Zničili jsme radarovou stanici na západě Ruska, tvrdí Ukrajinci. Dál zmiňují nedostatek munice

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Nejmenovaný zdroj z rozvědky uvedl, že šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky.

„Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky. Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Bělgorodské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v rozhovoru pro americkou stanici PBS, že Ukrajina nedokázala ubránit Trypilskou tepelnou elektrárnu, která vyráběla proud pro Kyjev, poněvadž ukrajinské obraně došly rakety určené k ochraně zařízení.

Mají více granátů, raket i letadel

Upozornil také, že ukrajinská armáda má k dispozici nepoměrně méně dělostřeleckých granátů než ruské síly. Nepoměr v počtu ukrajinských a ruských letadel je podle něj až jedna ku třiceti.

Zelenskyj v této souvislosti znovu zdůraznil, že Ukrajina se neobejde bez další americké pomoci a jejím poskytnutím podmínil vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem.

Rusko podle Zelenského vypálilo na Trypilskou elektrárnu jedenáct raket. Sedm z nich se ukrajinské obraně podařilo sestřelit, pak jí ale rakety protivzdušné obrany došly. „Čtyři (rakety) Trypilskou zničily. Proč? Protože jsme měli nula raket. Došly nám všechny rakety, které Trypilskou chránily,“ řekl v rozhovoru Zelenskyj.

Bez pomoci nemáme šanci na vítězství, řekl Zelenskyj

Trypilskou elektrárnu podle ukrajinských představitelů zcela zničil ruský nálet ve čtvrtek 11. dubna. Elektrárna byla největším zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti a její výkon 1800 MW byl dostatečný na to, aby pokryl potřeby ukrajinského hlavního města, uvedla agentura Reuters.

Zelenskyj v rozhovoru vyzýval k uvolnění zablokované americké pomoci Ukrajině. „Říkám vám upřímně, bez této pomoci nebudeme mít šanci na vítězství,“ uvedl. „Dnes máme jeden dělostřelecký granát na (ruských) deset. Můžeme to takhle ustát? Ne. Letadlo máme jedno na (jejich) 30. Jak se dá takhle bojovat?“ dodal.

Využije Rusko situace k významnějším územním ziskům?

Také americký Institut pro studium války (ISW) ve své analýze uvedl, že ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí.

Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků.

Už ve své dřívější analýze ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice na ukrajinské straně mohlo využít v příštích týdnech k ovládnutí strategicky položeného města Časiv Jar, které leží západně od Bachmutu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...