Hra na volby. Nový kazachstánský prezident si nechal posvětit mandát, kritiky dal pozatýkat

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Podle předběžných výsledků získal šestašedesátiletý Tokajev 71 procent hlasů. O jeho vítězství předem nikdo nepochyboval, protože režim celý proces pečlivě kontroloval, upozorňuje britská BBC. Z voleb tak poprvé po téměř třiceti letech vzešel jiný vítěz než Nazarbajev. Proti vybranému nástupci mohlo kandidovat šest málo známých lidí a nekonala se ani kampaň obvyklá v demokratických zemích. 

Během neděle, kdy byly otevřeny volební místnosti a kdy se konaly demonstrace, bylo podle webu Rádia Svobodná Evropa v hlavním městě nasazeno velké množství policistů. Připojení k internetu v největších městech bylo neobyčejně pomalé, takže neumožňovalo živé videopřenosy z protestů. Někteří jejich účastníci byli zatčeni, jiní byli spěšně odvedeni do armády. Ministr vnitra Marat Kožajev označil demonstranty za „radikální živly usilující o destabilizaci společnosti“.

Demonstranti měli modré balónky jako výraz solidarity se zakázanou opoziční skupinou Demokratická volba Kazachstánu. Její lídr Muchtar Abljazov žije ve francouzském exilu, kam se uchýlil v obavách z věznění. Volby označil za zmanipulované a vyzval k protestu. Další opoziční politik a bývalý premiér Akežan Kažegeldin, který emigroval do Londýna, označil volby za řízené.

Tokajev: V Kazachstánu je naprostá svoboda názoru

Tokajev v reakci na demonstrace prohlásil, že svoboda názoru je v Kazachstánu „naprostá“. Avšak někteří občané, „podněcovaní informacemi zvenčí“, si počínali „nedůstojně“ a „provokovali“, a tak policie musela podniknout nezbytná opatření, aby ochránila bezpečnost jiných občanů. „Tři policisté, zranění demonstranty, byli hospitalizovaní,“ prohlásil prezident na své první povolební tiskové konferenci.

Odmítl také kritiku pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří vytkli úřadům nedostatečné respektování demokratických norem, přehlížení volebních přešlapů i základních práv, včetně zadržování pokojných demonstrantů. OBSE je podle Tokajeva „jen jedna z mezinárodních organizací“ a trpí „politickými předsudky“.

Diktatura zalitá ropou

V Kazachstánu, který je s rozlohou necelých tří milionů kilometrů čtverečních devátou největší zemí světa, žije 18 milionů lidí, z nichž asi pětinu tvoří Rusové. Země je šestnáctým největším producentem ropy a třicátým největším producentem zemního plynu. Vývoz energetických surovin je základem kazašského hospodářství.

Osmasedmdesátiletý Nursultan Nazarbajev byl prezidentem od vzniku nezávislého státu na troskách Sovětského svazu a funkci zastával téměř třicet let. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch kazachstánský režim „významně omezuje“ svobody projevu, vyznání i shromažďování. Freedom House označuje režim jako „pevně autoritářský“.

Nazarbajev z prezidentské funkce odstoupil v březnu. Ponechal si však funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem vládní strany Světlo vlasti. Jeho dcera Darigha se stala předsedkyní Senátu, tedy druhou nejvyšší ústavní činitelkou.

Tokajev se nechal slyšet, že názory bývalého prezidenta budou nadále klíčové pro politické rozhodování. Rozhodl také o přejmenování hlavního města Astany jeho jménem Nur-Sultan.

V letech 2007 až 2011 a poté od října 2013 do března 2019 byl předsedou kazašského senátu. Úřadujícím kazašským prezidentem se stal v souladu s ústavou 20. března poté, co z funkce odstoupil Nursultan Nazarbajev.

Od března 2011 do října 2013 byl generálním ředitelem Úřadu OSN v Ženevě (UNOG).

Od října 1999 do ledna 2002 byl premiérem.

V roce 1992 nastoupil na ministerstvo zahraničí nezávislého Kazachstánu, kde se o dva roky později stal ministrem. Post zastával do roku 1999 a poté v letech 2003 až 2007. Jako šéf diplomacie se podílel na denuklearizaci Kazachstánu.

Vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a hned po studiu nastoupil na sovětské ministerstvo zahraničí. Poté působil například na sovětské ambasádě v Singapuru nebo v Číně a studoval čínštinu na Pekingském jazykovém institutu.

Narodil se 17. května 1953 v největším kazašském městě a bývalé metropoli Almaty. Jeho otec Kemel Tokajev byl známým kazašským spisovatelem a veteránem druhé světové války.

Je autorem řady knih a článků o mezinárodní politice a čestným profesorem řady zahraničních univerzit. Hovoří rusky, čínsky a anglicky, ovládá i francouzštinu. Je ženatý, má syna.

Kasym-Žomart Tokajev
Zdroj: Denis Balibouse/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 52 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...