Reportéři ČT: Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu, za ropu ale stále platí miliardy

Nahrávám video

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

„My žádnou ropu jako stát nekupujeme. Ten subjekt je polský, nemáme nad ním žádnou kontrolu,“ popsal zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Polským subjektem myslí tamní státní petrochemický gigant PKN Orlen.

Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) česká vláda neměla a nemá zásadní vliv na to, z jakého zdroje se bude ropa brát. „Před více než dvaceti lety došlo k privatizaci rafinérií a o tom, jaká ropa bude proudit do České republiky, rozhoduje PKN Orlen, čili polský vlastník,“ řekl. Poláci totiž získali české rafinérie v období vlád sociální demokracie.

Na začátku války odebíralo Česko skoro všechen plyn z Ruska a u ruské ropy to byla asi polovina. „Ruská ekonomika je na příjmech z exportu energetických surovin závislá mimořádným způsobem. Díky tomu, že mají dost peněz, můžou si dovolit platit třísměnné provozy ve zbrojních fabrikách. Díky tomu, že mají dost peněz, jsou schopni vojákům platit na ruské poměry velice luxusní plat,“ míní bývalý generální konzul v Petrohradu a analytik Vladimír Votápek.

Ropovod IKL

Ze západní Evropy teče do Česka ropa potrubím ropovodu IKL. A ropovodem Družba teče ropa stále z Ruska. Začal se stavět před více než šedesáti lety, v době, kdy tehdejší Československo patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu.

Závislost na ruské ropě se snažila Česká republika řešit už v devadesátých letech. Právě tehdy vznikl ropovod IKL. Dosud ale nestačí na to, aby se Česko obešlo bez Družby s ruskou ropou. „Vidíme, že závislost na poskytování ropy z Ruské federace přes ropovod Družba je daleko silnější a hůře se z ní vystupuje pro zemi, která je uvnitř evropského kontinentu, nemá přístup k moři a je tak ve velmi složité situaci,“ nastínil analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

V prvním i druhém roce ruské války na Ukrajině dorazilo do Česka nejvíc ruské ropy za posledních deset let. A v obou letech to byla také ropa za nejvíc peněz od roku 2014. „Když se podíváme na dodávky ropy do České republiky a větší využívání ropovodu Družba, tak je to čistě na obchodním rozhodnutí společnosti Unipetrol,“ doplnil vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Se žádostí o rozhovor oslovila Česká televize jak polskou centrálu společnosti Orlen, tak i českou dceřinou firnu Orlen Unipetrol. Odpověděly v jednom společném e-mailu, ve kterém dodávky ruské ropy do litvínovské rafinerie připouštějí a odvolávají se na výjimku, kterou si Česká republika ze zákazu dovozu ruské ropy vyjednala v Bruselu.

Ještě v roce 2015 petrochemický gigant Orlen dovážel devadesát procent ropy do Polska z Ruska. Už od ruské ilegální anexe Krymu ale pracoval na tom, aby se ruské suroviny zbavil. Od začátku února 2023 Orlen žádnou ruskou ropu neodebírá. To se ale týká jen polské mateřské společnosti. Česká Orlen Unipetrol tak dále ruskou surovinu dováží. „Podrobné informace o smlouvě, cenách nebo politice spojování a přebírání podniků nezveřejňujeme,“ sdělil vedoucí odboru externí komunikace Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Majoritním majitelem skupiny Orlen je polský stát. „Vím, že se to bohužel stále děje. Doufám, že již zanedlouho budou takové technické podmínky, aby umožnily ukončit nákupy ruské ropy a aby Česko bylo napojeno na evropské ropovody,“ přiznal náměstek polského ministra pro státní aktiva Robert Kropiwnicki (Občanská koalice).

Kdy skončí závislost na ruské ropě?

Pro Česko je proto nyní klíčový ropovod, který vede z Itálie do Německa. Do italského přístavu Terst se po moři vozí jiná než ruská ropa a odtamtud se vede ropovodem přes Itálii a Německo. Z Německa pak už vede ropovod IKL do Česka. Aby se tedy Česko obešlo bez ropovodu Družba a ruské ropy, musí se do tuzemska dostávat o to více ropy ze Západu.

„Mero bude připraveno fyzicky dodávat od roku 2025 neruskou ropu do České republiky a obejdeme se bez dodávek ruské ropy,“ konstatoval předseda představenstva společnosti Mero ČR, která je majitelem a správcem ropovodů, Jaroslav Pantůček. Bartuška realisticky očekává, že by dodávky ropy z Ruska mohly skončit někdy kolem dubna příštího roku.

Od začátku války na Ukrajině do konce loňského roku dorazily podle statistiků do Česka ruský plyn a ropa za víc než 270 miliard korun. „Tolik peněz poslaných Putinovu režimu je hodně, je to nějakých jedenáct miliard eur, kterými jsme ten režim zásobovali,“ upozornila ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky u Světové banky Jana Matesová.

Například analytici německých a ukrajinských médií spočítali, na kolik peněz může Rusko vyjít den bojů. Podle jejich čísel by český účet za plyn a ropu za dva roky mohl Rusům zaplatit přes tři týdny vedení války proti Ukrajině. A podle aktuálních údajů z ministerstev poskytlo Česko Ukrajině od začátku války do konce letošního března pomoc zhruba za 57 miliard korun – tedy skoro pětkrát méně, než kolik finančních prostředků za tu dobu získalo v Česku Rusko za svůj plyn a ropu.

„Pokud se podíváme na to srovnání, tak tohle je bohužel číslo, které vyznívá velmi dramaticky v neprospěch Ukrajiny,“ konstatoval analytik Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele.
před 41 mminutami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 4 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 5 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 5 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 6 hhodinami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 6 hhodinami

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 15 hhodinami
Načítání...