Steinmeier jako první německý prezident uctil památku československých parašutistů

Nahrávám video

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

V minulosti se do krypty vypravilo pouze několik prezidentů a významných představitelů cizích států. Památník navštívili rakouský prezident Heinz Fischer, britský princ Charles a jeho manželka Camilla, řecký, bulharský a kyperský prezident či nynější britský premiér Boris Johnson v roli ministra zahraničí. V roce 1995 kryptu navštívil německý velvyslanec v Praze Rolf Hofstetter.

Německý prezident položením věnce uctil památku parašutistů, kteří v červnu 1942 zemřeli po boji s německou přesilou. Mezi padlými byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří o tři týdny dříve úspěšně zaútočili na Heydricha. V kostele a kryptě zemřeli také Adolf Opálka, Josef Valčík, Jan Hrubý, Josef Bublík a Jaroslav Švarc. Nejen jejich památku od roku 1995 připomíná přímo v cyrilometodějském chrámu umístěný Národní památník hrdinů heydrichiády.

Nahrávám video

Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka řekl, že až na místě nejspíše Steinmeier docenil, jaké gesto vlastně učinil.

„Docenil, co pro nás návštěva krypty znamená. Během přípravy o tom kolegové v Berlíně hovořili, pan prezident s tím – pokud vím – rychle souhlasil. Ale emoce, která s tím byla spojená, magie místa, kdy jsme vstoupili do kostela a šli na pamětní místa, na pana prezidenta i na celou delegaci působila, jako bychom psali dějiny,“ řekl Kafka v Interview ČT24

Nahrávám video

Zeman gesto ocenil

Podle Zdeňka Špitálníka z Vojenského historického ústavu je přítomnost německé hlavy státu u pietního místa zásadním momentem. „Je to gesto smíření,“ říká. Připomíná, že Steinmeier se narodil po válce, a představuje proto generaci, která už je od válečných událostí oproštěna.

Steinmeierův krok po vzájemném jednání ocenil český prezident Miloš Zeman a německému protějšku za návštěvu krypty v kostele svatých Cyrila a Metoděje poděkoval. „Chápu to jako velmi symbolické gesto,“ konstatoval Zeman.

Dle předsedy poslaneckého zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) je obrušování historických hran nutné. „Je velmi dobře, že německý prezident to cítí a snaží se pro to něco udělat,“ míní Veselý. Politici na obou stranách hranic by podle něj měli hledat cesty smíření.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) bere Steinmeierovo gesto jako vstřícnou ukázku toho, že by obě země měly nechat minulost za sebou a soustředit se na společnou budoucnost. Návštěvu krypty ocenil i místopředseda výboru Jiří Kobza (SPD). „Jsem si jist, že to muselo stát pana prezidenta Steinmeiera poměrně značnou dávku odvahy,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 30 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled