Cena ruské ropy Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.
Několik obchodníků s ropou podle americké televize CNBC cenový růst na promptním trhu v případě ruské ropy teď přičítá růstu cen suroviny jinde ve světě. Cena termínových kontraktů na severomořskou ropu Brent s dodáním v září se totiž ve středu na komoditní burze ICE dostala nad 80 dolarů za barel. Do konce týdne mírně klesla, je ale pouze nepatrně pod 80 dolary. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přitom ve druhé polovině roku očekávají prudký růst poptávky.
Cena ruské ropy se nad strop 60 dolarů za barel dostala ve středu. Podle záznamů organizace Argus vystoupila cena jednoho barelu ropy Urals k nakládce v terminálu Primorsk na 60,18 dolaru, cena barelu ropy k nakládce v Novorossijsku se pak dostala až na 60,78 dolaru. Společnost S&P Global Platts mezitím v úterý ocenila ropu nakládanou v Primorsku na 60,32 dolaru za barel a ve středu ropu pro nakládku v Novorossijsku na 60,26 dolaru za barel.
Ropa Urals patří mezi takzvané kyselé či těžké typy ropy, vyznačuje se vyšším obsahem síry, a proto se i hůř a déle zpracovává než takzvané lehké typy. Mezi ně patří například americká ropa West Texas Intermediate (WTI). Ropa, která se hůře zpracovává, bývá kvůli vyšším nákladům rafinerií proto zpravidla i levnější.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 loni 5. prosince zavedla mechanismus omezení cen ropy, aby na globálním trhu zůstala surovina z Ruska, ale aby se zároveň omezily příjmy, které Kreml z prodeje nerostných surovin využívá k financování svého tažení proti Ukrajině. Ve stejném měsíci byl zakázán dovoz ruské ropy do Evropské unie.
Svízelná situace Indie
V rámci dohodnutého systému tak mohou západní poskytovatelé přepravních a pojišťovacích služeb nabízet servis odběratelům ruské ropy, kteří nejsou členy G7, pokud ropu získají za cenu nižší než 60 dolarů za barel. Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Itálie a Francie.
Jednou ze zemí, které zlevněnou ruskou ropu nakupují ve velkých objemech, je Indie. Ta se dostává do svízelné situace, protože vypořádání těchto nákupů v dolarech bude nyní obtížné. V takové situaci zbývá další možnost, a to platit v čínské měně jüan. Vzhledem k tomu, že Rusku bylo po začátku invaze na Ukrajinu zakázáno používat globální platební systémy, kde převládají platby v dolarech, začala Indie v obchodních transakcích využívat svou měnu, tedy indickou rupii.
Agentura Bloomberg uvedla, že Rusko začalo mít problémy při obchodování v rupiích, protože poptávka po ruském zboží v Indii je vyšší než poptávka po indickém zboží v Rusku. To znamená, že Moskvě se v indických bankách nahromadily miliardy indických rupií.
Indie pak začala podle médií zhruba deset procent svých plateb za ruskou ropu hradit v čínských jüanech, zatímco zbytek plateb pokračoval v indických rupiích. Západní sankce a s tím spojené omezení cen ruské ropy znamenaly zásadní změnu ve způsobu, jakým Indie nyní uspokojuje svou poptávku po ropě.
K růstu cen ropy nyní přispívá oznámení Saúdské Arábie a Ruska, které se zavázaly, že v srpnu sníží produkci ropy o jeden milion barelů denně a vývoz o půl milionu barelů denně. Vliv na růst cen má ale i přetrvávající patová situace mezi Tureckem a Irákem, která blokuje dodávky přibližně 450 tisíc barelů ropy denně z Kurdistánu přes turecký terminál Ceyhan.
