Německá policie zadržela podezřelého z útoku nožem v Solingenu

4 minuty
Události: Útok v Solingenu
Zdroj: ČT24

Německá policie v sobotu večer zadržela člověka, jehož podezřívá z útoku nožem v Solingenu. V televizi ARD to řekl ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul. Během pátečních oslav vzniku města útočník zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Už předtím policie potvrdila zadržení dvou lidí. Vrchní státní zástupce Markus Caspers během dne sdělil, že nelze vyloučit, že útok měl teroristické pozadí. K odpovědnosti se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS) na svém účtu na Telegramu, neposkytl k tomu ale žádné důkazy.

Ministr Reul uvedl, že policie dopadla „pravého podezřelého“, po kterém pátrala celou sobotu. Magazín Der Spiegel na svých internetových stránkách píše, že se podezřelý policii vzdal. Podle Spiegelu jde o 26letého Syřana, který přišel koncem roku 2022 do Německa a požádal tam o azyl. Německé úřady údajně doposud neměly informace, že by šlo o islamistického extremistu.

Německá policie vpodvečer oznámila, že na základě získaných informací podnikla akci v azylovém domě pro uprchlíky v centru města.

Vrchní státní zástupce v průběhu dne sdělil, že úřady stále zjišťují, co za útokem stojí. „Zatím se nám nepodařilo určit motiv, ale na základě všech okolností předpokládáme, že nelze vyloučit prvotní podezření na teroristicky motivovaný čin,“ řekl. Premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst později prohlásil, že šlo o teroristický čin.

K útoku se bez důkazů přihlásil IS, v prohlášení na Telegramu skupina tvrdí, že útok uskutečnil jeden z jejích členů jako pomstu za muslimy v Palestině a všude jinde. Akce byla podle IS zaměřena na skupinu křesťanů. Německo je vedle USA jedním z nejdůležitějších spojenců Izraele a také jedním z nejdůležitějších dodavatelů zbraní pro izraelskou armádu, upozornila agentura DPA.

Düsseldorfská policie oznámila, že také obdržela od IS dopis, ve kterém se organizace hlásí k útoku. Podle mluvčí je nyní nutné prověřit, zda je tento dopis pravý. IS se v minulosti často přihlásil k odpovědnosti za útok, aniž by existovaly spolehlivé důkazy o skutečné spolupráci s pachatelem.

První zadržení

První zadržený je podle policie podezřelý z toho, že o plánovaném útoku věděl a neinformoval úřady, nebyl však útočníkem. S pachatelem měl podle vyšetřovatelů krátce před útokem mluvit. Druhého člověka zadržela policie ve večerních hodinách, neuvedla k tomu však bližší informace.

Policie zřídila internetový portál, kam mohou lidé nahrávat záběry a posílat jakékoliv další informace týkající se útoku. Policie také vyzvala občany, aby zůstali ostražití.

Muž, který podle některých svědků vypadal jako Arab, se s nožem vrhal na náhodné kolemjdoucí, napsal deník Bild. Podle policie si útočník své oběti vybral náhodně, cíleně ale mířil na jejich krk.

Podle deníku Bild jsou oběťmi dva muži a jedna žena, kteří pocházeli ze Solingenu a z Düsseldorfu. Útok se odehrál kolem 21:40 ve městě, které má asi 160 tisíc obyvatel. Podle mluvčího ministerstva vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se pachateli podařilo uprchnout ve zmatku a panice, které po útoku propukly.

Lidé nosí květiny a svíčky za oběti útoku v Solingenu
Zdroj: Reuters/Thilo Schmuelgen

Scholz ostře útok odsoudil

Soustrast pozůstalým vyjádřil a brzké uzdravení zraněným popřál spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň vyzval k rychlému dopadení útočníka a jeho „potrestání v plném rozsahu“. Podobně se vyjádřili i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Také spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová už ráno projevila soustrast pozůstalým a rodinám zraněných. „Policie Severního Porýní-Vestfálska má veškerou podporu spolkové vlády. Jsem v neustálém kontaktu se (zemským) ministrem vnitra Herbertem Reulem,“ napsala na síti X.

Soustrast rodinám obětí vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jsem hluboce zarmoucen tragédií v německém Solingenu, kde po brutálním útoku nožem zemřeli tři lidé a další bojují o život. Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí. V této těžké chvíli myslím na naše německé přátele,“ uvedl na síti X.

Kafka: Lidé to nesou těžce, ale důstojně

„Náš zastupitelský úřad je ve spojení s místní policií a v tuto chvíli nemáme informace, že by mezi oběťmi byli čeští občané,“ sdělila během soboty mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová. Podobně se vyjádřil také český velvyslanec v Berlíně.

„V tuto chvíli je absolutní prioritou dostihnout a zneškodnit pachatele a postarat se o kriticky zraněné, tak i o celkovou atmosféru na místě,“ řekl Kafka ve vysílání ČT. Celá akce podle něj skončila jedním velkým šokem, ze kterého se město postupně dostává. „Lidé to nesou těžce, ale důstojně,“ popsal.

Český velvyslanec také nemá ani informace o tom, zda se v samotném Solingenu nachází nějací Češi. Na krizovou linku, kterou ministerstvo v Severním Porýní zřídilo, se mohou podle něj obracet ti, kteří vědí, že někdo z jejich blízkých by se mohl ve městě vyskytovat.

16 minut
Útok nožem v Solingenu
Zdroj: ČT24

Podle bezpečnostního experta Petra Bárty se ve věci vyšetřování kromě rešerše mobilních telefonů z místa čeká například i na vyjádření zraněných. Policii také podle něj pomohou i záběry se soukromých kamer, které slouží k zabezpečení domů a firem. „Postupně bude cílem nějakým způsobem vymezit směr, typové chování i vzhled pachatele,“ řekl k pátrání Bárta. Dodal, že policie také prověřuje, zda na místě byly i například trestané osoby. „Nicméně si nemyslím, že by nedošlo k dopadení útočníka. Záleží spíš jenom, v jaké době a jak rychle to bude,“ řekl během soboty expert.

Další útoky

Útoky nožem jsou nyní v Německu velkým tématem, neboť jejich četnost se každoročně zvyšuje. Tento týden v pondělí policisté v Mnichově zastřelili ženu, která je napadla nožem. Na začátku června zemřel policista, jehož pobodal útočník v centru Mannheimu během akce hnutí Pax Europa, které je kritické vůči islámu. Zraněno bylo také pět příslušníků tohoto hnutí včetně jeho šéfa.

Faeserová již dříve oznámila, že se rozšíří zóny, ve kterých bude nošení nožů zakázáno. Takové zóny už nyní fungují na některých nádražích či v problematických centrech měst. Ministryně vnitra chce rovněž ve veřejném prostoru omezit povolenou délku čepele a zcela zakázat nože s vystřelovací čepelí. Nyní je povolená čepel o délce dvanáct centimetrů, ministryně chce limit snížit na šest centimetrů.

Podobné útoky se nezřídka odehrávají i v Británii. 29. července otřásla Southportem smrt tří malých dívek. Útočník v tanečním studiu zranil dalších deset lidí. Ubodání malých dětí a následná dezinformace, že pachatel byl žadatelem o azyl, vyvolaly v Británii násilné nepokoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...