Reportéři ČT: Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu, za ropu ale stále platí miliardy

18 minut
Reportéři ČT: Dárek pro Putina
Zdroj: ČT24

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

„My žádnou ropu jako stát nekupujeme. Ten subjekt je polský, nemáme nad ním žádnou kontrolu,“ popsal zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Polským subjektem myslí tamní státní petrochemický gigant PKN Orlen.

Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) česká vláda neměla a nemá zásadní vliv na to, z jakého zdroje se bude ropa brát. „Před více než dvaceti lety došlo k privatizaci rafinérií a o tom, jaká ropa bude proudit do České republiky, rozhoduje PKN Orlen, čili polský vlastník,“ řekl. Poláci totiž získali české rafinérie v období vlád sociální demokracie.

Na začátku války odebíralo Česko skoro všechen plyn z Ruska a u ruské ropy to byla asi polovina. „Ruská ekonomika je na příjmech z exportu energetických surovin závislá mimořádným způsobem. Díky tomu, že mají dost peněz, můžou si dovolit platit třísměnné provozy ve zbrojních fabrikách. Díky tomu, že mají dost peněz, jsou schopni vojákům platit na ruské poměry velice luxusní plat,“ míní bývalý generální konzul v Petrohradu a analytik Vladimír Votápek.

Ropovod IKL

Ze západní Evropy teče do Česka ropa potrubím ropovodu IKL. A ropovodem Družba teče ropa stále z Ruska. Začal se stavět před více než šedesáti lety, v době, kdy tehdejší Československo patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu.

Závislost na ruské ropě se snažila Česká republika řešit už v devadesátých letech. Právě tehdy vznikl ropovod IKL. Dosud ale nestačí na to, aby se Česko obešlo bez Družby s ruskou ropou. „Vidíme, že závislost na poskytování ropy z Ruské federace přes ropovod Družba je daleko silnější a hůře se z ní vystupuje pro zemi, která je uvnitř evropského kontinentu, nemá přístup k moři a je tak ve velmi složité situaci,“ nastínil analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

V prvním i druhém roce ruské války na Ukrajině dorazilo do Česka nejvíc ruské ropy za posledních deset let. A v obou letech to byla také ropa za nejvíc peněz od roku 2014. „Když se podíváme na dodávky ropy do České republiky a větší využívání ropovodu Družba, tak je to čistě na obchodním rozhodnutí společnosti Unipetrol,“ doplnil vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Se žádostí o rozhovor oslovila Česká televize jak polskou centrálu společnosti Orlen, tak i českou dceřinou firnu Orlen Unipetrol. Odpověděly v jednom společném e-mailu, ve kterém dodávky ruské ropy do litvínovské rafinerie připouštějí a odvolávají se na výjimku, kterou si Česká republika ze zákazu dovozu ruské ropy vyjednala v Bruselu.

Ještě v roce 2015 petrochemický gigant Orlen dovážel devadesát procent ropy do Polska z Ruska. Už od ruské ilegální anexe Krymu ale pracoval na tom, aby se ruské suroviny zbavil. Od začátku února 2023 Orlen žádnou ruskou ropu neodebírá. To se ale týká jen polské mateřské společnosti. Česká Orlen Unipetrol tak dále ruskou surovinu dováží. „Podrobné informace o smlouvě, cenách nebo politice spojování a přebírání podniků nezveřejňujeme,“ sdělil vedoucí odboru externí komunikace Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Majoritním majitelem skupiny Orlen je polský stát. „Vím, že se to bohužel stále děje. Doufám, že již zanedlouho budou takové technické podmínky, aby umožnily ukončit nákupy ruské ropy a aby Česko bylo napojeno na evropské ropovody,“ přiznal náměstek polského ministra pro státní aktiva Robert Kropiwnicki (Občanská koalice).

Kdy skončí závislost na ruské ropě?

Pro Česko je proto nyní klíčový ropovod, který vede z Itálie do Německa. Do italského přístavu Terst se po moři vozí jiná než ruská ropa a odtamtud se vede ropovodem přes Itálii a Německo. Z Německa pak už vede ropovod IKL do Česka. Aby se tedy Česko obešlo bez ropovodu Družba a ruské ropy, musí se do tuzemska dostávat o to více ropy ze Západu.

„Mero bude připraveno fyzicky dodávat od roku 2025 neruskou ropu do České republiky a obejdeme se bez dodávek ruské ropy,“ konstatoval předseda představenstva společnosti Mero ČR, která je majitelem a správcem ropovodů, Jaroslav Pantůček. Bartuška realisticky očekává, že by dodávky ropy z Ruska mohly skončit někdy kolem dubna příštího roku.

Od začátku války na Ukrajině do konce loňského roku dorazily podle statistiků do Česka ruský plyn a ropa za víc než 270 miliard korun. „Tolik peněz poslaných Putinovu režimu je hodně, je to nějakých jedenáct miliard eur, kterými jsme ten režim zásobovali,“ upozornila ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky u Světové banky Jana Matesová.

Například analytici německých a ukrajinských médií spočítali, na kolik peněz může Rusko vyjít den bojů. Podle jejich čísel by český účet za plyn a ropu za dva roky mohl Rusům zaplatit přes tři týdny vedení války proti Ukrajině. A podle aktuálních údajů z ministerstev poskytlo Česko Ukrajině od začátku války do konce letošního března pomoc zhruba za 57 miliard korun – tedy skoro pětkrát méně, než kolik finančních prostředků za tu dobu získalo v Česku Rusko za svůj plyn a ropu.

„Pokud se podíváme na to srovnání, tak tohle je bohužel číslo, které vyznívá velmi dramaticky v neprospěch Ukrajiny,“ konstatoval analytik Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...