Německo otálí s posláním těžké techniky na Ukrajinu. Podle diplomata politici cítí tlak i z médií

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německé váhání ohledně Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Těžké zbraně Kyjev nutně potřebuje pro rozhodující fázi bitvy o Donbas. Berlín ale s dodávkami této techniky do napadené země váhá. „Musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce,“ cituje list Spiegel německého kancléře Olafa Scholze.

Německo je pod palbou kritiky za to, že Ukrajině nepomáhá více a poskytnutí těžkých zbraní odkládá. Kancléř Scholz se hájí i tím, že německá armáda čelí nedostatku výstroje pro své současné mírové mise ve světě. Tlak se na něj stupňuje nejen z Bruselu, ale zesiluje i na domácí politické půdě.

„Je to chyba kancléře. Olaf Scholz šlape na brzdu. Je zřejmé, že zbraně nechce poslat, a tím na sebe klade obrovskou zodpovědnost. Je to zátěž pro celé Německo. Scholz nepomáhá Ukrajině tak, jak by to šlo,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Johann Wadephul.

Kafka: Politici cítí tlak i z médií

Podle českého velvyslance v Berlíně Tomáše Kafky se německá strana v souvislosti s válkou snaží být „kreativní“. Uvedl, že Němci podporují Ukrajinu už od roku 2014, souhlasil ale s tím, že napětí v parlamentu a ve vládě roste.

„Němečtí politici cítí velký tlak i z médií,“ sdělil s tím, že právě z nich se také ozývá volání po větší německé angažovanosti. „Němci na druhou stranu dobře vědí, že válka na Ukrajině bude pravděpodobně běh na dlouhou trať.“

Kyjev si přeje vyřazené transportéry Marder a tanky Leopard 1. Největší německá zbrojovka Rheinmetall už dříve oznámila, že může dodat až padesát kusů tanků. Spolková vláda to ale zatím neschválila. Německo teď podle šéfky tamní diplomacie zjišťuje, jakou údržbu by stroje potřebovaly před svým nasazením na Ukrajině.

„Neexistují pro nás žádná tabu. A to se týká vozidel a vůbec všeho, co Ukrajina potřebuje,“ uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajina ale nemá času nazbyt. Ve hře je i možnost, že se situace vyřeší díky spolupráci se Slovinskem. Spekuluje se o tom, že by německá vláda mohla přistoupit na výměnný obchod. Lublaň by Ukrajincům dodala tanky M-84, což jsou modernizované verze sovětského tanku T-72 a Němci by jí za to na oplátku poskytli své obrněné transportéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...