Obyvatelé Kazachstánu v neděli „volili“ nový jednokomorový parlament. Jasnou většinu v něm má podle prvních odhadů získat proprezidentská strana Adilet. Voleb se účastnilo sedm úřady schválených stran, skutečná opoziční uskupení kandidovat nesměla. Země letos přijala novou ústavu, která zrušila horní komoru parlamentu. Podle úřadů má reforma demokratizovat největší ekonomiku Střední Asie, kritici však tvrdí, že naopak dále upevní moc prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, píše agentura AFP.
Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 místního času (17:00 SELČ). V Kazachstánu, který má zhruba 21 milionů obyvatel, mohlo hlasovat více než 12,6 milionu lidí. Podle dostupných údajů z doby asi čtyři hodiny před koncem voleb činila volební účast přes 65 procent, což podle kazašských médií překonalo účast v předešlých parlamentních volbách v roce 2023.
Podle tří průzkumů u volebních místností získala strana Adilet 70 až 72 procent hlasů, píše agentura Reuters. K urnám podle nich přišlo více než 74 procent oprávněných voličů. Do parlamentu se podle exit pollů dostaly také čtyři menší strany, i ty jsou však považovány za loajální Tokajevovi.
Středoasijská země, která bývala součástí Sovětského svazu, zůstává formálně spojencem Ruska a udržuje úzké vazby s Čínou. Její rozsáhlé přírodní zdroje a strategická poloha mezi Evropou a Asií z ní činí také důležitého partnera pro Evropskou unii, napsala agentura AFP.
V zemi vládne od roku 2019 prezident Kasym-Žomart Tokajev, kterého do této role vybral jeho dlouholetý autoritářský předchůdce Nursultan Nazarbajev. Tokajev se od něj ale odklonil v roce 2022, když uvedl, že vlna celostátních nepokojů, při nichž zemřely stovky lidí, byla pokusem o převrat ze strany Nazarbajevových stoupenců.
Tři desetiletí Nazarbajevovy vlády od té doby současný prezident vykresluje jako období bezuzdné korupce a snaží se oslabit jeho zbývající vliv. Prosazuje přitom rozsáhlou přestavbu politického života v zemi.
V březnu Kazachstán přijal novou ústavu, která mění předchozí dvoukomorový parlament na menší jednokomorový zákonodárný sbor. Rovněž vytváří funkci viceprezidenta, která má být podle Tokajeva obsazena během příštích sedmi až deseti dnů.
Ústavní změna má význam i pro samotného Tokajeva. Kazašský ústavní soud minulý měsíc rozhodl, že předchozí mandáty, které prezident vykonával podle staré ústavy, se do nového systému nezapočítávají. Tokajev se tak může ucházet o další sedmileté funkční období. Při nedělním hlasování novinářům řekl, že je zatím příliš brzy říci, zda této možnosti využije, píše Reuters.
Zákaz opozice
Role parlamentu v kazachstánském prezidentském systému byla omezena převážně na pomocnou roli a podle činitelů dá změna tomuto zákonodárnému sboru větší váhu v politickém rozhodování, píše AFP. Povolení kandidovat v nedělních volbách však podle ní získalo pouze sedm úřady schválených stran – všechny jsou víceméně loajální Tokajevovi. Skutečné opoziční skupiny byly zakázány.
V červnu se dříve vládnoucí strana Amanat, která pod různými názvy dominovala politice země od svého založení Nazarbajevem, sloučila s nově vzniklou stranou Adilet, vedenou blízkými spolupracovníky Tokajeva. Očekává se, že většinu křesel ve 145členném parlamentu získá strana Adilet.
