V kazachstánském městě Almaty se v sobotu ráno znovu ozývala střelba, informují BBC a agentura Interfax. Podle kazachstánského ministerstva vnitra od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely na 4400 lidí, včetně bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož úřady podezírají z velezrady. Prezident Kasym-Žomart Tokajev telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace.
„Šestého ledna tohoto roku zahájila národní bezpečnostní rada předběžné vyšetřování velezrady,“ oznámila bezpečnostní rada. „Ve stejný den byl předběžně zatčen bývalý ředitel (kontrarozvědky) KNB K. K. Masimov, který je podezřelý ze spácháni tohoto zločinu, společně s dalšími osobami,“ pokračuje prohlášení rady.
Masimov velel tajné službě od září roku 2016 a funkce byl zbaven tento týden po vypuknutí protestů. Zastával rovněž funkci premiéra v letech 2007 až 2012 a 2014 až 2016. Úřady nezveřejnily jména dalších zatčených.
Expremiér je podle pozorovatelů blízkým spojencem bývalého dlouholetého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Ten odstoupil z funkce nečekaně v roce 2019, zachoval si však v zemi významný vliv. Předsedal například bezpečnostní radě státu, odkud jej však v úterý odvolal nynější prezident Kasym-Žomart Tokajev. Podle některých pozorovatelů se tak zdá, že se stávající hlava státu snaží odstranit Nazarbajeva a jeho spojence z čelných pozic ve vládě, armádě a tajných službách.
Exprezidentův mluvčí Ajdos Ukibaj se podobné spekulace snaží rozptýlit vyjádřením, že se Nazarbajev nachází v metropoli Nur-Sultanu a pravidelně konzultuje situaci s Tokajevem. Požádal rovněž, aby lidé „úmyslně nešířili nepravdivé a spekulativní informace“. Nazarbajev podle mluvčího „všechny vyzývá, aby se postavili za prezidenta Kazachstánu a umožnili mu překonat současné výzvy a zajistit integritu země“.
V pátek přitom některá místní média informovala o tom, že Nazarbajev i s rodinou zemi opustil.
Částečně funguje internet
Kazachstánský prezident v sobotu podle Kremlu vedl dlouhý telefonický rozhovor s Putinem a oba lídři si vyměnili názory na to, jakým způsobem nejlépe utišit nepokoje ve středoasijské zemi. Tokajev řekl Putinovi, že se situace v Kazachstánu uklidňuje a poděkoval mu za vyslání vojáků zemí ODKB.
Putin podle Kremlu vyjádřil souhlas s Tokajevovým návrhem na uspořádání videokonference lídrů ODKB v příštích dnech, na níž by se hovořilo o tom, jak znovu nastolit pořádek v Kazachstánu.
Podle agentury Reuters se v sobotu v Almaty znovu otevřely některé obchody a čerpací stanice. V ulicích tam stále hlídkují ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek a občas je slyšet střelba. Zástupce starosty řekl agentuře RIA Novosti, že se město nadále snaží zbavit „skupin teroristů a banditů“ a že by lidé měli zůstávat doma.
Podle agentury TASS v hlavním městě Nur-Sultanu v sobotu ráno znovu začalo fungovat pevné připojení k internetu, to mobilní zůstávalo nefunkční. Podle ministerstva obchodu prodejní řetězce v pěti velkých kazachstánských městech začaly znovu přijímat platby kartou.
Vývoz zbraní
Německá vláda pozastaví kvůli nepokojům vývoz německých zbraní do Kazachstánu. S odkazem na nejmenované zdroje z kabinetu to tvrdí agentura DPA. V uplynulém roce Berlín udělil 25 licencí na vývoz zbraní do této postsovětské republiky ve výši 2,2 milionu eur (zhruba 55 milionů korun). Pro německé zbrojní firmy tak byl Kazachstán spíše menším zákazníkem.
Vývoz zbraní a materiálu, který lze použít pro civilní i vojenské účely, do této země umožňuje i Česko. Podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2020 bylo aktivních jedenáct licencí na vývoz v hodnotě 16,8 milionu eur (410 milionů korun). Z objemu firmy využily 330 tisíc eur, v roce 2019 to bylo 3,8 milionu eur. Povolen je export například palných zbraní, vozidel, chemikálií a „látek určených pro potlačování nepokojů“.
USA pochybují o nutnosti vojenské pomoci
Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Při nepokojích zemřelo 26 demonstrantů a 18 policistů či vojáků, zatčeno bylo kvůli protestům na 4400 lidí, informovala v sobotu agentura AP s odvoláním na kazachstánské ministerstvo vnitra.
Tokajev v sobotu podle agentury TASS vyhlásil na 10. ledna národní smutek za oběti nepokojů. Izraelské ministerstvo zahraničí oznámilo, že v Almaty byl v pátek zastřelen 22letý Izraelec, který v zemi pobýval několik let.
Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, což se dotklo většiny motoristů v regionu.
Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Do země mezitím dorazily na prezidentovu žádost jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, kteří mají pomoci s utišením protestů a ochranou strategických budov.
K odvolání povolení ke střelbě vyzvala americká organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. V prohlášení poukázala, že takový příkaz porušuje mezinárodní právo a právo na život.
Spojené státy v pátek vyjádřily pochybnosti nad tím, zda musel Kazachstán kvůli nepokojům žádat Rusko o vojenskou pomoc a daly najevo obavy, že se ruským jednotkám po ukončení akce nebude chtít ze země odejít. V sobotu pak oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město. USA a další státy NATO se v příštím týdnu chystají na několik kol diplomatických jednání s Ruskem ohledně situace na Ukrajině.
