Němci se snažili najít ve vztazích s Ruskem nějakou cestu, protože s ohledem na svou vlastní zkušenost věřili, že i Rusové se mohou z dějin poučit. V Interview ČT24 to řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Opatrnější reakci Berlína na únorovou plnohodnotnou pozemní invazi Ruska na Ukrajinu přičítá tomu, že Německo od počátku zvažovalo dopady agrese Moskvy na dodávky energií.
Když my jsme hledali zbraně, Němci možná hledali zdroje energie, říká velvyslanec Kafka
28 minut
Velvyslanec v Německu Tomáš Kafka v Interview ČT24
Německo bere vážně hrozbu, že do Evropy zcela přestane na podzim nebo v zimě proudit ruský plyn, podotýká Kafka. „Možná už od samého počátku války to byl jeden z důvodů určitého rezervovaného nebo méně emotivního přístupu Německa k šoku z ruské agrese.“
Na přístupu Berlína se podle něj mohla podepsat i zkušenost z migrační krize z roku 2015, do které Němci vstoupili velmi emotivně, ale během roku „se tak trochu vyčerpali“. Proto nyní Němci spíše promýšleli, do jaké míry si mohou dovolit odejít od ruského plynu, míní Kafka.
„My jsme možná v počátku říkali – odejdeme, ať to stojí, co to stojí. Ale pak někdy po době dvou tří měsíců jsme zjistili, když pokračovaly sankční balíčky, že ne všechno ustojíme a že je zapotřebí naši podporu Ukrajině postavit na nějaký pevnější hospodářský piedestal. A v tom nám nakonec přišlo vhod, že v době, kdy my jsme hledali zbraně, tak Němci možná hledali energetické zdroje,“ dodal velvyslanec.
„Němci věřili, že je třeba nezapomenout, ale odpustit“
Letošní ruský vpád na Ukrajinu znamenal pro dosavadní německo-ruské vztahy ránu. „Samozřejmě se jim ten svět trochu zhroutil,“ přiblížil Kafka německou pozici.
„Němci se po roce 1989 stali tahouny politiky osvícení, která byla postavena na tom, že je zapotřebí překonat studenou válku, že je zapotřebí nezapomenout, ale odpustit. A trochu se obávám, že možná příliš rychle zapomněli na to, jaký strach kdy z Ruska měli, a podcenili to nebezpečí,“ popsal německé uvažování.
Němci se neustále snažili ve vztazích s Ruskem najít nějakou cestu. „I z hlediska přesvědčení, že se z dějin lze poučit, pro ně možná bylo bytostně důležité věřit tomu, že stejně tak, jako Němci byli po druhé světové válce převychováni – a pak už možná vzali tu převýchovu do vlastních rukou – tak věřili, že to nějak tak podobně proběhne i s Ruskem. Možná, že byl malér, že si Rusku nikdo nedovolil říct, že prohráli studenou válku se vším všudy,“ uzavřel český velvyslanec v Německu.
Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.
