Německo odmítá kompromisy a objevuje svou novou rychlost, myslí si český velvyslanec Kafka

Nahrávám video

Německo se od zahájení války na Ukrajině mění, zaujalo jiný postoj ke kompromisům a zrychlilo v energetické politice, řekl český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v Interview ČT24. „Svět, který jsme měli rádi – svět podle Angely Merkelové – skončil,“ řekl. Dodal však, že ve vztahu k válce by bývalá kancléřka nejednala jinak, než jak postupuje její nástupce v úřadu Olaf Scholz.

Ruský prezident Vladimir Putin, který (válkou na Ukrajině) realizuje svůj imperialistický sen, definitivně v Německu rozmetal politiku, která byla postavena na tom, že dobrý kompromis vždycky zvítězí, soudí velvyslanec. 

„Teď se ukazuje, že kdo nabízí kompromisy a nemá patřičnou sílu, tak je spíše považován za slabocha, a nikoliv za součást řešení,“ dodal. 

Merkelová by prý jednala podobně jako Scholz

Ambasador zminil, že odchodem Merkelové v roce 2021 skončilo krásných šestnáct let. Byla podle něj garantem kompromisů shora. Domnívá se však, že by v dnešní situaci nejednala jinak než Scholz.

Byla političkou se smyslem pro detail, takže ve zmatcích po 24. únoru – začátek ruské invaze na Ukrajinu – by byla schopna najít cestu, „která by možná nebyla tak spektakulární, ale asi by se blížila tomu, o co se pokouší Scholz“.

Kafka se domnívá, že Německo si dnes začíná více věřit. Když se Francie veřejně prezentuje jako inspirace a model pro pomoc Ukrajině, tak to pak Německo koriguje a připomene, že dělá víc. A že je daleko největší dodavatel zbraní a financí na Ukrajinu. 

Velvyslanec to zmínil i na příkladu dodávek německých tanků Leopard 2, kolem nichž byly velké diskuse. Nyní už podle Kafky Němci řekli, kdy je Ukrajině dodají, zatímco ostatní teprve začali hledat ve skladech, jestli je jejich technika opravdu schopná převozu. 

Kafka také zmínil, že Němci sami začínají objevovat něco, čemu říkají „německá rychlost.“ Ta se zatím moc neprojevuje v obranných aspektech, ale v těch energetických ano. „Za deset měsíců dokázali postavit dva LNG terminály na severu a ještě další dva budou v dohledné době také zprovozněny,“ vyslovil s uznáním. 

Mění se také situace kolem výdajů na obranu. Velvyslanec zmínil, že z rozpočtu spolkového ministerstva obrany bylo dříve spořicí prasátko. Když bylo potřeba někde něco zaplatit, tak se to vzalo obraně. Scholz pak slíbil, že Německo začne intenzivně doplňovat zbrojní sklady a modernizovat armádu. 

Časy se mění i v klimatické politice Německa

K současné klimatické politice Berlína Kafka řekl, že Německo by pro Česko mohlo být strašákem nebo nepříjemným šprtem, pokud by bylo úspěšné a udrželo si svoji autoritu z doby Merkelové. „Ale tu nemá. Nemá ji ani německo-francouzský motor.“ Není podle něho nikdo, kdo by rozhodoval za Evropu, spíše se dnes postupuje podle hesla „každý něco pro Evropu.“

Velvyslanec vidí změnu situace i v tom, že od roku 2022 se v evropské politice začíná pracovat s mechanismem evaluace. Tedy, že se za pár let přezkoumá, zda čísla a technologie budou takové, jako se dnes očekává. V této souvislosti zmínil normu Euro 7 či zákaz dieselů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled