Výstavba podmořského plynovodu mezi Lubminem a ostrovem Rujána, kde Německo připravuje terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), může začít. V pondělí to oznámila německá společnost na provoz plynovodní sítě Gascade, která získala povolení pro první část padesátikilometrového potrubí. O terminál se zajímá Česká republika, která je už nyní s Lubminem infrastrukturně propojena.
Německé úřady vydaly povolení pro první úsek plynovodu k terminálu na Rujáně
„Báňský úřad ve Stralsundu dnes vydal firmě Gascade Gastransport GmbH povolení k první části baltského propojení (OAL) z Lubminu ke kilometru 26 a k pozemní sekci v Mukranu,“ uvedla společnost Gascade.
Z rujánského přístavu Mukran, kde terminál vznikne, povede plynovod do Lubminu, kde ústí nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream. Z Lubminu je možné plyn posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.
„Máme radost z tohoto důležitého kroku ve schvalovacím řízení,“ řekl o získaném povolení šéf Gascade Ulrich Benterbusch. „Nyní můžeme začít s budováním potrubí,“ dodal. Produktovod, který má plánovanou délku padesát kilometrů, bude hotov do konce letošního roku. Potrubí vznikne z přebytků ze stavby produktovodu Nord Stream 2. Tyto díly byly vyrobeny, ale nakonec zůstaly nevyužity.
Terminál navštívil český velvyslanec
O terminál v Mukranu se zajímá Česko. Před týdnem Mukran a Lubmin navštívil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který při té příležitosti řekl, že zařízení by mohlo vyřešit dodávky plynu do střední Evropy včetně Česka. Na význam terminálu pro Českou republiku a další země v regionu na východ od německých hranic upozorňuje i společnost Deutsche ReGas, která bude terminál na objednávku německé vlády provozovat.
Také společnost Gascade v pondělním prohlášení uvedla, že baltská propojka OAL posílí bezpečnost zásobování nejen Německa, ale také jihovýchodní Evropy.
Vyvolává kritiku
Vznikající terminál na Rujáně však vyvolává i kritiku, a to nejen mezi místními obyvateli, ale také ze strany německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). Odpůrci tvrdí, že zařízení je zbytečné a že ohrožuje turistický ruch i přírodu.
S výstavbou terminálů na LNG začalo Německo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade a opět ve Wilhelmshavenu. Pátou lokalitou je zmíněný Mukran s propojením do Lubminu.
V Lubminu již nyní funguje terminál na LNG, který zprovoznila společnost ReGas jako čistě soukromý projekt. Zařízení v Mukranu chce ReGas spustit během nadcházející zimy. Společnost uvedla, že zplynování LNG bude zajišťovat speciální loď Transgas Power s roční kapacitou 7,5 miliardy kubických metrů zemního plynu. Společně s jednotkou Neptune, která je v Lubminu, budou mít baltské terminály roční kapacitu 13,5 miliardy kubických metrů zemního plynu.
