Kazachstánský exvládce Nazarbajev poprvé od nepokojů vystoupil, konflikt se svým nástupcem popřel

Bývalý kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev poprvé od krvavých nepokojů ze začátku ledna promluvil k veřejnosti. V poselství k národu uvedl, že zůstává v Kazachstánu. Popřel také jakékoliv konflikty mezi vládnoucí elitou a sám sebe označil za důchodce. Právě proti vlivu Nazarbajeva a jeho rodiny demonstranti také protestovali, exprezident ale tvrdí, že jejich cílem bylo zničit celistvost země a základy státu.

Nazarbajev, který zemi bohaté na ropu vládl tři desetiletí, ve videonahrávce uvedl, že jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev, jemuž v roce 2019 předal prezidentský úřad, má „veškeré pravomoci“. „V rámci elity tedy nedochází k žádnému konfliktu nebo konfrontaci,“ dodal a odsoudil „nepodložené fámy“ na toto téma.

Tokajev převzal během nepokojů Nazarbajevovu funkci předsedy bezpečnostní rady, ačkoliv tuto pozici měl bývalý prezident zastávat doživotně. Podle agentury Reuters tím skončil jejich faktický mocenský tandem. Na vedoucích funkcích ve veřejném sektoru nebo ve státních společnostech následně skončila řada Nazarbajevových příbuzných.

„Jsem důchodce a v současné době si užívám zaslouženého odpočinku v hlavním městě Kazachstánu. Nikam jsem neodešel,“ reagoval Nazarbajev na mediální informace, podle nichž během nepokojů se svou rodinou opustil středoasijskou zemi.

Oficiální údaje: přes dvě stě mrtvých

V souvislosti s nepokoji Nazarbajev řekl, že cílem protestujících bylo zničit celistvost země a základy státu. „Tato tragédie se stala poučením pro nás všechny. Je důležité zjistit, kdo všechny tyto pogromy a vraždy organizoval,“ dodal exprezident.

Při nepokojích, kvůli kterým se Tokajev obrátil s žádostí o pomoc na spojence z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem, zahynulo podle oficiálních údajů nejméně 225 lidí. Vypálena či jinak zničena byla řada veřejných budov. Hněv demonstrantů byl namířen z velké části proti samotnému Nazarbajevovi a jeho rodině, která si podle kritiků korupčními praktikami přivlastnila většinu bohatství země.

K půlnoci z úterý na středu končí v celé zemi výjimečný stav vyhlášený kvůli nepokojům 5. ledna, oznámil mluvčí prezidenta Tokajeva. Kazachstán je rozdělený na sedmnáct administrativních celků. V deseti z nich, které byly nepokoji méně zasažené, Tokajev výjimečný stav už zrušil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...