Slovenský premiér Robert Fico vsadil vše na příklon k východním typům politických režimů a hledá v nich partnery pro prosazování svých zájmů, řekl v pořadu Události, komentáře senátor Stanislav Balík (nestr.). Podle něj jde o pragmatický kalkul. Poslanec Jiří Kobza (SPD) soudí, že Česku nepřísluší kroky slovenské vlády kritizovat. Vystoupení Fica v ruské státní televizi označil za „první vlaštovku, která umožňuje nějaký dialog“.
Slovenský premiér Robert Fico vystoupil v ruské televizi a vydal se na cestu do Číny, za což sklidil kritiku zejména od opozice. Balík k tomu poznamenal, že Fico „evidentně vsadil všechno na kartu příklonu k východním typům politických režimů“.
„Zahraniční politiku země začíná orientovat tímto směrem, z jeho strany jde o pragmatický kalkul, jak najít oporu a partnery pro prosazování zájmů, kterými chce měnit slovenskou zahraniční politiku,“ podotkl s tím, že Fico ve svém okolí – kromě maďarského premiéra Viktora Orbána – nemá žádného blízkého spojence. „Tak ho hledá někde jinde,“ konstatoval.
Na dotaz, zda Slovensko směřuje k „neliberální demokracii“, Balík poznamenal, že demokracii by se neměly dávat jakékoliv přívlastky. „Demokracii buď máme, nebo nemáme. Přívlastky to spíš zatemňují a mají omluvit deficit v demokracii,“ míní. Je nicméně přesvědčen, že Bratislava stále demokracií je. „Byť můžeme pozorovat některé prvky značící, že vývoj může být v budoucnu hodně složitý,“ dodal.
„Nejsou žádná kolonie, abychom jim veleli“
Slovenská zahraniční politika je především záležitostí tamní vlády, která vzešla z demokratických voleb, upozornil Kobza. Má pocit, že se na to v diskuzích zapomíná. „Není na nás tady nějak kritizovat nebo chválit, co dělají, ale spíš to máme brát na vědomí a přemýšlet, co to bude znamenat pro nás,“ myslí si poslanec. „Oni nejsou žádná kolonie, abychom jim veleli,“ dodal.
V českém zájmu by měly dle Kobzy být co nejlepší vztahy se Slovenskem, protože je to nejbližší soused a hlavní spojenec. „A uvědomme si, že Slovensko je státem, který hraničí s Ukrajinou, která je ve válce s Ruskem. Jejich (slovenské) volání po míru je proto naprosto pochopitelné,“ je přesvědčen.
To, že je Fico ochoten jednat s oběma válčícími stranami, je podle něj logické. „Diplomacie je o jednání se všemi, ať se nám to líbí, nebo ne.“ Vystoupení slovenského premiéra v ruské televize je podle Kobzy „první vlaštovkou, která umožňuje nějaký dialog“.
Fico také prohlásil, že by chtěl jet do Moskvy. „Rusko je agresorem. Ano, má se s ním jednat, ale těžko říct, v jaké pozici. (...) Je to hodně složité, záleží, s jakým tam kdo jede cílem, jaké jsou okolnosti,“ okomentoval Balík. „Jestli takové okolnosti nastaly teď, za Roberta Fica, tím si nejsem jist,“ dodal.
Kobza zopakoval, že s Moskvou je nutné jednat. „Další věc je, že jestli chce jet Fico na oslavy konce druhé světové války, tak nezapomínejme, že celé Slovensko tehdy osvobodila Rudá armáda,“ prohlásil.
Překračování hranic, hodnotí historik a sociolog
Historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík vystoupení Fica v ruské televizi okomentoval jako „překračování hranic“. „Opět byla překročena další hranice, kterou jsme si možná ani nedovedli představit, protože tu nebyly jasné signály, že Fico bude v zahraniční politice až takhle proaktivní nebo tak viditelně proruský,“ uvedl.
Se Stehlíkem souhlasí i sociolog ze Slovenské akademie věd Dominik Želinský. „Byl jsem překvapený z toho, že si Fico skutečně zvolil tuto cestu. V prvním momentu jsem tomu nedokázal porozumět, co ho k tomu mohlo vést,“ přiznal. „Také si to vykládám jako překračování hranic a zároveň jako reakci na vnitropolitickou dynamiku,“ sdělil Želinský.
