Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.
V pondělí jednal Petr Fiala ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem, v úterý s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a dalšími vlivnými kongresmany z obou stran americké politiky, měl také projev v konzervativním Hudsonském institutu. Fialova stranická kolegyně Eva Decroix nazvala předsedu vlády „frajerem“.
„My se často neumíme pochválit, umíme se velmi dobře zkritizovat. Myslím, že jsou okamžiky, kdy bychom se neměli bát použít silnější slova a říci, to je fajn, to se povedlo. (…) Klidně to zopakuju, že pan premiér je frajer,“ řekla.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je Fialova návštěva ve Spojených státech hlavně „jednoznačné potvrzení toho, že Česko je vnímáno jako silný hráč na světové scéně“. Za důkaz považuje například to, že byl Fiala teprve čtvrtým zahraničním státníkem, kterého letos prezident Biden přijal.
Zdůraznil, že aktuální jednání ve Washingtonu jsou pouze částí českého diplomatického úsilí, které bude pokračovat například při neformálním summitu ministrů zahraničí NATO v Praze. „Můžeme to brát jako jisté ocenění,“ charakterizoval Lipavský premiérovu návštěvu v Bílém domě.
Jaroslav Bžoch, který se dlouhodobě vyjadřuje za opoziční ANO v zahraničněpolitickým otázkám, považuje za dobré, že američtí prezidenti přijali Fialu i některé jeho předchůdce včetně předchozího premiéra Andreje Babiše (ANO). „Je to důkaz našich dobrých vztahů. Ať tady byla jakákoli vláda, vždy jsme stavěli na transatlantických vztazích a prozápadním směřování. Témata pro nás důležitá budou důležitá i do budoucna,“ podotkl Bžoch.
Dodal, že pondělní návštěvu v Bílém domě považuje spíše za zdvořilostní. „Pracovní jednání probíhají například v Kongresu. Pokud chtějí schůzku premiéři zemí jako Česká republika, tak záleží na tom, jaké máme vztahy, aby se na schůzku dostali,“ poznamenal.
Za ocenění nákupu stíhaček F-35 považuje Fialovo pozvání do Bílého domu poslanec opoziční SPD Jiří Kobza, který na počátku století působil v české diplomacii. „Schůzce předcházela spousta činů. Podotkl bych především nákup F-35, který je z hlediska rozpočtu naší republiky ojedinělým činem. Myslím, že to byl jeden z důvodů tohoto pozvání,“ prohlásil.
Zejména jednání v Bílém domě považuje za přínosné hlavně pro PR obou politiků. „Chápu to jako akci, která je pro obě strany přínosná, protože obě strany mají před volbami – prezidentské volby v Americe, eurovolby u nás. Takové setkání dává poměrně silné PR oběma stranám,“ podotkl.
I Kobza však připustil, že by se v budoucnu mohl ukázat i konkrétní přínos Fialovy cesty do Washingtonu. „Důležitá byla bezpochyby. Přínos uvidíme, teď je příliš brzy to hodnotit. Teď je přínos diplomatický, teď je přínos politický, ale jestli bude přínos hospodářský, to se uvidí,“ dodal.
Že by šlo o „vyznamenání“ za nákup F-35 však odmítl ministr Lipavský. Připomněl, že na druhé straně česká vláda odmítla americkou nabídku na výstavbu jaderných bloků, ale Fiala přesto v Bílém domě byl. „Projevili jsme zdravé sebevědomí, a protože jsme udělali tolik skvělých věcí pro bezpečnost Evropy, tak Spojené státy to vnímají. Nelze to stavět do světla jednoho nákupu stíhaček,“ poukázal Lipavský.
Ukrajina jako předmět amerického vnitropolitického sporu
Důležitým bodem Fialových jednání nejen v Bílém domě, ale i v Kongresu byla podpora Ukrajině, jež vzdoruje ruské válečné agresi. Česko se pro napadený stát snaží sehnat munici, která ukrajinským obráncům dochází, naopak ve Spojených státech část politiků dlouhodobě blokuje další americkou podporu Ukrajiny. A právě odpůrce pomoci se Fiala snažil přesvědčovat, upozornila Decroix.
Lipavský považuje za důležité, aby se američtí zákonodárci při svém rozhodování, zda podpoří pomoc Ukrajině, dozvěděli i evropský pohled. „Je potřeba neustále připomínat, co znamená Evropa, pracovat i s hodnotami, na kterých jsou Spojené státy vystavěny, a připomínat svobodu a demokracii,“ uvedl. Český vliv podle něj ukázala právě muniční iniciativa. „Americká prezidentská administrativa, která má zablokovaný rozpočet, viděla, že jsou evropské země, které jsou připraveny postavit se za bezpečnost Evropy. My jsme v tom lídři,“ konstatoval.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se obává možného výsledku, kdy by Kongres rozhodl o tom, že Spojené státy pošlou vojenskou pomoc Izraeli, zatímco Ukrajině ne. „Ukrajina je aktuálně v situaci, kdy jim opravdu nezbývá nic jiného než čekat, jak jim zbytek světa pomůže. Ukrajině rozhodně nepomohlo, že se musela pozornost světa rozdvojit jinam,“ připustila Decroix. „Pro pana prezidenta Zelenského, pokud by byla schválena pomoc jenom pro Izrael, a ne pro Ukrajinu, tak je to neospravedlnitelné,“ dodala.
Podle Jaroslava Bžocha se otálení ohledně podpory Ukrajině tolik netýká jí samotné jako americké vnitřní politiky. Připomněl, že republikáni v minulosti spojili svoji podporu pomoci Ukrajině se zpřísněním imigrační politiky. „Což může znít až absurdně, ale je to součást domácího politického boje,“ míní.
Jiří Kobza je však přesvědčen, že ani dosud neschválená americká pomoc by Ukrajině příliš nepomohla. „Fakt je, že válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Je nutné využít veškeré vlivy k tomu, aby bylo dosaženo příměří, aby se ukončily boje a začalo se jednat. Když válka nikam nevede, musí se začít jednat. (…) Ta válka se posouvá na západ, posouvá se k nám. Posilovat ji a ještě ji rozfoukávat, to není dobrý nápad,“ řekl.
Podle Kobzy je třeba „dosáhnout jednání o příměří, zastavení akcí“. K tomu je potřeba najít prostředníka k jednání, míní. Na to v přestřelce ostře reagovala Eva Decroix, podle které Kobza neudává reálné důvody, jak mír zařídit. „Mír si přejí všichni. Aby lidé neumírali, je třeba je bránit,“ říká.
Bžoch míní, že jednou z možností, jak se pokusit zprostředkovat mír, je svolání mírových summitů. Rusko by se jich ale zřejmě neúčastnilo. Podle něj je tak potřeba zaměřit se na země, které vystupují neutrálně a v OSN nehlasují pro odsouzení ruské agrese a pokusit se tak Rusko izolovat. „Ale ta cesta je samozřejmě složitá. To, že to teď Rusko nechce, neznamená, že bychom se o to neměli snažit, otázka je, jaký stylem a jak moc můžeme zatlačit na Putina z jiných zemí, které ho nyní podporují,“ míní.
Napětí na Blízkém východě
Debata se věnovala i situaci na Blízkém východě. Podle Bžocha se Izrael na odvetu za íránský dronový útok chystá i přes to, že byl varován, aby konflikt neeskaloval. „I přes to, že jsme podporovatelé Izraele, bychom měli být schopni s ním mluvit a mluvit i s Netanjahuem (izraelským premiérem) o tom, že teď tohle není správná volba,“ sdělil.
Decroix míní, že není otázkou zda, ale spíše jaká bude odveta Izraele. Je vnitřně přesvědčena, že k ní dojde. „Předpokládám, že Izrael slyší, co říkají někteří jeho spojenci, předpokládám, že to s Američany konzultuje,“ Podle Decroix byl íránský útok „masivní“ a Izrael má právo se bránit.
Lipavský neúspěšnost íránského útoku označil za ukázku toho, že v regionu zafungovala koalice zemí, které tyto střely zneškodnily. „Nicméně je to velmi nebezpečná situace. V pondělí byl na české ministerstvo zahraničí předvolán íránský velvyslanec, aby Česko projevilo protest.“ Stejným způsobem, jako útočil Irán na Izrael, útočí pravidelně i Rusko na ukrajinské cíle, Ukrajina ale nemá takovou možnost se pomocí protivzdušných systémů bránit. Lipavský se proto zastává o to, aby se takové systémy Ukrajině poskytly, ty které země už má, mají totiž značné nedostatky.
Trump, nebo Biden jako příští prezident?
Případný opětovný nástup Donalda Trumpa do Bílého domu by svět nijak významně nezměnil, míní Bžoch. Trump by se podle něj soustředil hlavně na domácí scénu. Uznává, že může dojít k tomu, že se bude s Evropskou unií bavit méně.
Decroix zastává názor, že Fiala by pozvání od Trumpa přivítal se stejným nadšením, jako to od nynější hlavy Spojených států. „Pokud by to bylo v zájmu České republiky, tak je to v rámci státnických povinností.“ Politici podle ní často musí dát osobní afinitu stranou. Političku ale děsí Trumpova nepředvídatelnost. I kvůli tomu není možné se spoléhat na jednoho partnera, například v rámci NATO.
Kobza jazyku Trumpa naopak rozumí a jeho přístup je mu blízký.
Je potřeba se bavit s oběma stranami, tedy demokraty i republikány, míní Lipavský. Česko-americké vtahy podle něj zažívají renesanci a neměly by se zatracovat na základě toho, kdo bude prezidentem. „Ta politika může být složitější, například na základě toho, jaká strana bude mít většinu v Kongresu,“ uzavírá.
„Oceňujeme způsob, jakým způsobem ČR zvýšila pomoc Ukrajině. Jste v tom příkladní. Je to neuvěřitelný příspěvek k obraně Ukrajiny. Opravdu je to příklad k následování pro další země.“
Ben Cardin (D), předseda zahraničního výboru Senátu, o české muniční iniciativě
„Připsal jsem to panu premiérovi, protože jsme během dne pokročili. Myslel jsem, že je to jeho návštěva, která odemkla určitý zájem ve Sněmovně reprezentantů, protože ta se tím zákonem možná bude tento týden zaobírat. My potřebujeme tuto pomoc schválit. Je to naše hlavní priorita. Pomoc Ukrajině je naprosto zásadní a urgentní. Takže doufáme, že se tak stane tento týden.“
Ben Cardin (D), předseda zahraničního výboru Senátu, o tom, jestli projde pomoc Ukrajině ve Sněmovně reprezentantů
„Podle mě premiér opravdu podtrhl tu urgentnost v pomoci Ukrajině, aby se schválila dodatečná pomoc. Víme, že Česko splňuje požadavek 2 % HDP na obranu v NATO. Máme přehled o tom, co Česko poskytlo Ukrajině, takže se podle mě do středu pozornosti dostala relativně malá země, která dělá pro bezpečnost v Evropě mnohem víc, než je její velikost. Je to podle mě inspirace, že všichni musíme dělat víc.“
Ben Cardin (D), předseda zahraničního výboru Senátu, o tom, jak vnímal návštěvu premiéra v Bílém domě
„Být hráčem na světové scéně, tolik větším, než je velikost země, tak tato muniční iniciativa je velmi důležitá a prezident Biden i my všichni, kteří se staráme o Ukrajinu, hluboce oceňujeme české vůdcovství.“
LLoyd Doggett (D), kongresman a spolupředseda České skupiny v Kongresu, o české muniční iniciativě
„Velmi doufám, že to projde. Zřejmě v pátek, možná už ve čtvrtek v noci, budeme mít šanci o tom hlasovat. Jsem potěšený, že pomoc Ukrajině je rozdělená a budeme mít čtyři separátní hlasování. Jedním z nich bude hlasování o Ukrajině a pak o Izraeli. Jsem také velkým zastáncem zákona na přebudování hospodářské prosperity a příležitostí, který zmrazí ruská aktiva, a ta budou použita pro Ukrajinu, kde Rusové spáchali tolik válečných zločinů.
LLoyd Doggett (D), kongresman a spolupředseda České skupiny v Kongresu, o tom, jestli projde pomoc Ukrajině ve Sněmovně reprezentantů
„Podívejte, je důležité, že Putin bude zastavený. Putin je gangster, který své úmysly dával jasně najevo před řadou let. Ale nejde o to, co řekl, ale co provedl. Ať už to, jak nejdřív šel do Gruzie, pak v tom pokračoval. Tady je velmi silná podpora v Kongresu Spojených států, aby se pomohlo, umožnilo a asistovatovalo Ukrajincům ve válce proti této agresi. Samozřejmě se ujistíme, že peníze jsou dobře vynaložené a že se s těmito fondy nakládá odpovědně a my jsme v příštích několika dnech v procesu přijímání legislativy, abychom schválili dodatečnou pomoc Ukrajině.“
Mario Diaz-Balart, (R), kongresman a spolupředseda České skupiny v Kongresu
„Já vám gratuluju k 25 letům v NATO. A také k vašemu podílu na všem ohledně Ukrajiny, co se týče blízkosti a vůbec všeho dalšího. Vím, že jste se setkal s naším prezidentem, na to můžete být velmi hrdí. A vím, že se snaží velmi tvrdě prosadit pomoc Ukrajině v Kongresu.“
Nancy Pelosiová (D), bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů, k premiéru Fialovi
