Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.
„Uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva,“ uvedl ve sněmovně premiér.
V projevu o situaci na východě Ukrajiny zopakoval, že Evropa je krok od války a Česko by mělo mluvit jedním hlasem. Dodal, že Evropská unie podle něj nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory.
Fiala rovněž potvrdil, že Severoatlantická aliance pravděpodobně posílí vojenskou přítomnost na východním křídle.
Podle premiéra Česko podporuje zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku. „První reakce Evropské unie by měla přijít už dnes (v úterý – pozn. red.) v podobě sankcí. Jsou připraveny různé škály sankcí a dopad na Rusko by měl být ve výsledku velmi tvrdý,“ řekl.
Zeman: Vstup ruských vojsk zvyšuje riziko vojenského konfliktu
Podle prezidenta Miloše Zemana „vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení.“ Uvedl to v prohlášení, které zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva. Zeman dříve uváděl, že neočekává ruský útok vůči Ukrajině.
Prezident se také zúčastní on-line pátečního summitu devíti středoevropských a východoevropských členských zemí NATO, takzvané skupiny B9. Jednat se bude o Ukrajině.
Ve středu zasedne Bezpečnostní rada státu, uvedla Černochová
Podle ministryně obrany Jany Černochové ve středu kvůli situaci na Ukrajině zasedne Bezpečnostní rada státu. Její resort by na ní měl předložit návrhy, jak řešit některé problematické otázky v souvislosti s pondělním rozhodnutím Ruska uznat nezávislost samozvaných republik na východě Ukrajiny.
Po velitelském shromáždění armády také sdělila, že stále věří tomu, že se krizi na Ukrajině podaří vyřešit diplomaticky. „Rusko nemá žádný mandát diktovat suverénním státům, kam mají patřit,“ dodala.
K plánovanému posílení alianční přítomnosti ve východních zemích NATO řekla, že má s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou nyní čas na zpracování variant českého zapojení. Jsou podle ní dvě možné varianty, a to zapojení na Slovensku, nebo v Rumunsku. Naznačila, že pravděpodobnější je vyslání českých vojáků na Slovensko.
Bezpečnostní rada státu se napětím na rusko-ukrajinské hranici zabývala už na začátku února a před týdnem. Podle Černochové Rusko sní o obnově sovětského impéria a požaduje po suverénních státech návrat o třicet až čtyřicet let zpět. „Zlu se nesmí ustupovat, stále doufám, že se z Ruska opět nestane říše zla,“ uvedla s tím, že doufá v mírové řešení celého konfliktu.
Opata: Česko se nemůže tvářit, že se ho ukrajinská krize netýká
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata zdůraznil, že Česká republika se nemůže tvářit, že se jí krize na Ukrajině netýká. Česko podle něj proto potřebuje být součásti Severoatlantické aliance s modernizovanou armádou.
Na velitelském shromáždění armády zmínil, že události na Ukrajině považuje za důkaz, že svět nebude bezpečné místo. Opata by měl podle ministryně Černochové v příštích měsících ve své funkci skončit. V reakci na to řekl, že si je jistý, že „naše letadlová loď pluje správně“.
Ruský velvyslanec má podat vysvětlení
Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Je předvolán k náměstkovi, řekl Dvořák novinářům po jednání resortního krizového štábu. Ten se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči svobodnému a nezávislému státu, na kterou musí přijít jasná, tvrdá a jednotná odpověď.
České velvyslanectví v Kyjevě bude nadále fungovat, na nějakou dobu bude ale nutné omezit přijímání žádostí o víza. Do konce týdne se počet pracovníků sníží asi o další tři, přesunou se na generální konzulát ve Lvově. Aktuálně je na ambasádě 22 pracovníků, na konzulátu 36.
„Snažíme se, aby agenda nebyla zásadně omezena, abychom víza mohli dále vydávat. Konzulární činnost zůstává na ambasádě v Kyjevě zachována tak, abychom byli schopni poskytovat pomoc občanům, pokud by ji potřebovali,“ řekl Dvořák. Podle vyjádření ministerstva pro ČTK se zatím na zastupitelské úřady neobrátil nikdo s žádostí o pomoc mimo standardní záležitosti.
ANO odsuzuje ruskou agresi, SPD volá po diplomatickém řešení
Od poledne na budově sněmovny vlaje ukrajinská vlajka. Rozhodla o tom předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na znamení podpory vyvěsí ukrajinskou vlajku i Senát.
Vstup ruských vojsk na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. „Tento krok, a v tom se shodujeme s poslanci vládní koalice, v tom se shodujeme s panem premiérem, je jednoznačným porušením mezinárodních smluv,“ uvedla v projevu před poslanci. Podle ní ve věci Ukrajiny vyjadřuje ANO jednoznačnou podporu vládní koalici.
Na tiskové konferenci uvedl člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD), že porušení suverenity a integrity státních hranic je porušením mezinárodního práva. Vstup ruských vojsk na Donbas považuje za „invazi na pozvání“. Předseda SPD Tomio Okamura se poté vyslovil pro rychlé urovnání konfliktu a pokud možno pro jeho diplomatické řešení.
Nejste sami, skandovalo Václavské náměstí
Na podporu Ukrajiny se v úterý večer konala také demonstrace na Václavském náměstí. Zahájila ji píseň Say No to the Devil (Řekni ďáblovi ne) písničkáře Svatopluka Karáska. Protestující s sebou měli vlajky EU, NATO a Ukrajiny. Účastníci také napsali na zem křídou vzkaz Sláva Ukrajině. Přinesli i transparenty, mimo jiné s nápisy Běž domů Ivane či Putin, hands off Ukraine (Putine, ruce pryč od Ukrajiny).
Velký potlesk demonstrujících sklidil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Ukrajina se podle něj snaží začlenit do evropského společenství a nechce být totalitním státem. „Tato solidarita je pro nás inspirující k hájení naší země,“ řekl lidem na shromáždění. Současnou situaci připodobnil k mnichovské dohodě. „Putin říká, že ukrajinský národ neexistuje, ale my víme, že existuje tisíc let,“ dodal velvyslanec. Demonstranti pak začali skandovat „Nejste sami“.
Obavy nicméně trvají. „Od otevřené války mezi Ruskem a Ukrajinou je krůček,“ poznamenal v Interview ČT24 někdejší ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS). „Očekával bych, že si Vladimir Putin půjde brzy pro zbytek Doněcké a Luhanské oblasti, což je více než dvakrát tolik než to, co ovládá dneska. Pokud by se ruská armáda pohnula do zbytku oblastí Donbasu, znamená to vojenský střet, pokud ukrajinská armáda neuteče.“
