Je dobře, že první cesta prezidenta Petra Pavla vedla právě na Slovensko, je to velká historická tradice, řekl v Událostech, komentářích poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Návštěva podle něj upevňuje jasnou prozápadní, proatlantickou proevropskou orientaci. Jiřího Kobzu (SPD), dalšího člena zahraničního výboru, mrzí Pavlova slova o Visegrádské skupině. Vztahy Česka a Slovenska považuje za naprosto klíčové.
Kobzu mrzí Pavlův výrok o V4, Hayato Okamura je vděčný za „jasné vyjádření“
Pavel v Bratislavě prohlásil, že sdružení zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) není efektivní a vnímá jej jako konzultační fórum bez ambice dosáhnout hlubší koordinace ohledně zahraniční politiky.
„My to považujeme za základ budoucí Evropy, myšleno střední Evropy, nikoliv Unie, myslím, že bychom měli rozlišovat věci, které jsou unijní, a věci, které jsou evropské,“ uvedl Kobza s tím, že například otázka bezpečnosti je nesmírně důležitá, což zmínil zejména v souvislosti s ochranou před nelegální migrací a ochranou hranic.
Naopak Okamura podotkl, že je za toto jasné Pavlovo vyjádření velmi vděčný. „V4 už před lety splnila svůj nejdůležitější úkol, velmi pozitivní, pomohla čtyřem středoevropským bývalým komunistickým zemím ke vstupu do NATO a do EU,“ řekl s tím, že od té doby spolek spíše upadá a nyní je ve velké krizi kvůli „jasně prokremelské“ maďarské vládě Viktora Orbána.
Poslanec KDU-ČSL rovněž upozornil, že v tomto ohledu existuje nepřekonatelná odlišnost mezi Budapeští a Varšavou: „Poláci se svým pohledem a historickou zkušeností a geografickou polohou mají postoj na podporu napadených Ukrajinců jasný a Orbán dělá opačnou politiku.“
Kobza podotkl, že státy V4 mezi sebou mohou nesouhlasit a jsou mezi nimi rozdíly, ale mají i hodně věcí společných, například některé problémy s nelegální migrací. „Ty můžeme společně vyřešit.“
Dlouhá cesta
Zahraniční zpravodajka RTVS v Praze Katarína Vítková v souvislosti s Pavlovou cestou na Slovensko zmínila, že je vidět mezi oběma státníky velký soulad. „Viděli jsme to už ve štábu Petra Pavla, když ho slovenská prezidentka navštívila. Já vidím, že na Hrad přišel někdo, kdo si bude se Zuzanou Čaputovou velmi dobře rozumět,“ poznamenala.
Podotkla, že ačkoliv byly vztahy slovenských a českých prezidentů v minulosti nadstandardní, došlo i na sporné momenty. „Vzpomínám na rok 2017, kdy slovenská prezidentská kancelář žádala o možnost udělit hodnost generálmajora Josefu Gabčíkovi a žádala o součinnost českou prezidentskou kancelář, a nedočkala se pozitivní odezvy,“ dala za příklad.
Zmínila, že od 90. let se vztahy mezi oběma zeměmi zlepšily a případná zlá krev se po všech těch letech vyčistila. „Slováci se nyní nemůžou vymlouvat na pragocentrismus a Češi si už nemůžou stěžovat na to, že doplácejí na Slováky,“ dodala.
Analytik z Global Arena Research Institute Michal Kořan podotkl, že ačkoliv jsou česko-slovenské vztahy nadstandardní, až bratské, dosud jim dlouhodobě chyběla hlubší podstata kromě všednodenní agendy. „Ale nyní tam ten impuls byl, protože plánovat společnou cestu na Ukrajinu nebo přinejmenším o ní hovořit, nebo srdečnost, která začala nečekanou návštěvou prezidentky Čaputové ve volebním štábu Petra Pavla, to všechno vidím jako velký impuls,“ konstatoval.
Zmínil také, že od 90. let obě země urazily obrovský kus cesty. Tehdy by si prý nemohl představit, že by hlavy států jely na společnou zahraniční cestu. Česko a Slovensko jsou ale v současnosti sociálně na velmi podobné úrovni a řeší obdobné typy problémů, třeba závislost na obchodu s Německem, zmínil Kořan.
„Celou tu česko-slovenskou anabázi považuji za malý zázrak, že se to podařilo přetavit v takto blízké partnerství,“ dodal.