Policie v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v pátek registrovala 149 případů vyhrožování jeho napodobením nebo schvalování činu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kriminalisté svou práci dělají dobře. Upozornil ale, že jde především o verbální trestné činy, za které by se neměly ukládat příliš přísné tresty. S tím i souhlasí ústavní právník Marek Antoš. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci.
Dle informací pořadu Otázky Václava Moravce byly k pátku úkony trestního řízení zahájeny v 84 případech, u deseti skutků bylo ukončeno zkrácené přípravné řízení. V jednom případě bylo zahájeno trestní stíhání.
„Špatná zpráva je, že se takové reakce vůbec vyrojily. Ale dobrá zpráva je, že policie koná,“ okomentovala situaci místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Po teroristických útocích například v Paříži či Manchesteru se dle eurokomisařky vždy následně objevilo schvalování činu, oslavování pachatele či vyhrožování. „Je to vždy reakce na sociálních sítích, bohužel to funguje i jako inspirace a instruktáž,“ podotkla.
Jourová také zmínila reakci provozovatele sociální sítě Facebook. “Vytáhla jsem si zprávu Mety, (...) Facebook zareagoval okamžitě, spustil krizový protokol, okamžitě odstranili kolem 1600 odkazů, komentářů, textů, obrázků, aby policie mohla konat nerušeně,” popsala.
Stříž poděkoval policii, že se schvalujícím reakcím na sociálních sítích věnuje, svou práci podle něj koná dobře. „Policie umí dobře identifikovat lidi, kteří využívají sociální sítě, aby tam prezentovali své názory. Myslím, že je dobře, že postupuje ofenzivně a případy stíhá,“ poznamenal.
Na druhou stranu dle Stříže jde zejména o verbální trestné činy, které by dle něj neměly být přeceňovány. „Je to jen slovní nebo písemné prohlášení těch osob, represe by tak neměla být příliš přísná, neměly by se za ně ukládat drakonické tresty,“ myslí si.
Antoš: Svoboda projevu není neomezitelná
Svoboda projevu je sice důležitá ústavní hodnota, ale není neomezitelná, upozornil Antoš. „Listina základních práv a svobod i evropská úmluva umožňuje zákonodárci, aby omezil svobodu projevu, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu jiných hodnot, jako je ochrana práv a svobod druhých nebo ochrana bezpečnosti,“ ujasnil.
Dle Antoše je tak nezbytné neustále hlídat, kde je rovnováha, která se však v čase může i vyvíjet. „Pokud je společnost ve stavu, kdy je ohroženější či citlivější, může to být dobrým důvodem i trochu přitvrdit ve vztahu ke svobodě projevu,“ míní.
Souhlasí se Střížem, že za verbální trestné činy by neměly být ukládány příliš tvrdé tresty, třeba ty nepodmíněné. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci, „který může vést k tomu, že se někdo zvedne a spáchá nějaký další čin,“ doplnil.
Smazaný příspěvek poslance Kobzy
Poslanec za SPD Jiří Kobza v později smazaném příspěvku na Facebooku označil střelce z filozofické fakulty v Praze za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“. „Výrok považuji za mimořádně nehorázný a mimořádně necitlivý vůči obětem. (...) Ale nemyslím, že by si zasloužil řešení nástroji trestního práva,“ okomentoval Antoš.
„Já na konkrétním případu nemůžu říkat, jestli by ta věc měla zasluhovat trestního stíhání, či nikoliv,“ sdělil Stříž. Pokud někdo dle Stříže hlásá svůj názor, ať už je pravdivý, či není, neměl by se posuzovat nástroji trestního práva. „Trestní právo by v takových případech mělo být zdrženlivé ve smyslu své role jako posledního prostředku nápravy,“ zdůraznil.
Jourová by od politiků čekala vyšší míru odpovědnosti, jelikož mají vliv na společnost. „Myslím, že výrok pana Kobzy je chráněn svobodou slova, (ale pro mě jako pro občanku je to výrok odpudivý, velmi ho odsuzuji),“ dodala.
Prevence
V souvislosti s tragickou událostí na Univerzitě Karlově se začala řešit prevence, například zbraňová legislativa. Česko je dle Jourové specifické v tom, že většina držitelů zbrojních průkazů vlastní střelnou zbraň za účelem ochrany života a majetku. „Zatímco v řadě států, kde je i vyšší počet zbraní, je to za účelem lovu nebo pro sportovní účely,“ podotkla.
„Debata o prevenci by mohla přinést i větší fantazii po stránce využívání technologií,“ domnívá se Jourová. Zmínila třeba možnost využití umělé inteligence pro detekci přípravy teroristických útoků.
Antoš podotkl, že v Listině základních práv a svobod nevidí zakotvení práva vlastnit střelnou zbraň. Formulace v článku šest je obecná. „Je tam cosi, co z mého pohledu nemá skoro žádný význam,“ řekl. Možné zpřísnění zákona o držení střelných zbraní napadeno u Ústavního soudu být ale může, dle Antoše záleží, jak soud zmíněné ustanovení vyloží.
Podmínky pro získání zbrojního průkazu jsou podle Stříže přísné. „Zahrnuje odbornou způsobilost, zdravotní způsobilost a bezúhonnou minulost. První a třetí bod je ošetřen velmi dobře a kvalitně,“ míní. Otázka zdravotní způsobilosti je podle něj trochu problematická, jelikož praktický lékař žadatele o zbrojní průkaz nemá přístup do všech medicínských databází. „Neví, zda se ten člověk léčí s nějakou psychiatrickou diagnózou,“ uvedl s tím, že v tomto případě je prostor pro vylepšení.
