Reportéři ČT: Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu, za ropu ale stále platí miliardy

Nahrávám video

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

„My žádnou ropu jako stát nekupujeme. Ten subjekt je polský, nemáme nad ním žádnou kontrolu,“ popsal zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Polským subjektem myslí tamní státní petrochemický gigant PKN Orlen.

Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) česká vláda neměla a nemá zásadní vliv na to, z jakého zdroje se bude ropa brát. „Před více než dvaceti lety došlo k privatizaci rafinérií a o tom, jaká ropa bude proudit do České republiky, rozhoduje PKN Orlen, čili polský vlastník,“ řekl. Poláci totiž získali české rafinérie v období vlád sociální demokracie.

Na začátku války odebíralo Česko skoro všechen plyn z Ruska a u ruské ropy to byla asi polovina. „Ruská ekonomika je na příjmech z exportu energetických surovin závislá mimořádným způsobem. Díky tomu, že mají dost peněz, můžou si dovolit platit třísměnné provozy ve zbrojních fabrikách. Díky tomu, že mají dost peněz, jsou schopni vojákům platit na ruské poměry velice luxusní plat,“ míní bývalý generální konzul v Petrohradu a analytik Vladimír Votápek.

Ropovod IKL

Ze západní Evropy teče do Česka ropa potrubím ropovodu IKL. A ropovodem Družba teče ropa stále z Ruska. Začal se stavět před více než šedesáti lety, v době, kdy tehdejší Československo patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu.

Závislost na ruské ropě se snažila Česká republika řešit už v devadesátých letech. Právě tehdy vznikl ropovod IKL. Dosud ale nestačí na to, aby se Česko obešlo bez Družby s ruskou ropou. „Vidíme, že závislost na poskytování ropy z Ruské federace přes ropovod Družba je daleko silnější a hůře se z ní vystupuje pro zemi, která je uvnitř evropského kontinentu, nemá přístup k moři a je tak ve velmi složité situaci,“ nastínil analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

V prvním i druhém roce ruské války na Ukrajině dorazilo do Česka nejvíc ruské ropy za posledních deset let. A v obou letech to byla také ropa za nejvíc peněz od roku 2014. „Když se podíváme na dodávky ropy do České republiky a větší využívání ropovodu Družba, tak je to čistě na obchodním rozhodnutí společnosti Unipetrol,“ doplnil vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Se žádostí o rozhovor oslovila Česká televize jak polskou centrálu společnosti Orlen, tak i českou dceřinou firnu Orlen Unipetrol. Odpověděly v jednom společném e-mailu, ve kterém dodávky ruské ropy do litvínovské rafinerie připouštějí a odvolávají se na výjimku, kterou si Česká republika ze zákazu dovozu ruské ropy vyjednala v Bruselu.

Ještě v roce 2015 petrochemický gigant Orlen dovážel devadesát procent ropy do Polska z Ruska. Už od ruské ilegální anexe Krymu ale pracoval na tom, aby se ruské suroviny zbavil. Od začátku února 2023 Orlen žádnou ruskou ropu neodebírá. To se ale týká jen polské mateřské společnosti. Česká Orlen Unipetrol tak dále ruskou surovinu dováží. „Podrobné informace o smlouvě, cenách nebo politice spojování a přebírání podniků nezveřejňujeme,“ sdělil vedoucí odboru externí komunikace Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Majoritním majitelem skupiny Orlen je polský stát. „Vím, že se to bohužel stále děje. Doufám, že již zanedlouho budou takové technické podmínky, aby umožnily ukončit nákupy ruské ropy a aby Česko bylo napojeno na evropské ropovody,“ přiznal náměstek polského ministra pro státní aktiva Robert Kropiwnicki (Občanská koalice).

Kdy skončí závislost na ruské ropě?

Pro Česko je proto nyní klíčový ropovod, který vede z Itálie do Německa. Do italského přístavu Terst se po moři vozí jiná než ruská ropa a odtamtud se vede ropovodem přes Itálii a Německo. Z Německa pak už vede ropovod IKL do Česka. Aby se tedy Česko obešlo bez ropovodu Družba a ruské ropy, musí se do tuzemska dostávat o to více ropy ze Západu.

„Mero bude připraveno fyzicky dodávat od roku 2025 neruskou ropu do České republiky a obejdeme se bez dodávek ruské ropy,“ konstatoval předseda představenstva společnosti Mero ČR, která je majitelem a správcem ropovodů, Jaroslav Pantůček. Bartuška realisticky očekává, že by dodávky ropy z Ruska mohly skončit někdy kolem dubna příštího roku.

Od začátku války na Ukrajině do konce loňského roku dorazily podle statistiků do Česka ruský plyn a ropa za víc než 270 miliard korun. „Tolik peněz poslaných Putinovu režimu je hodně, je to nějakých jedenáct miliard eur, kterými jsme ten režim zásobovali,“ upozornila ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky u Světové banky Jana Matesová.

Například analytici německých a ukrajinských médií spočítali, na kolik peněz může Rusko vyjít den bojů. Podle jejich čísel by český účet za plyn a ropu za dva roky mohl Rusům zaplatit přes tři týdny vedení války proti Ukrajině. A podle aktuálních údajů z ministerstev poskytlo Česko Ukrajině od začátku války do konce letošního března pomoc zhruba za 57 miliard korun – tedy skoro pětkrát méně, než kolik finančních prostředků za tu dobu získalo v Česku Rusko za svůj plyn a ropu.

„Pokud se podíváme na to srovnání, tak tohle je bohužel číslo, které vyznívá velmi dramaticky v neprospěch Ukrajiny,“ konstatoval analytik Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 6 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 6 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 12 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 15 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 19 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled