Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban – a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.
Teroristický útok v Afghánistánu povede k nové etapě a k výběru mezi dvěma zly, soudí Kobza a Dvořák
Události, komentáře: Kobza, Dvořák a Zaorálek o Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Při čtvrtečním útoku zahynulo podle některých zdrojů nejméně 170 lidí, z toho 13 amerických vojáků a dva Britové. Na kontrolním stanovišti Američanů se odpálil sebevražedný útočník.
Kobza se domnívá, že podle hesla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ bude postupně docházet k uznávání talibanské superiority v Afghánistánu. K boji proti Islámskému státu by se pak mohly přidat i další státy. Nyní je hnutí Taliban, které v nedávných týdnech ovládlo naprostou většinu země, považováno za teroristickou organizaci.
Západní svět a NATO budou řešit otázku, jestli Taliban nakonec nebude tím přijatelnějším partnerem, soudí Dvořák. Osobně vůbec nevěří pozitivním signálům, které se toto hnutí snaží vysílat – „bohužel jen slovně“. Máme tu zlo a ještě větší zlo, nechtěl bych si vybírat, řekl Dvořák. Nedovede si proto představit uznání Talibanu jako svrchovaného vládce Afghánistánu.
Ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se pak domnívá, že útok zpečetil dlouhodobou špatnou strategii v Afghánistánu. Cílem vstupu USA do země v roce 2001 bylo vymýtit zdejší teroristické složky. To se nepodařilo, o čemž svědčí právě čtvrteční útok. „Teroristický element tam stále je.“ Ministr dodal, že za současného dění navíc Západ ztrácí možnost mluvit do toho, co se v zemi bude dál dít.
Co s migrační vlnou?
V další části pořadu se mluvilo o migrační vlně, spojené s děním v Afghánistánu. Kobza upozornil, že jde často o mladé muže v plné síle, „absolventy různých kurzů afghánské armády“. Je podle něj otázkou, zda je považovat za spojence či dezertéry, protože „oni prohráli válku s Talibanem, ne my“.
Nevidí tedy důvod, proč přijímat „uprchlíky“ z Afghánistánu. Zdůraznil nutnost nekompromisně silou chránit naše státní hranice. „Chceme, aby nelegální překročení hranice bylo opět trestným činem a ne pouhým přestupkem jako dosud. … jsou to lidé naprosto nekompatibilní s našimi hodnotami,“ uvedl Kobza.
Dvořák s tímto přístupem nesouhlasil. Vidí zásadní rozdíl mezi tím, kdo nám v Afghánistánu 20 let pomáhal, a tím, kdo je ekonomickými migrantem či teroristou.
Zaorálek pak soudí, že chceme-li mít schengenský prostor, musíme mít funkční hranice. Pokud bychom nedokázali zabránit nelegální migraci, vše se zhroutí.
Z Afghánistánu by při nejhorším možném scénáři mohlo uprchnout 515 tisíc dalších lidí. Podle agentury DPA to v pátek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Připustil však, že situaci ohledně běženců zatím není možné přesně odhadnout, uvedla agentura ČTK.
Kobza soudí, že stavba plotů například v Turecku, Řecku a dalších státech může situaci pomoci. „Dá se tomu zabránit,“ konstatoval.
Zaorálek také varoval před možnou humanitární krizí v Afghánistánu, k níž může přispět vedle covidu a sucha (špatné úrody) také současné zmražení fondů ze Západu.
- Světová banka pozastavila všechny rekonstrukční a rozvojové projekty.
- Mezinárodní měnový fond odepřel přístup k 440 milionům dolarů, které měly být uvolněny tento měsíc.
- Majetek afghánské centrální banky držený v USA byl zmrazen (kolem 7 miliard dolarů).
- Některé jednotlivé země rovněž pozastavily své programy pomoci. Německo zastavilo svůj letošní program na 300 milionů dolarů. Učinilo tak také Finsko a Švédsko. Evropská unie zastavila platby za rozvojovou pomoc, ale tvrdí, že může zvýšit humanitární pomoc. Pro roky 2021 až 2024 původně vyčlenila na oficiální rozvojovou pomoc Afghánistánu 1,4 miliardy dolarů. Dne 19. srpna oznámilo Spojené království podstatné navýšení finančních prostředků Spojeného království na podporu v období 2020–2021 ve výši 286 milionů liber. Vláda neobjasnila, jak bude tato podpora ovlivněna převzetím Talibanem.
- Na mezinárodní dárcovské konferenci, která se konala v listopadu loňského roku, bylo na příští čtyři roky přislíbeno celkem 12 miliard dolarů. Není jasné, jak tyto přísliby ovlivní současná krize.
- Šéf nezávislého úřadu amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (Sigar) již dříve uvedl, že 80 procent afghánského rozpočtu pochází ze zdrojů zahraniční pomoci.
- Zdroj: BBC News