Tomáš Kafka

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Německo dál hledá náhradu za ruský plyn. Rok po přerušení dodávek sází spolková vláda stále víc na zkapalněný zemní plyn LNG. Brzy by měl nahradit polovinu suroviny proudící původně z Ruska. U Rujány začne v příštích dnech stavba čtvrtého terminálu, navzdory protestům místních.

Výstavba podmořského plynovodu mezi Lubminem a ostrovem Rujána, kde Německo připravuje terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), může začít. V pondělí to oznámila německá společnost na provoz plynovodní sítě Gascade, která získala povolení pro první část padesátikilometrového potrubí. O terminál se zajímá Česká republika, která je už nyní s Lubminem infrastrukturně propojena.

Německo se od zahájení války na Ukrajině mění, zaujalo jiný postoj ke kompromisům a zrychlilo v energetické politice, řekl český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v Interview ČT24. „Svět, který jsme měli rádi – svět podle Angely Merkelové – skončil,“ řekl. Dodal však, že ve vztahu k válce by bývalá kancléřka nejednala jinak, než jak postupuje její nástupce v úřadu Olaf Scholz.

Zvolený český prezident Petr Pavel se v pátek sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Jednali spolu na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Pavel dal předem najevo, že chce konferenci využít k navázání kontaktů.

Němci se snažili najít ve vztazích s Ruskem nějakou cestu, protože s ohledem na svou vlastní zkušenost věřili, že i Rusové se mohou z dějin poučit. V Interview ČT24 to řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Opatrnější reakci Berlína na únorovou plnohodnotnou pozemní invazi Ruska na Ukrajinu přičítá tomu, že Německo od počátku zvažovalo dopady agrese Moskvy na dodávky energií.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

U berlínského náměstí Breitscheidplatz najelo auto do davu. Na místě zemřela žena, dalších zhruba dvanáct lidí bylo zraněno, někteří jsou v ohrožení života. Řidič byl zadržen. Policie uvedla, že není jasné, zda šlo o nehodu, nebo o úmyslný čin. Česká ambasáda v Berlíně zatím nemá informace o tom, že by se udalost týkala českých občanů.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Rekordní počty nových případů covidu-19 eviduje nejen Česko, ale i sousední země. V Rakousku byla situace nejkomplikovanější loni v listopadu, aktuálně je stav podstatně horší. Denní přírůstek tam dosáhl téměř šestnácti tisíc, což je nejvíc za celou dobu pandemie. To vede tamní vládu ke zpřísňování opatření, od pondělí spustí plošnou uzávěru. Ta by se měla po třech týdnech vrátit do režimu pouze pro neočkované. K podobným opatřením sahají i další země, mluvili o tom velvyslanci a ostatní hosté Devadesátky.

Německo zatím nezařadí Českou republiku na svůj seznam vysoce rizikových oblastí. Oznámil to český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka. Že se německé úřady k takovému kroku chystají, varoval na počátku týdne ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Znamenalo by to, že lidé, kteří nejsou proti covidu-19 očkováni ani nemoc neprodělali, by museli po příjezdu do Německa nejméně na pět dní do karantény.

Nejdříve budeme konzultovat povolební situaci se Zelenými, pak teprve s SPD a CDU/CSU, uvedla v pořadu Události, komentáře německá poslankyně Renata Altová (FDP). Dodala, že nejvíce společných témat má její strana s CDU/CSU. Jejím přáním je, aby nová německá vláda vznikla do Vánoc. Také velvyslanec v Německu Tomáš Kafka si myslí, že by nová vládní koalice mohla být známa v tomto období.

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě s vojenskými poctami německou hlavu státu Franka-Waltera Steinmeiera. Ocenil přátelskou atmosféru návštěvy a poděkoval Berlínu za podporu při pandemii. Německý státník označil aktuální česko-německé vztahy za poklad, o nějž je třeba se starat. Steinmeier se ve čtvrtek setkal také s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), ten ocenil gesto, které německý prezident v Praze učinil.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.

Celkový počet obětí záplav v západních částech Německa přesáhl stovku. Země Porýní-Falc aktualizovala počet mrtvých na 63, mnoho lidí místní úřady nadále pohřešují. V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo nejméně 43 lidí, sdělilo zemské ministerstvo vnitra. Přírodní pohroma je pro Německo nejhorší od druhé světové války. Velká voda zabíjela i v Belgii.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Jak se získává autorita a proč se ztrácí? Kdo je dnes skutečná autorita a kdo má důvěru? Odpovědi na tyto otázky hledalo nové vydání Fokusu Václava Moravce. Pozvání přijali vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, generál Petr Pavel, snowboardcrossařka Eva Samková, neurovědec Aleš Stuchlík, lékařka a politička Zuzana Roithová a překladatel a diplomat Tomáš Kafka.

V Česku v pondělí přibylo nejméně nových případů koronaviru za pracovní den od 30. listopadu – 3843. Zjednodušené reprodukční číslo udávající rychlost šíření koronaviru se poprvé od osmého března dostalo nad jedna, jde ale zřejmě o výkyv způsobený nižším počtem testovaných o prodlouženém velikonočním víkendu. Počet úmrtí s covidem překročil 28 tisíc. Několik set praktických lékařů zatím nedostalo pro své pacienty žádnou vakcínu proti covidu. Německo ukončí stálé kontroly na hranicích s Českem, namátkové budou pokračovat.

Německo vyřadí Českou republiku, Slovensko a rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko ze seznamu oblastí s mutacemi koronaviru. V pátek to oznámil německý Institut Roberta Kocha s tím, že se tak stane v neděli. Obě země i region byly na listinu oblastí zařazeny v polovině února. Německo však i nadále považuje Česko za oblast s vysokou mírou infekce. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že řidiči kamionů budou od stejného termínu moci vstupovat i z Německa do ČR bez testu.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer věří, že kontroly na hranicích s Českem jsou i v zájmu Čechů a tuzemského zvládání pandemie covidu-19. Připustil, že přísný režim Berlín prodlouží i po třetím březnu. Bavorsko označilo za důležitých 2467 provozů, což jejich zaměstnancům z Česka a rakouské spolkové země Tyrolsko zaručuje možnost do nich denně dojíždět. Povolení budou muset pendleři předkládat při hraničních kontrolách od půlnoci na pátek.

Německo s účinností od neděle považuje Českou republiku za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Od neděle se zároveň obnoví na pomezí s Českem stálé hraniční kontroly a ještě více se zpřísní podmínky pro cesty do Německa. Do Saska tak mohou dojíždět jen pendleři pracující ve zdravotnictví, pečovatelství a v zemědělství, a to za podmínky každodenního testování. Bavorsko prozatím dojíždění českým pendlerům nezakazuje. České dráhy přestanou od neděle jezdit do Německa.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.