrotila i v některých dalších městech, a proto jsem zavedl v řadě regionů výjimečný stav,“ řekl prezident podle agentury Interfax.
„Ať by se dělo cokoliv, budu v hlavním městě. Je to má ústavní povinnost zůstat s lidem. Společně překonáme toto černé místo v dějinách Kazachstánu a vyjdeme z toho silnější,“ ujistil.
Podle očitých svědků byly v okolí slyšet výstřely. Demonstranti několik policistů zbili a strážcům pořádku odebírali obušky, zábleskové granáty, přilby a plastové štíty, dodal server. Podle agentury TASS obsadili také přilehlou rezidenci hlavy státu v Almaty.
Požáry vypukly v budově městské prokuratury a pobočce vládnoucí strany Nur-Otan (Světlo vlasti). Podnikatelské sdružení podle agentury Reuters hlásí i případy útoků na banky, obchody a restaurace. Demonstranti podle ministerstva vnitra zaútočili na vládní budovy i ve dvou dalších městech na jihu Kazachstánu. Policie použila vodní dělo proti davu před radnicí v Aktobe na západě země.
Tokajev slíbil maximální tvrdost
Kazašský prezident Tokajev ve středu vyhlásil výjimečný stav v Nur-Sultanu, hlavním městě středoasijské republiky. Trvat má do 19. ledna. V době výjimečného stavu platí zákaz nočního vycházení od 23:00 do sedmé hodiny ranní. Už dříve výjimečný stav vyhlásil na dalších místech, ale vpodvečer některé agentury přišly s tím, že tento mimořádný stav už platí v celé zemi.
„Pozornost vzbuzuje vysoká organizovanost výtržnických živlů. Svědčí to o pečlivě promyšleném plánu spiklenců, kteří jsou finančně motivováni,“ prohlásil v televizním projevu Tokajev. Potvrdil rovněž, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady a že hodlá v této funkci postupovat „s maximální tvrdostí“.
Policie podle agentury AP nasadila proti demonstrantům v mrazivém počasí vodní děla, slzný plyn a zábleskové granáty. Zdá se, že protesty nemají žádného identifikovatelného vůdce nebo požadavky, poznamenala AP. Reuters píše, že protestující skandovali hesla proti bývalému prezidentovi Nursultanovi Nazarbajevovi, který je podle ní hlavním terčem hněvu řady demonstrantů.
V médiích se dříve objevily nepotvrzené informace, že vládnoucí elity údajně začínají opouštět zemi, postiženou největšími nepokoji za více než deset let.
Nefunkční internet a telefony
Úřady v reakci na nepokoje vypnuly internet a telefonické spojení v Nur-Sultanu i Almaty, píše Interfax. Kazašské weby jsou ze zahraničí nedostupné. „Kazaši žijící v cizině uvádí, že mají problém spojit se s příbuznými v Nur-Sultanu a Almaty, a to ať už telefonicky, anebo prostřednictvím populárních aplikací,“ píše Interfax.
Agentura TASS popřela zprávy, že společnost Aeroflot ruší lety do Kazachstánu. „Aeroflot nic nezrušil. Letiště fungují normálně,“ napsala agentura s odvoláním na nejmenovaný zdroj z letecké branže.
Moskva konstatovala, že z Kachastánu nepřišla žádost o pomoc. „Jsme přesvědčeni, že naši přátelé mohou sami vyřešit své vnitřní problémy,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který vyzval k nedovolení vnějšího vměšování.
Osm mrtvých členů bezpečnostních složek
Kazašské ministerstvo vnitra večer oznámilo, že během nepokojů v několika regionech země bylo zabito osm policistů a členů Národní gardy. Dalších 317 příslušníků bezpečnostních složek utrpělo zranění.
Protesty ve středoasijské zemi vypukly 2. ledna ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na LPG, jehož ceny se záhy zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst.
Už v úterý se stovky protestujících pokusily vtrhnout do kanceláře starosty v největším městě země Almaty, prezident pak vyhlásil v Mangyšlacké oblasti na západě země a v Almaty dvoutýdenní výjimečný stav, během nějž platí například noční zákaz vycházení, shromažďování, prodeje zbraní, střeliva a alkoholu.
Policie během rozhánění nepokojů zatkla více než dvě stovky lidí. Protestující se „dopouštěli provokací“, když blokovali silnice a dopravu a „narušovali veřejný pořádek“, konstatovalo ministerstvo vnitra.
Policie vyzvala obyvatele Almaty, aby zůstali doma, motoristé se mají centru města vyhnout.
Kazašská televize ve středu informovala o zatčení ředitele závodu na zpracování plynu a dalšího úředníka v Mangyšlacké oblasti, kde se nachází město Žanaozen. Podle tohoto zdroje jsou obvinění, že „bezdůvodně zvýšili cenu plynu“, což „vedlo k masovým protestům po celé zemi“.
Prezident odvolal vládu, nová slíbila regulaci cen
Prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu kvůli situaci kolem LPG odvolal tamní vládu. Ještě v úterý přitom v televizním prohlášení tvrdil, že kabinet nepadne. „Raději než konflikt chceme vzájemnou důvěru a dialog,“ vzkázal.
Ve středečním prohlášení prezidentské kanceláře stojí, že Tokajev přijal demisi vlády premiéra Askara Mamina a novým šéfem prozatímního kabinetu se stává dosavadní první místopředseda Alikhan Smajlov.
Prezident nové přechodné vládě ve středu nařídil, aby zregulovala ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží. Vláda již dříve požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny LPG o více než 50 procent.
V bývalé sovětské středoasijské republice, kde je veřejný život přísně kontrolovaný a parlament se obejde bez opozice, jsou veřejné protesty velmi vzácné a nezákonné, pokud je organizátoři v předstihu nenahlásí.
Tokajev vystřídal v čele státu Nursultana Nazarbajeva, jenž na jaře roku 2019 překvapivě odstoupil. Tokajev prohlašuje Nazarbajeva za svého mentora a zároveň se prezentuje jako reformátor. Postupně od exprezidenta přebírá rovněž další významné funkce, nedávno se například stal vůdcem vládnoucí strany Světlo vlasti, která má většinu v tamním parlamentu.
Dle komentátora Libora Dvořáka je v Kazachstánu problém to, že prezident Nazarbajev byl u moci příliš dlouho, třicet let. To vytvářelo dojem trvalé stability. „Jenomže trvalá stabilita znamená cosi nezdravého a tohle se tam patrně stalo. Kdykoliv se zvedly opoziční síly, tak byl Nazarbajev schopen je umlčet. Řadoví Kazaši za Nazarbajevem stáli, díky tomu měl možnost vytvořit toto spíše zdání stability a dosáhl toho, že v zemi byl klid. Ale současná situace dokazuje, že ten klid byl po tři desetiletí umělý a Kazachstánu se tato situace mstí,“ řekl v ČT.
Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK v pořadu Události, komentáře uvedl, že Kazachstán je svědkem největší krize za svých třicet let nezávislosti a také konce jedné epochy. Obává se, že ozbrojené násilí v ulicích může ještě nějakou dobu trvat a jeho vyústěním bude buď další posílení pozice prezidenta Tokajeva, anebo – v případě, že se vzpouru nepodaří potlačit – hrozí riziko vnější intervence.
Horák: Protesty jsou spíše chaotické
Protesty v Kazachstánu vycházejí především ze sociálně-ekonomické situace a alespoň prozatím nemají výraznější institucionální základ a výrazné osobnosti v čele, myslí si Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Demonstrace jsou zatím spíše chaotické, avšak pokud se situace neuklidní v několika dnech, mohou se podle Horáka požadavky protestujících stupňovat a lidé se mohou zorganizovat. Sám to ale neočekává.
Horák se domnívá, že Tokajev protesty ustojí. Může se podle něj opřít o státní aparát a policejní složky, přestože několik skupin policistů přešlo na stranu demonstrujících.
Podle Horáka personální změnou v bezpečnostní radě nastala zajímavá situace. Nedá se vyloučit, že Tokajev může upevnit svou vládu, ač se zdá obtížné zbavit se Nazarbajevova dědictví. „Nicméně příklady z jiných středoasijských zemí ukazují, že by to nemuselo být zcela nemožné,“ míní Horák.
Tokajev se ale zároveň nebude chtít s Nazarbajevovou rodinou rozhádat, pokud by mu to mohlo přinést komplikace. „Nabízí se možnost určité mocenské dohody s touto elitou, kdy výměnou za budování nového režimu si představitelé staré nazarbajevské elity (zejména rodinných příslušníků) budou moci ponechat svá aktiva v zemi,“ uvedl Horák.
Ministerstvo varuje
České ministerstvo zahraničí v souvislosti s dramatickým vývojem v zemi vydalo upozornění pro cesty do Kazachstánu, už když tamní prezident zavedl ve městech Almaty, Nur-Sultan a dvou oblastech země výjimečný stav.
„Doporučujeme českým občanům zvýšenou obezřetnost při pohybu ve zmíněných lokalitách, jejichž výčet se může dále rozšiřovat. Doporučujeme vyhýbat se místům, kde mohou probíhat demonstrace, především před vládními a veřejnými budovami,“ píše ministerstvo a Čechům v Kazachstánu doporučuje registraci v aplikaci Drozd.
