Fico vystoupil v ruské televizi, sklízí kritiku

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Fico v televizním pořadu vystoupil prostřednictvím videospojení, přičemž jeho odpovědi ve slovenštině téměř překrývá hlas tlumočníka do ruštiny. Zda je překlad Ficových výroků přesný, proto nelze s jistotou říci.

Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla a označila ho za exkluzivní. Rádio Svoboda na svém webu poznamenalo, že Skabejevová figuruje na sankčním seznamu Evropské unie nebo Spojených států.

Slovenský premiér mimo jiné podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, ale že on nevěří, že by jimi byl vstup této země do NATO. Podle jeho slov neexistuje racionální zdůvodnění pro tvrzení, že Rusko má zájem na konfliktu s celým světem. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ prohlásil předseda slovenské vlády.

Premiér v interview mimo jiné kritizoval země EU tvrzením, že jejich podpora Ukrajiny jen prodlužuje válku, upozornilo Rádio Svoboda a dodalo, že Fico hájil i další teze prosazované ruskými úřady a jimi kontrolovanými médii. Jako příklad rozhlasová stanice zmínila tvrzení, že Kyjev v roce 2022 odstoupil od mírových rozhovorů pod tlakem Západu, nebo že západní sankce uvalené na Rusko nefungují. Hovořil zároveň o údajné únavě z války na Západě. Na adresu Moskvy neřekl nic kritického, dodalo Rádio Svoboda.

„Bude mi ctí přijet do Moskvy“

Fico dále vzkázal, že je „bez váhání připraven“ mluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Budu považovat za čest přijet do Moskvy, abych se zúčastnil oslav osmdesátého výročí konce druhé světové války a především vítězství nad fašismem,“ předeslal slovenský lídr.

Ten rovněž řekl, že pomník na Slovensku by si zasloužil sovětský maršál Ivan Koněv. Tento vojevůdce se na konci druhé světové války podílel na osvobození části střední a východní Evropy. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu podle TASS v reakci na Ficova vyjádření řekl, že Putin je otevřen kontaktům s představiteli jiných zemí. „Zatím neexistují konkrétní plány,“ řekl Peskov ohledně případného setkání ruského autoritáře a slovenského premiéra.

Hanba, reaguje opozice

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka označil Ficovo vystoupení v ruském kanále za hanbu. „Premiér Fico vystoupil v ruské propagandistické televizi. Doma se mu rozpadá (vládní) slepenec, zdravotnictví pro něj není premiérské téma, ale na sloužení Putinovi si čas najde. Je to obrovská hanba,“ zdůraznil Šimečka.

O hanbě hovoří také opoziční hnutí Slovensko. „To, že Robert Fico jako vůbec první vrcholný politik EU a NATO poskytl rozhovor jedné z nejtvrdších propagandistek Kremlu, Olze Skabejevové, je mezinárodní hanbou pro Slovensko,“ sdělilo hnutí v tiskové zprávě. Opoziční poslankyně Veronika Remišová (Za ľudí) uvedla, že Skabejevová pravidelně šíří protiukrajinské a proruské dezinformace. „Tímto krokem se Robert Fico otevřeně zařadil mezi největší přisluhovače Moskvy ve střední Evropě, po bok (maďarského premiéra Viktora) Orbána. Ale ani Orbán ze sebe nedělá až takového Putinova užitečného oslíka a tento pořad je i pod jeho úroveň,“ dodala.

Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) uvedla, že po Ficových vyjádřeních v ruské televizi jsou na místě obavy z jeho cesty do Číny. „Viděli jsme hodinové tlachání, pochlebování Kremlu a opakování ruské propagandy. Hned poté sedl do letadla a odletěl do Číny. A je překvapen, že na Slovensku panuje obava z toho, co tam může dohodnout,“ řekl poslanec SaS Juraj Krúpa. Fico se v Číně setká s tamními vrcholnými politiky a v Pekingu zahájí podnikatelské fórum.

Rusko otevřeně napadlo Ukrajinu 24. února 2022. Západ vojenskou agresi odsoudil, na Moskvu uvalil sankce a Ukrajinu podporuje mimo jiné vojensky, aby se mohla bránit. Z evropských vrcholných představitelů se do Moskvy vypravil letos maďarský premiér Viktor Orbán, který s ruským režimem nadále udržuje vztahy.

Ficova vláda po nástupu do úřadu loni na podzim změnila předchozí postoj Slovenska, které podporovalo Ukrajinu i dodávkami zbraní, a zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Bratislava nyní kritizuje protiruské sankce a podle Fica by se měla EU postupně snažit o normalizaci vztahů s Ruskem. Slovensko pod Ficovým vedením nezrušilo komerční dodávky zbraní, humanitární pomoc ani vývoz elektřiny na Ukrajinu.

Nikdo by nečekal, že Fico zajde takhle daleko, říká sociolog

Podle sociologa z Bratislava Policy Institute Michala Vašečky už se jedná o něco více než jen o přesvědčování domácích voličů. „Navazuje to na rétoriku Roberta Fica z posledních měsíců a let. Fico ale zároveň překvapil, protože vystoupil na jednom z nejvýznamnějších kanálů ruské propagandy, který přímo podporuje invazi na Ukrajinu,“ sdělil Vašečka. Nikdo by podle něho nečekal, že premiér zajde až takhle daleko.

Vašečka vidí v chování Fica určité paralely s maďarským premiérem Orbánem. „Podobně jako Viktor Orbán má Robert Fico zájem vycouvávat ze standardní spolupráce uvnitř EU a hledat si partnery mimo Unii,“ konstatoval.

Sociolog se vyjádřil rovněž k tomu, zda jsou ve slovenské vládní koalici politici, kterým zahraniční politika premiéra nevyhovuje. Podle Vašečky takoví existují, ale nejsou příliš vidět. „Například prezident Pellegrini na tyto problémy avizuje, že nemá proč do toho vstupovat,“ uvedl. „Celá ta politická scéna je ve vleku aktivit Roberta Fica,“ dodal.

7 minut
Sociolog Michal Vašečka k rozhovoru Roberta Fica pro ruskou televizi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...