Merkelovou čeká poslední měsíc ve funkci. Na vrcholu zůstala díky tomu, že vydržela to, co ostatní ne

68 minut
90’ ČT24: Končící éra Angely Merkelové
Zdroj: ČT24

Přesně za měsíc, 26. září, se v Německu konají parlamentní volby. Jejich výsledek určí, kdo po šestnácti letech vystřídá Angelu Merkelovou v kancléřské funkci. Merkelovou, podle časopisu Forbes nejmocnější ženu světa, tak čeká posledních třicet dní její vrcholné politické kariéry. O tom, jak se éra Merkelové propsala do podoby Německa a proč právě ona dokázala vydržet na vrcholu tak dlouho, diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Angela Merkelová byla nejviditelnějším a nejvytrvalejším evropským politikem 21. století. Vydobyla si takový respekt, že i například maďarský premiér Viktor Orbán, s nímž ji nepojí příliš vřelé vztahy, ji vyzval, aby v politické kariéře pokračovala.

„Angela Merkelová nebude chybět jen česko-německým vztahům, ale Evropě jako takové. Její silnou stránkou bylo umění nalézt kompromis. Vždy se vyznačovala tím, že neměla jasný názor. Ale dokázala vytvořit prostředí, kdy se ti, kdo měli silný názor, dokázali dohodnout,“ vyzdvihuje sílu osobnosti německé kancléřky český velvyslanec ve Spolkové republice Tomáš Kavka.

Kancléřčina bilance

I po šestnácti letech v čele spolkového kabinetu si Merkelová drží vysokou popularitu. Její éra je Němci hodnocena veskrze kladně. Publicista Petr Brod hodnotí jako její největší úspěch nástup do kancléřské funkce a fakt, že volební vítězství dokázala třikrát obhájit. „Jako neúspěch dřív vypadala migrační krize, ale nakonec z toho vybruslila s velkou elegancí. Ten přibližně milion uprchlíků se podařilo do německé společnosti integrovat,“ míní Brod.

Skvrnou se tak může stát neúspěch západní intervence v Afghánistánu, na které se Německo jako silný člen NATO podílelo. „Určitě nějaký stín zůstane, ale asi to nebude narušovat celkovou bilanci. Němci budou vzpomínat na dobu relativního klidu, dobu, kdy se dovršilo znovusjednocení Německa, země se také distancovala od jaderné energie. Merkelová také akcentovala ekologii. Myslím, že to bude nad neúspěchem v Afghánistánu převažovat,“ dodává publicista.

Sama Merkelová považuje za největší krizi své kariéry koronavirus. Nákazu považovala za ohromnou hrozbu pro národ, ale i pro sebe samu. „Dokonce po večerech v kancléřství rešeršovala, jak cirkulují aerosoly v jednotlivých druzích aut, a limuzínu kvůli tomu vyměnila za mikrobus. Měla strach, že se nakazí a bude to mít zásadní dopad na její zdraví. Také napomínala své kolegy, i na evropské úrovni, pokud nedodržovali opatření. Žádná jiná krize ji nepřipravila o tolik sil,“ prohlásil zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

Neobyčejná odolnost

Podle něj mohou za úspěch Merkelové z velké části její osobní vlastnosti: „Je to mimořádně inteligentní žena. Je neobyčejně odolná psychicky i fyzicky. Zvládá i to, co její mužští kolegové ani zdaleka nezvládají.“

Merkelové k dlouhodobé oblibě pomohla i profesionalizace práce s veřejným míněním. „Do značné míry vládne podle průzkumů veřejného mínění,“ říká Jonáš s tím, že v některých obdobích si nechávala zpracovat až tři průzkumy týdně, aby dostatečně pochopila nálady ve společnosti.

Že by se ale výsledky průzkumů řídila bezvýhradně, Petr Brod odmítá: „Během migrační krize ukázala, že není v zajetí hlasu lidu. Tehdy se řídila svým politickým přesvědčením založeným na křesťanství. A dosáhla svého.“

Angela Merkelová na summitu EU
Zdroj: Reuters

Problémy neřešené, spíš vysezené

Pozici kancléřce nepochybně ulehčilo to, že spolková republika za její éry ekonomicky prosperovala. „Politická situace ale nebyla lehká, musela vytvářet koalice. Ve srovnání s Konradem Adenauerem a Helmutem Kohlem člověka udeří do očí to, že ona je zcela jiný charakter. Na rozdíl od Kohla není takový politický buldozer,“ říká Brod.

Měřit se se svým učitelem a vzorem Kohlem nemohla Merkelová ani v rétorických schopnostech. „Kohl byl vynikající řečník, který stejně jako (sociálnědemokratický kancléř) Gerhard Schröder dokázal rozpumpovat davy. Angela Merkelová to nečiní a ani neumí. Proto se o to ani nesnaží, jak otevřeně přiznávají její spolupracovníci,“ říká Jonáš s tím, že na velkou část veřejnosti působí pozitivně právě její klidný projev.

Její klidný, někdy až vědecky odosobněný přístup k věci je podle Jonáše a Broda klíčový pro její schopnost hledat kompromisy a dosahovat jich. „Někdy váhá, ale z dobrých důvodů. Díky tomu jejímu ‚Aussitzen', tedy vysezení problémů, dosahuje politických vítězství. Čeká, až se věc vykrystalizuje, zjistí, které řešení má nejlepší šanci, a pak se k němu přidává. Složité problémy rozloží až na technické prvočinitele,“ popisuje zpravodaj.

Za mistrovský kousek jejího kompromisního snažení považuje Petr Brod prosazení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ženy jí blízké, důvěrně známé a osoby, které může věřit. „Bylo to strategické rozhodnutí,“ míní Brod s tím, že Merkelová při výběru počítala s tím, že von der Leyenová povede unijní exekutivu podle jejích představ i v době, kdy ona už nebude v politice.

Ikonické gesto kancléřky Merkelové
Zdroj: Reuters/Wolfgang Rattay

Šestnáct let na veřejnosti, přesto téměř nepoznaná

Kancléřka si celou dobu v politice pečlivě hájila soukromí. „Všichni víme, kde v Berlíně celá léta bydlí. Ještě se ale nestalo, aby do jejího bytu pronikly kamery,“ poukazuje Jonáš. Podle něj je však kancléřka v soukromí – v rozporu se svým běžným vystupováním – velmi vtipná a pohotová.

Společně s „kancléřčinou uniformou“, tedy barevným sakem a tmavými kalhotami, Merkelovou symbolizuje její gesto, prsty rukou svírající tvar kosočtverce. Takzvaná Merkelraute se dokonce stala symbolem jedné z jejích volebních kampaní. Podle Jonáše však hned několik zdrojů hovoří o tom, že nejde o spontánní gesto. „Angela Merkelová se údajně obrátila na svou mladší sestru, která se věnuje ergoterapii. Ta jí poradila, aby našla střed těla a uklidnila se tak,“ říká Jonáš.

CDU bez Merkelové

Měsíc před volbami se kancléřčina CDU v průzkumech poprvé po patnácti letech ocitla až za sociálními demokraty. Podle Petra Broda by právě síla osobnosti Merkelové i letos CDU pomohla vyhrát. „Asi by byla tím rozhodujícím závažím na váze. Armin Laschet, který nastupuje po ní ve funkci volebního lídra, to bude mít velmi těžké,“ odhaduje.

„Před měsícem by nikdo nepředpokládal, že by se SPD, která šla od porážky k porážce, mohla dostat na takovou pozici. Je to velký výprask pro CDU, který ale necílí na odcházející Angelu Merkelovou, ale na rádoby přicházejícího Armina Lascheta. Ten napáchal v kampani řadu chyb a nebyl je schopen vyvážit jasnými konsekventními názory. Není jasné, jestli by se Merkelové podařilo vyhrát, ale preference CDU by byly jistě vyšší, než jsou nyní s Laschetem,“ dodává zpravodaj.

Ohledně své budoucnosti kancléřka zatím mlží. Striktně vyloučila, že by se chtěla v blízké budoucnosti ucházet o další veřejnou funkci. „Ale dovedu si představit, že by někdy, pokud by byla požádána, uvažovala o kandidatuře na prezidentku,“ nastiňuje Brod. „Prozradila jenom to, že cítí fyzickou i psychickou únavu. Po šestnácti letech v takto exponované funkci to není divu,“ říká Jonáš.

„Kdokoliv po ní přijde, se bude muset etablovat. Ale místo toho, abychom ji oplakávali, bychom se měli zamyslet, jak její klidnou sílu nahradit,“ nabádá velvyslanec Kavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...