Dodávky ruského plynu do Německa už klesly o šedesát procent. Počínaje pondělkem je navíc plynovod Nord Stream 1 kvůli technologické přestávce mimo provoz. Německo se obává, že by Rusko plyn už pustit nemuselo. Německý vicekancléř a spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck České televizi poskytl exkluzivní rozhovor, ve kterém vyjádřil názor, že se Německo v Putinovi spletlo, a popřel, že by země na Ukrajinu dodávala málo zbraní. Hovořil s ním zpravodaj Pavel Polák.
Německo se obává, že v budoucnosti nebude mít dostatek plynu. Vláda proto schválila zákon o reaktivaci uhelných elektráren, měly by sloužit jako rezerva. Opatření má dle Habecka sloužit ke snížení spotřeby plynu.
„V oblasti plynu bychom mohli mít problém v tu chvíli, když nebude téci dosti plynu z Ruska. (…) Je potřeba dělat i nepříjemná rozhodnutí, ale už ve střednědobém horizontu uvidíme, že vysoké ceny za fosilní energie, což se týká plynu, uhlí i ropy, povedou k tomu, že energetická úspornost, obnovitelné zdroje energie a obecně zelené energie se prosadí rychleji, než jsme si původně mysleli,“ odpověděl Habeck na otázku, zda v poslední době působí více jako ministr hospodářství či jako ministr ochrany klimatu.
Plynovod NordStream je na několik dní mimo provoz. Obavy z toho, že Rusko již kohoutky neotevře, jsou dle Habecka na místě. Snížení toku plynu v předchozích týdnech na čtyřicet procent bylo dle něj politické rozhodnutí. „Sice předstírali technické důvody, ale všichni experti uvedli, že to byly jen předstírané důvody. Je potřeba tyto obavy mít. Pokud by tento plynovod byl úplně uzavřen, musí mít Německo způsoby, jak se proti tomu bránit. Nesmíme zůstat bezbranní,“ řekl.
Osudný omyl
Německou závislost na ruském plynu Habeck vysvětluje jako politické rozhodnutí, které padlo v roce 2015 po ruské anexi Krymu. Německo po dlouhé roky věřilo, že levný Putinův plyn téci nepřestane. Tehdy se také Německo rozhodlo proti stavění terminálu na zkapalněný zemní plyn. Z dnešního pohledu toto rozhodnutí dle ministra pochopitelné není.
Ruská válka ale ukázala, že se německá politika v Putinovi spletla. Útok Ruska na Ukrajinu dle Habecka jasně ukázal to, co se připravovalo již dříve – ruská aktivita v Sýrii, útok na Krym, části Luhansku, Doněcka, výhružky vůči pobaltským státům, Čečensko. „To vše je určitý vývoj, který jsme mohli vidět, ale teprve teď jsme se probrali,“ připustil.
Dodávky zbraní trvají déle, ale nezaostáváme, míní Habeck
Německo čelí kritice za to, že se ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu oproti spojencům z NATO chová zdrženlivě. Habeck ale s tímto pohledem nesouhlasí.
„Německo dodává hodně zbraní, i nejmodernější systémy, protiletadlové rakety, které byly původně zamýšlené pro Egypt, samohybné houfnice PzH 2000, což jsou moderní dělostřelecké zbraně, na Ukrajinu vozíme také protiletadlové tanky, takže pomoc je velká. To, co Německo nedělá – a dosud to neudělala žádná země – je, že tanky vyrobené v NATO by byly vyvezené na Ukrajinu. Neudělaly to USA, Francouzi ani Němci. Vyřešilo se to tak, že se tyto tanky vymění za tanky ruské výroby, což je dohoda uvnitř NATO. To znamená, že děláme totéž, co USA,“ dodal.
Ministr si nemyslí, že by toho Německo dělalo méně než jiné země, jen mu to déle trvá a také o tom, co dělá, nemluví.
