Německo otálí s posláním těžké techniky na Ukrajinu. Podle diplomata politici cítí tlak i z médií

Nahrávám video

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Těžké zbraně Kyjev nutně potřebuje pro rozhodující fázi bitvy o Donbas. Berlín ale s dodávkami této techniky do napadené země váhá. „Musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce,“ cituje list Spiegel německého kancléře Olafa Scholze.

Německo je pod palbou kritiky za to, že Ukrajině nepomáhá více a poskytnutí těžkých zbraní odkládá. Kancléř Scholz se hájí i tím, že německá armáda čelí nedostatku výstroje pro své současné mírové mise ve světě. Tlak se na něj stupňuje nejen z Bruselu, ale zesiluje i na domácí politické půdě.

„Je to chyba kancléře. Olaf Scholz šlape na brzdu. Je zřejmé, že zbraně nechce poslat, a tím na sebe klade obrovskou zodpovědnost. Je to zátěž pro celé Německo. Scholz nepomáhá Ukrajině tak, jak by to šlo,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Johann Wadephul.

Kafka: Politici cítí tlak i z médií

Podle českého velvyslance v Berlíně Tomáše Kafky se německá strana v souvislosti s válkou snaží být „kreativní“. Uvedl, že Němci podporují Ukrajinu už od roku 2014, souhlasil ale s tím, že napětí v parlamentu a ve vládě roste.

„Němečtí politici cítí velký tlak i z médií,“ sdělil s tím, že právě z nich se také ozývá volání po větší německé angažovanosti. „Němci na druhou stranu dobře vědí, že válka na Ukrajině bude pravděpodobně běh na dlouhou trať.“

Kyjev si přeje vyřazené transportéry Marder a tanky Leopard 1. Největší německá zbrojovka Rheinmetall už dříve oznámila, že může dodat až padesát kusů tanků. Spolková vláda to ale zatím neschválila. Německo teď podle šéfky tamní diplomacie zjišťuje, jakou údržbu by stroje potřebovaly před svým nasazením na Ukrajině.

„Neexistují pro nás žádná tabu. A to se týká vozidel a vůbec všeho, co Ukrajina potřebuje,“ uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajina ale nemá času nazbyt. Ve hře je i možnost, že se situace vyřeší díky spolupráci se Slovinskem. Spekuluje se o tom, že by německá vláda mohla přistoupit na výměnný obchod. Lublaň by Ukrajincům dodala tanky M-84, což jsou modernizované verze sovětského tanku T-72 a Němci by jí za to na oplátku poskytli své obrněné transportéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled