Tomáš Kafka

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

Německá policie v sobotu večer zadržela člověka, jehož podezřívá z útoku nožem v Solingenu. V televizi ARD to řekl ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul. Během pátečních oslav vzniku města útočník zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Už předtím policie potvrdila zadržení dvou lidí. Vrchní státní zástupce Markus Caspers během dne sdělil, že nelze vyloučit, že útok měl teroristické pozadí. K odpovědnosti se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS) na svém účtu na Telegramu, neposkytl k tomu ale žádné důkazy.

Po pátečním útoku nožem na oslavách v německém městě Solingen zůstali tři mrtví a pět těžce zraněných, řekla policejní mluvčí z Düsseldorfu. Úřady místo činu v centru uzavřely. Útočník je podle policie stále na útěku a podle dosavadních zjištění jednal sám. Město v západní části země slavilo 650 let od založení.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Německo dál hledá náhradu za ruský plyn. Rok po přerušení dodávek sází spolková vláda stále víc na zkapalněný zemní plyn LNG. Brzy by měl nahradit polovinu suroviny proudící původně z Ruska. U Rujány začne v příštích dnech stavba čtvrtého terminálu, navzdory protestům místních.

Výstavba podmořského plynovodu mezi Lubminem a ostrovem Rujána, kde Německo připravuje terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), může začít. V pondělí to oznámila německá společnost na provoz plynovodní sítě Gascade, která získala povolení pro první část padesátikilometrového potrubí. O terminál se zajímá Česká republika, která je už nyní s Lubminem infrastrukturně propojena.

Německo se od zahájení války na Ukrajině mění, zaujalo jiný postoj ke kompromisům a zrychlilo v energetické politice, řekl český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v Interview ČT24. „Svět, který jsme měli rádi – svět podle Angely Merkelové – skončil,“ řekl. Dodal však, že ve vztahu k válce by bývalá kancléřka nejednala jinak, než jak postupuje její nástupce v úřadu Olaf Scholz.

Zvolený český prezident Petr Pavel se v pátek sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Jednali spolu na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Pavel dal předem najevo, že chce konferenci využít k navázání kontaktů.

Němci se snažili najít ve vztazích s Ruskem nějakou cestu, protože s ohledem na svou vlastní zkušenost věřili, že i Rusové se mohou z dějin poučit. V Interview ČT24 to řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Opatrnější reakci Berlína na únorovou plnohodnotnou pozemní invazi Ruska na Ukrajinu přičítá tomu, že Německo od počátku zvažovalo dopady agrese Moskvy na dodávky energií.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

U berlínského náměstí Breitscheidplatz najelo auto do davu. Na místě zemřela žena, dalších zhruba dvanáct lidí bylo zraněno, někteří jsou v ohrožení života. Řidič byl zadržen. Policie uvedla, že není jasné, zda šlo o nehodu, nebo o úmyslný čin. Česká ambasáda v Berlíně zatím nemá informace o tom, že by se udalost týkala českých občanů.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Rekordní počty nových případů covidu-19 eviduje nejen Česko, ale i sousední země. V Rakousku byla situace nejkomplikovanější loni v listopadu, aktuálně je stav podstatně horší. Denní přírůstek tam dosáhl téměř šestnácti tisíc, což je nejvíc za celou dobu pandemie. To vede tamní vládu ke zpřísňování opatření, od pondělí spustí plošnou uzávěru. Ta by se měla po třech týdnech vrátit do režimu pouze pro neočkované. K podobným opatřením sahají i další země, mluvili o tom velvyslanci a ostatní hosté Devadesátky.

Německo zatím nezařadí Českou republiku na svůj seznam vysoce rizikových oblastí. Oznámil to český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka. Že se německé úřady k takovému kroku chystají, varoval na počátku týdne ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Znamenalo by to, že lidé, kteří nejsou proti covidu-19 očkováni ani nemoc neprodělali, by museli po příjezdu do Německa nejméně na pět dní do karantény.

Nejdříve budeme konzultovat povolební situaci se Zelenými, pak teprve s SPD a CDU/CSU, uvedla v pořadu Události, komentáře německá poslankyně Renata Altová (FDP). Dodala, že nejvíce společných témat má její strana s CDU/CSU. Jejím přáním je, aby nová německá vláda vznikla do Vánoc. Také velvyslanec v Německu Tomáš Kafka si myslí, že by nová vládní koalice mohla být známa v tomto období.

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě s vojenskými poctami německou hlavu státu Franka-Waltera Steinmeiera. Ocenil přátelskou atmosféru návštěvy a poděkoval Berlínu za podporu při pandemii. Německý státník označil aktuální česko-německé vztahy za poklad, o nějž je třeba se starat. Steinmeier se ve čtvrtek setkal také s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), ten ocenil gesto, které německý prezident v Praze učinil.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.

Celkový počet obětí záplav v západních částech Německa přesáhl stovku. Země Porýní-Falc aktualizovala počet mrtvých na 63, mnoho lidí místní úřady nadále pohřešují. V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo nejméně 43 lidí, sdělilo zemské ministerstvo vnitra. Přírodní pohroma je pro Německo nejhorší od druhé světové války. Velká voda zabíjela i v Belgii.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Jak se získává autorita a proč se ztrácí? Kdo je dnes skutečná autorita a kdo má důvěru? Odpovědi na tyto otázky hledalo nové vydání Fokusu Václava Moravce. Pozvání přijali vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, generál Petr Pavel, snowboardcrossařka Eva Samková, neurovědec Aleš Stuchlík, lékařka a politička Zuzana Roithová a překladatel a diplomat Tomáš Kafka.

V Česku v pondělí přibylo nejméně nových případů koronaviru za pracovní den od 30. listopadu – 3843. Zjednodušené reprodukční číslo udávající rychlost šíření koronaviru se poprvé od osmého března dostalo nad jedna, jde ale zřejmě o výkyv způsobený nižším počtem testovaných o prodlouženém velikonočním víkendu. Počet úmrtí s covidem překročil 28 tisíc. Několik set praktických lékařů zatím nedostalo pro své pacienty žádnou vakcínu proti covidu. Německo ukončí stálé kontroly na hranicích s Českem, namátkové budou pokračovat.