Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci oznámila, že nebude obhajovat post šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU) na prosincovém sjezdu. Potvrdila také, že nechce žádnou funkci v EU a nebude už znovu kandidovat ani do Spolkového sněmu. Po volbách tak skončí i jako kancléřka. Řádný termín voleb připadá na rok 2021.
„Mám pocit, že dnes je čas začít novou kapitolu,“ řekla čtyřiašedesátiletá politička novinářům po zasedání předsednictva své strany, na němž o svém rozhodnutí informovala spolupracovníky.
V čele CDU stála Merkelová osmnáct let. Na tiskové konferenci řekla, že je vděčná, že mohla být tak dlouho šéfkou této strany a že svou práci vykonávala s nadšením. O tom, že znovu nebude kandidovat do čela CDU, se rozhodla už v létě.
„Domnívám se, že se zachovala státnicky, nechtěla stranu destabilizovat a ohrozit její pozici. Už tak to působí na německé voliče velmi rozhádaně. Na druhou stranu je férové toto rozhodnutí oznámit v dostatečném předstihu před konáním sjezdu CDU, který by se měl uskutečnit v prosinci,“ zhodnotil načasování kancléřčina rozhodnutí krátce po zemských volbách v Hesensku politolog Tomáš Nigrin z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V čele vlády velké kolaice křesťanských a sociálních demokratů by však Merkelová ráda zůstala až do příštích řádných voleb. Není však jisté, jestli se tak stane. V nynější situaci je totiž možné, že se SPD, která stejně jako CDU/CSU dramaticky oslabuje, rozhodne z kabinetu odejít dříve.
Merkelová zopakovala, že rozdělení funkce šéfky strany a vlády nepovažuje za dobré řešení, v tuto chvíli se jí ale žádná varianta nezdála lepší. Svým krokem chce vládě umožnit, aby se soustředila na svou práci, a straně CDU, aby si našla vedení, které ji přivede k dalším úspěchům v budoucnosti.
O žádnou další politickou funkci se ucházet nechce. Na post kancléřky by znovu nekandidovala ani v případě předčasných voleb. Co bude dělat po skončení své politické kariéry, zatím rodačka z Hamburku neví. Poznamenala ale, že nepochybuje o tom, že ji něco napadne.
Volby v Hesensku zhodnotila Merkelová jako neúspěch
Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.
Poslední kapkou pak byl výrazný propad CDU v nedělních zemských volbách v Hesensku. V nich její CDU před pěti lety vyhrála s 38 procenty hlasů, o víkendu ale dosáhla vítězství jen s 27 procenty, což je nejhorší výsledek strany od roku 1966. Výrazně naopak posílili Zelení (získali bezmála dvacet procent) i populistická Alternativa pro Německo (13 procent).
Merkelová výsledky označila za neúspěch CDU a uvedla, že je třeba z toho vyvodit důsledky. „Mohli jsme dosáhnout mnohem lepších výsledků, je to politováníhodné,“ uvedla. Koaliční strany CDU, CSU a SPD by podle ní měly nedělní volby v Hesensku vzít jako přelom a přezkoumat vše, co udělaly od loňských parlamentních voleb. Zdůraznila, že je ale CDU stále nejsilnější stranou.
„Zemské volby jsou vždy považovány za jakýsi lakmusový test celostátní politiky,“ uvedla analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová. Že v Německu velmi slábnou dříve velké strany CDU, CSU, SPD, je podle ní velice důležitý trend, který zásadně ovlivňuje celou politickou situaci na německé scéně.
Současný obraz německé vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle Merkelové nepřijatelný a musejí přijít změny.
Kdo by mohl Merkelovou v čele strany vystřídat?
Své rozhodnutí kandidovat do čela CDU už oznámila někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové. Spekuluje se rovněž o ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.
O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz. Zcela vyloučená není ani kandidatura exministra financí a šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, který by ale ve věku 76 let nejspíš jen těžko mohl být představitelem „obnovy strany“, po níž řada členů volá. Merkelová řekla, že žádného z nových kandidátů na funkci se nechystá podpořit.
Seehofer k rozhodnutí Merkelové: „Je to škoda“
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil německé kancléřce přátelství a obdiv. „Musela čelit mnoha výzvám, migrační krizi stejně jako finanční krizi, nikdy nezapomněla na hodnoty, na kterých stojí Evropa, a vedla a vede svou zemi s velkou odvahou,“ řekl.
Německému ministru vnitra a předsedovi Křesťanskosociální unie (CSU) Horstu Seehoferovi je líto, že kancléřka a šéfka sesterské Křesťanskodemokratické unie se rozhodla skončit v čele strany. „Je to škoda. Říkám výslovně: Je to škoda,“ nechal se v sárském Lebachu slyšet Seehofer, který dlouhodobě patřil k nejtvrdším kritikům migrační politiky německé kancléřky. Poznamenal, že se s Merkelovou střetl v řadě debat, jejich spolupráce ale podle něj byla vždy plná vzájemného respektu.
Šéf hamburské CDU Roland Heintze vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí Merkelové si zaslouží nejvyšší respekt. „Znovu tím dokazuje, že reaguje chytře a s rozmyslem,“ míní. Předseda dolnosaské CDU Bernd Althusmann zase hovoří o šanci na nový začátek pro stranu.
Respekt Merkelové vyjádřila také předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Zároveň podotkla, že by na podobnou myšlenku mohl přijít i šéf CSU Seehofer.
Šéfka SPD Andrea Nahlesová, jejíž strana tento měsíc propadla v zemských volbách v Bavorsku i Hesensku, také vyjádřila respekt pro rozhodnutí kancléřky neucházet se znovu o post na čele strany. To, že Merkelová stranu vedla 18 let, označila za výjimečný výkon.
Fungování německé vlády musí podle Nahlesové i generálního tajemníka SPD Larse Klingbeila doznat zásadních změn. Okamžité ukončení koaliční spolupráce ale podle Nahlesové v pondělí nikdo z vedení sociální demokracie nepožadoval.
Jinak rozhodnutí Merkelové, která chce zatím zůstat kancléřkou, vidí šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. FDP by je už ale nevedla s Merkelovou.
Protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) považuje rozhodnutí Merkelové za dobrou zprávu. Opoziční Levice je přesvědčena, že by SPD měla opustit řady koalice. Šéf ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher vnímá krok Merkelové jako šok pro Německo i Evropu, který zvýší nejistotu.
